Zveřejněno · Aktualizováno

Polsko v reakci na ruský úder na Ukrajinu 23. září vyzvedlo vojenské letectvo a uzavřelo část vzdušného prostoru

Ráno 23. září Polsko kvůli ruskému vzdušnému útoku na Ukrajinu přivedlo do pohotovosti bojovou leteckou techniku, protivzdušnou obranu i radiolokační prostředky. Byla dočasně zastavena letecká provozuschopnost letišť v Lublinu a Rzeszówě, část hraničních přechodů na ukrajinské hranici byla evakuována nebo uvedena do zvýšené pohotovosti. Polská armáda zaznamenala, že nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru.

Hlavní body

  • Ráno 23. září Polsko vyzvedlo vojenské letectvo v reakci na ruský vzdušný útok na Ukrajinu.
  • Pozemní systémy protivzdušné obrany a radiolokační zpravodajství byly uvedeny do pohotovosti.
  • Letiště v Lublinu a Rzeszówě dočasně přerušila provoz kvůli zajištění volnosti činnosti vojenského letectva; po skončení operace provoz obnovila.
  • Šest hraničních přechodů na polsko-ukrajinské hranici v Lublinském a Podkarpatském vojodeshipu bylo převedeno do zvýšené pohotovosti.
  • Na přechodech Dorohusk a Zosin v Lublinském vojodeshipu bylo ráno zastaveno odbavování a personál evakuován kvůli vzdušné hrozni.
  • Letecký poplach v Lublinském vojodeshipu trval přibližně 20 minut.
  • Polská armáda hlásila, že nedošlo k žádnému narušení polského vzdušného prostoru.

Proč je to důležité

Epizoda ukazuje, jak ruské údery na Ukrajinu přímo zasahují území sousedící s NATO a vedou k vojenským i civilním omezením v Polsku. Dočasné uzavření dvou velkých polských letišť dokládá, že přelévání války na Ukrajině může narušit civilní infrastrukturu v okolních zemích. Polské zpravodajské odhady možných ‚náhodných‘ ruských úderů na země podporující Ukrajinu zároveň signalizují rostoucí obavy z další eskalace.

Co se stalo

Ráno 23. září Polsko v reakci na ruský vzdušný útok na Ukrajinu přivedlo do pohotovosti bojovou leteckou techniku. Podle Operačního velitelství ozbrojených sil byly do pohotovosti uvedeny také pozemní systémy protivzdušné obrany a prostředky radioelektronického a radiolokačního zpravodajství, aby chránily polský vzdušný prostor. Polský letecký navigační úřad dočasně zastavil provoz na letištích v Lublinu a Rzeszówě, aby vojenské letectvo mělo volnost činnosti; po skončení operace obě letiště obnovila provoz. Na hranici s Ukrajinou bylo šest přechodů v Lublinském a Podkarpatském vojodeshipu převedeno do zvýšené pohotovosti, na přechodech Dorohusk a Zosin bylo kolem 7:00 zastaveno odbavování a personál byl evakuován. Letecký poplach v Lublinském vojodeshipu trval přibližně 20 minut, po jeho skončení přechody obnovily běžný provoz. Polská armáda hlásila, že během incidentu nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru. Hlasitý zvuk připomínající výbuch, který slyšeli obyvatelé středního Polska, vysvětlila armáda přechodem bojových letounů přes zvukovou bariéru.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média událost důsledně rámují jako důsledek ruského útoku na Ukrajinu, který si vynutil reakci sousedního Polska – vojenské nasazení, omezení na letištích i zpřísnění režimu na hraničních přechodech. Zdůrazňují oficiální polská vyjádření, včetně slov premiéra Donalda Tuska, i zpravodajské odhady o možných ‚náhodných‘ úderech na země podporující Ukrajinu, čímž poukazují na hrozbu, kterou Rusko představuje i za frontovou linií.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se různí v tom, zda bylo zasaženo dva, nebo šest hraničních přechodů: část uvádí, že kvůli vzdušné hrozbě byly evakuovány pouze přechody Dorohusk a Zosin v Lublinském vojodeshipu, jiné píší o převedení šesti přechodů v Lublinském a Podkarpatském vojodeshipu do zvýšené pohotovosti s přítomností polských vojáků. Liší se i udávaný důvod vyzvednutí letectva: většina zdrojů mluví o reakci na ruský vzdušný útok na Ukrajinu obecně, zatímco některé konkrétně zmiňují ruský dron, který se přiblížil k polské hranici a podle polské strany dopadl na ukrajinské území asi čtyři kilometry od hranice.

Souvislosti

Letiště v Lublinu a Rzeszówě leží v nejbližších vojodeshipech k ukrajinské hranici a opakovaně jsou zasažena ruskými vzdušnými útoky. Už 17. září měl podle zpráv ruský útočný dron spadnout poblíž polské hranice nedaleko přechodu Dorohusk, což zvýšilo polskou citlivost na ruské vzdušné aktivity. Premiér Donald Tusk tehdy citoval zpravodajské odhady, podle nichž by se Rusko mohlo uchýlit k ‚náhodným‘ úderům drony a raketami na země podporující Ukrajinu, Polsko nevyjímaje.