Téma: Svět
-
Ruský dron 22. září opět zasáhl německý závod Kromberg & Schubert v Žytomiru
Ruské ozbrojené síly 22. září během dne zasáhly reaktivním dronem podnik s cizími investicemi v žytomyrské komunitě. Podle hlavy oblastní vojenské administrativy Vitalije Bunečka šlo o opakovaný útok na německý závod Kromberg & Schubert, kde po náletu vypukl rozsáhlý požár. Ke zraněním ani obětem podle většiny zdrojů nedošlo; podle jednoho zdroje byli zraněni dva lidé.
-
Macron na Valném shromáždění OSN vyzval k poskytnutí více protiraketových střel Ukrajině a k „dvojitému moratoriu“
Francouzský prezident Emmanuel Macron při svém projevu na 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku 22. září vyzval k dodání dalších protiraketových střel Ukrajině před zimou a navrhl takzvané „dvojité moratorium" — na údery proti energetické a civilní infrastruktuře a na nepřátelské akce v Černém moři, jež by umožnilo obnovení vývozu obilí. Macron rovněž prohlásil, že svět vstoupil do „nové éry barbarství", a vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN. Na okraj shromáždění se Macron setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
-
Zelenskyj jednal v New Yorku s šéfkou MMF Georgievovou o financování Ukrajiny na rok 2027
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou. Zelenskyj uvedl, že MMF pomůže Ukrajině najít část prostředků potřebných pro finanční stabilitu země v roce 2027. Hovořili také o nutnosti, aby Nejvyšší rada přijala zákony, jež jsou závazky Ukrajiny vůči partnerům.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
Šéfka diplomacie EU Kallasová navrhne sankce za uspořádání ruských voleb na okupovaných územích Ukrajiny
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová oznámila, že navrhne sankce proti jednotlivcům, kteří umožnili konání ruských voleb do Státní dumy na okupovaných územích Ukrajiny. Hlasování, které se konalo od 18. do 20. září, označila za „simulaci demokracie" a další vážný úder ruské demokracii. Švýcarsko a Německo rovněž odsoudily hlasování na okupovaných ukrajinských územích.
-
Moldavsko hlásí narušení vzdušného prostoru neznámým objektem z Vinnycké oblasti
Moldavské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na 21. září 2025 v 00:17 zachytilo neznámý vzdušný objekt, který vstoupil do moldavského vzdušného prostoru od Trybusivky ve Vinnycké oblasti Ukrajiny. Objekt zamířil přes město Chustová v Podněstří na sever k Jampilu a poté k Dondušeni, přičemž z radaru zmizel v 00:44 u vesnice Tabani v okrese Briceni. Severní část moldavského vzdušného prostoru byla preventivně uzavřena na 24 minut a k místu byly vyslány průzkumné a ženijní jednotky národní armády.
-
Rosatom rozšiřuje závod Alabuga-Volokno; výroba ruských dronů by mohla vzrůst o 78 %
Ruská státní firma Alabuga-Volokno v Tatarsku rozšiřuje výrobu leteckého uhlíkového vlákna pro vojenské účely. Podle interních dokumentů Rosatomu, které získalo Ukrajinské centrum pro bezpečnost a spolupráci, má závod do roku 2029 zvýšit produkci o 500 tun ročně. Odborníci odhadují, že to umožní výrobu zhruba 28 000 dalších útočných dronů ročně, tedy zvýšení současné kapacity přibližně o 78 %.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
Ukrajinská Rada církví se obrátila na papeže Lva XIV. kvůli humanitární katastrofě v okupovaných Oleškách
Všeukrajinská rada církví a náboženských organizací vydala apel adresovaný papeži Lvu XIV., Světové radě církví, Světovému evangelikálnímu spojení a dalším náboženským představitelům i organizacím na ochranu lidských práv s výzvou zabránit úmrtím hladem v ruskem okupovaných Oleškách v Chersonské oblasti. Rada zároveň vyzvala členské státy OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže k humanitární misi a evakuaci civilistů na území kontrolované Ukrajinou. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil, že situaci bude řešit na vysokém týdnu Valného shromáždění OSN v New Yorku.
-
Zelenskyj na summitu Karpatské osmičky zahájil integrační iniciativu a setkal se s mládeží
Prezident Volodymyr Zelenskyj hostil v Ivanofrankivské oblasti první summit formátu Karpatská osmička (C8), na němž byla zahájena Karpatská integrační iniciativa. Na ekonomickém fóru země C8 představily společné investiční portfolio 95 projektů v hodnotě přibližně 40 miliard eur. Zelenskyj se také setkal s asi 250 mladými účastníky Kongresu mládeže Karpatské osmičky, se kterými hovořil o regionální spolupráci, návratu Ukrajinců, kteří kvůli válce odešli do zahraničí, a o programech státní podpory bydlení.
