Téma: Svět
-
Dron spadl v Rumunsku během ruského úderu na Ukrajinu, Bukurešť vyslala stíhačky F-16
Ráno 24. září spadl dron u obce Solca v rumunské župě Suceava během rozsáhlého ruského kombinovaného raketového a dronového útoku na Ukrajinu. Rumunsko v reakci zaktivovalo dvě stíhačky F-16, vyhlásilo poplach v Botošani a Tulcei a do 10:00 přerušilo výuku ve čtyřech obcích župy. Podle úřadů nedošlo ke zraněním ani škodám.
-
Dánská rozvědka varovala před ruskou hybridní kampaní a možným omezeným útokem na východě NATO
Dánská Vojenská zpravodajská služba zveřejnila 24. září hodnocení hrozeb, podle kterého Rusko v příštích měsících pravděpodobně zesílí hybridní operace proti Západu a NATO. Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel uvedl, že existuje „malé, ale rostoucí" riziko omezeného vojenského útoku na některou zemi NATO na východní hranici s Ruskem. Dánský Úřad pro civilní bezpečnost v reakci na zprávu zvýšil úroveň hrozby pro „destruktivní kybernetické útoky" ze střední na vysokou.
-
Polsko dvakrát za ranní 24. září vzlétlo k obraně vzdušného prostoru kvůli ruským úderům na Ukrajině; evakuovány dva hraniční přechody
Polsko 24. září ráno dvakrát vyslalo bojovou letectvo do vzdušného prostoru v reakci na ruské údery na ukrajinské regiony a převelilo pozemní protivzdušnou obranu i radiolokační průzkum do pohotovosti. Premiér Donald Tusk na tiskové konferenci ve Varšavě s bulharským premiérem oznámil, že během ruského útoku na cíle poblíž ukrajinsko-polské hranice musely být evakuovány hraniční přechody Hrubieszów a Dorohusk, které byly asi na půl hodiny uzavřeny. Při nočním ruském útoku na Kyjev balistickými raketami a drony zahynuli dva lidé a osm dalších bylo zraněno.
-
Zelenskyj jednal v New Yorku s generálním tajemníkem NATO Ruttem o Patriotech a zimním balíčku
Prezident Zelenskyj se v New Yorku setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Tématem byly potřeby Ukrajiny v přesně naváděných střelách k systémům Patriot a vytvoření zimního balíčku podpory. Jednání se konalo během tří vln balistických úderů na Kyjev. Zelenskyj uvedl, že proti balistickým raketám v současnosti fungují pouze interceptory Patriot, a požádal o 100 střel Patriot měsíčně, tedy 300 střel na zimu.
-
Vrchní velitel NATO pro Evropu: Aliance posiluje sdílení zpravodajství v reakci na sabotáže spojované s Ruskem
Vrchní velitel NATO pro Evropu Alexus Grinkevich v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Aliance zvyšuje sdílení zpravodajských informací kvůli vlně sabotáží a incidentům pravděpodobně spojeným s Ruskem. Zároveň vyzval ke klidu a odmítl představu, že by Moskva mohla využít vyčerpání amerických zásob přesných raket k útoku na NATO.
-
Útok nožem v jarosławském klášteře: podezřelý je Ukrajinec, zemřel nejméně jeden kněz
Ráno 24. září zaútočil 31letý ukrajinský občan nožem na území kláštera benediktinských sester v Jarosławi v Podkarpatském vojvodství v Polsku. Při útoku zemřel nejméně jeden kněz, dalších pět lidí bylo zraněno. Podezřelého na místě zadržela policie, která u něj zajistila nůž a provedla test na alkohol a drogy. K případu se vyjádřili polský premiér Donald Tusk i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
-
Španělský tisk píše o varování CIA před ruskými dronovými útoky na Evropu; Macron a Crosetto to popřeli
Španělský deník El Mundo informoval, že CIA varovala několik evropských vlád před údajnou ruskou operací s drony namířenou proti Španělsku, Francii či Itálii, přičemž drony měly být vypouštěny z kontejnerů na civilních lodích v mezinárodních vodách. Francouzský prezident Emmanuel Macron i italský ministr obrany Guido Crosetto tuto zprávu veřejně odmítli jako nepodloženou. Zpráva vycházela ze zdroje blízkého litevskému ministerstvu obrany a je spojována s nedávnou cestou ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy 25. srpna.
-
Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
-
Tsichanouská na Valném shromáždění OSN: Lukašenko je připraven poskytnout Putinovi běloruské území pro útoky na Ukrajinu
Běloruská opoziční vůdkyně Světlana Tsichanouská na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásila, že běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenko je připraven poskytnout ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi běloruské území, logistiku a infrastrukturu pro útoky na Ukrajinu ze severní hranice. Popsala vztah obou lídrů jako „symbiotické přátelství" a varovala, že běloruská infrastruktura včetně antén pro navádění dronů je již využívána a že případná eskalace může směřovat i proti zemím EU.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s japonskou premiérkou Takaichiovou
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na okraj Valného shromáždění OSN setkal v New Yorku s japonskou premiérkou Sanae Takaichiovou. Poděkoval jí za japonskou podporu během rusko-ukrajinské války a pozval ji do Kyjeva. Takaichiová ujistila, že japonská pomoc bude pokračovat.