-
Ukrajinská rozvědka předvedla japonské delegaci součásti severokorejské balistické rakety
Hlavní zpravodajská správa ministerstva obrany Ukrajiny (HUR) představila v Kyjevě součásti severokorejské balistické rakety parlamentní delegaci Japonska vedené předsedou Poslanecké sněmovny Eisuke Morim. Podle HUR umožňuje rozbor součástí posoudit technické vlastnosti rakety i schopnosti severokorejského vojensko-průmyslového komplexu. Setkání, o kterém se hovořilo v sobotu 19. září, je prezentováno jako důkaz spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem, jež ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i Japonsko a další státy asijsko-pacifického regionu.
-
Neznámé drony opakovaně narušily moldavský vzdušný prostor, trosky nalezeny u Kišiněva
Moldavská pohraniční policie zaznamenala v noci na 19. září několik neidentifikovaných bezpilotních letounů, které vstoupily do vzdušného prostoru země v okrese Ștefan Vodă. O den dříve byly u vesnice Colonița nedaleko Kišiněva nalezeny trosky dronu poté, co obyvatelé slyšeli silný výbuch. Moldavské ministerstvo zahraničí incidenty odsoudilo a označilo je za přímý důsledek ruské invaze na Ukrajinu.
-
Vrchní generál NATO prohlásil, že Aliance je připravena čelit případné ruské eskalaci na východním křídle
Předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone 19. září v Kodani prohlásil, že Aliance je připravena reagovat na případnou ruskou eskalaci na východním křídle. Uvedl, že NATO má připravenu strukturu, vojáky i výzbroj a přibližně 4 000 stran vojenských plánů pro obranu východního křídla. Dragoneho prohlášení zaznělo v kontextu varování Polska, Francie, Nizozemska, Litvy a Lotyšska před hrozbou ruských provokací či hybridních útoků proti zemím NATO.
-
USA varují spojence včetně Ukrajiny před až pětiletými zpožděními dodávek raket a protivzdušné obrany
Spojené státy varovaly spojence, že dodávky klíčových zbraňových systémů mohou být zpožděny až o pět let, protože americká armáda vyčerpala své zásoby během války s Íránem. Německo, země východní Evropy a Ukrajina, která potřebuje další interceptory Patriot před těžkou zimou, patří mezi nejvíce postižené. Zásoby jsou podle odhadů zdecimovány: USA údajně spotřebovaly přes polovinu nejmodernějších raket Patriot, asi třetinu zásob Tomahawk a téměř polovinu raket THAAD.
-
Návrh rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá se 100 miliardami eur pro Ukrajinu
Návrh dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034 obsahuje plánovanou alokaci 100 miliard eur pro Ukrajinu. Podle vysoce postaveného diplomata EU obeznámeného s přípravou rozpočtu, který hovořil pod podmínkou anonymity, tato částka v současných diskusích nezpochybňována. Významná část summitu lídrů EU 15.–16. října v Bruselu má být věnována právě rozpočtu na roky 2028–2034, přičemž členské státy cílí na dosažení dohody do konce roku 2026.
-
Zpráva OSN zdokumentovala přes tisíc případů sexuálního násilí na Ukrajině, 89 % připsána ruským aktérům
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zveřejnil zprávu o sexuálním násilí v kontextu plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Za období od 24. února 2022 do konce července letošního roku bylo zdokumentováno přibližně 1 004 případů, z nichž 89 % je připisováno zástupcům ruských orgánů. Zpráva vychází ze svědectví stovek obětí a obsahuje výzvu vysokého komisaře Volkerja Türka k okamžitému stažení ruských sil.
-
Pentagon zvažuje stažení tisíců amerických vojáků z Evropy
Pentagon v rámci půlročního přezkumu zvažuje stažení letadel, lodí, zbraní a desetitisíců amerických vojáků z Evropy. Jeden ze scénářů počítá se snížením přibližně o třetinu, tedy asi 25 000 vojáků; jeden z amerických představitelů a další zdroj uvedli, že by šlo i o polovinu kontingentu, tedy asi 40 000. Analýzu má 18. září generálu Alexusi Grinkeviči předat ministru obrany Petu Hegsethovi, konečné doporučení má padnout 6. listopadu.
-
Trump podepsal zákon Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září 2026 podepsal zákon o sankcích proti Rusku a Íránu, pojmenovaný po zesnulém republikánském senátorovi Lindseym Grahamovi. Dokument umožňuje zavést až 100% cla na zboží ze zemí, které patří mezi pět největších kupců ruské ropy a plynu, a rozšiřuje omezení vůči ruskému vojenskému vedení, finančnímu a energetickému sektoru i takzvané stínové flotile.
-
Norsko dá Ukrajině 1 miliardu korun přes mechanismus EU, jako první nečlenská země
Norsko oznámilo, že přes mechanismus EU Ukraine Facility vyčlení 1 miliardu norských korun (asi 90–92 milionů eur) na podporu provozu ukrajinského státu a reformy v oblasti protikorupční politiky a energetiky. Stává se tak první nečlenskou zemí EU, která do tohoto mechanismu přispěje. Rozhodnutí bylo oznámeno při návštěvě Norska evropskou komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.