-
Rubio se setká s Lavrovem v New Yorku během zasedání Valného shromáždění OSN
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se 23. září setká v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Schůzka se koná při zasedání Valného shromáždění OSN a navazuje na úterní jednání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského. Kyjev i Washington podle Zelenského chtějí ukončit válku do zimy; Rusko podle Lavrova boj nezastaví, dokud budou možné rozhovory.
-
Kallasová vyzvala na moratorium na útoky v Černém moři kvůli obnově vývozu ukrajinského obilí
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová na tematické akci OSN pořádané pod předsednictvím EU vyzvala k moratoriu na útoky v Černém moři s cílem obnovit ukrajinský námořní vývoz obilí. Uvedla, že ukrajinský námořní vývoz obilí se od srpna kvůli eskalaci ruských útoků fakticky zastavil a že téměř 90 % ukrajinského zemědělského exportu proudí přes černomořský koridor.
-
Zelensky na summitu Krymské platformy oznámil souhlas Ukrajiny s bezpečným průchodem lodí v Černém moři
Na šestém summitu Mezinárodní krymské platformy 23. září prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že Ukrajina souhlasila s režimem bezpečného průchodu plavidel v Černém moři a čeká na odpověď Ruska prostřednictvím zprostředkovatelů. Zelensky spojil růst světových cen energií a potravin s okupací Krymu od roku 2014 a uvedl, že Egypt, Indie a Turecko již předložily své návrhy „na papíře“.
-
Polsko v reakci na ruský úder na Ukrajinu 23. září vyzvedlo vojenské letectvo a uzavřelo část vzdušného prostoru
Ráno 23. září Polsko kvůli ruskému vzdušnému útoku na Ukrajinu přivedlo do pohotovosti bojovou leteckou techniku, protivzdušnou obranu i radiolokační prostředky. Byla dočasně zastavena letecká provozuschopnost letišť v Lublinu a Rzeszówě, část hraničních přechodů na ukrajinské hranici byla evakuována nebo uvedena do zvýšené pohotovosti. Polská armáda zaznamenala, že nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru.
-
Sikorski jednal s běloruským ministrem zahraničí, setkání popsal jako „průlom“
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal se svým běloruským protějškem Maximem Ryzhenkovem. Podle Sikorskiho šlo s největší pravděpodobností o první setkání na této úrovni mezi Polskem a Běloruskem od roku 2016. Ministr jej označil za „průlom“ a naznačil možnou normalizaci bilaterálních vztahů.
-
Bývalý ukrajinský generální prokurátor Kravčenko se zaregistroval k pobytu v centru Vídně
Podle ukrajinského vyšetřování si bývalý generální prokurátor Ukrajiny Ruslan Kravčenko a jeho manželka Oleksandra krátce po jeho odjezdu ze země zaregistrovali trvalé bydliště na adrese Jordangasse 7/12 ve Vídni. Jde o kancelář firmy CS Corporate Services GmbH, která poskytuje sídlo rakouským společnostem s ručením omezeným. Kravčenko z Ukrajiny odešel 14. září, na post generálního prokurátora ho téhož dne dekretem suspendoval prezident Zelenskyj a 15. září ho Verchovna Rada odvolala 317 hlasy. Jeho rezignace byla přijata 21. září. Vyšetřování jej dává do souvislosti s operací NABU a SAP „Kartágo“, která odhalila údajné krytí podvodných call center.
-
51 členských států OSN vyzvalo Rusko k bezpodmínečnému příměří, USA se nepřipojily
Ukrajina souhlasila s úplným, okamžitým a bezpodmínečným příměřím. Skupina 51 členských států OSN následně 23. září vydala společné prohlášení, v němž vyzvala Rusko, aby učinilo totéž a zapojilo se do smysluplných mírových jednání. Prohlášení prezentovaly šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Spojené státy se ke společnému prohlášení nepřipojily.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
Šéf ukrajinské diplomacie kritizoval maďarského premiéra, přirovnal jeho politiku k éře Orbána
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X ostře reagoval na prohlášení maďarského premiéra Pétera Magyaró, který odmítl účast Maďarska na ukrajinské iniciativě „Karpatská osm“ a zablokoval výstavbu ropných skladů na maďarském území pro potřeby Ukrajiny. Sybiha Magyarova slova označil za „bezdůvodně konfrontační“ a přirovnal je k politice blokování a izolace bývalého premiéra Viktora Orbána. Magyar i maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová toto srovnání odmítli.
-
Severní Korea testovala nové varianty balistických raket KN-23, které mají obcházet Patriot
Severní Korea provedla 20. září nové testy balistických raket typu KN-23. První raketa dolétla 440 km a dosáhla výšky 60 km, druhá 590 km a 70 km. Analytici se domnívají, že experimenty s dráhou letu mají základní verzi rakety lépe ochránit před systémy protivzdušné obrany Patriot.