Polská letiště v Rzeszówě a Lublinu třetí den za sebou přerušila provoz kvůli ruským útokům na Ukrajinu
Letiště v polském Rzeszówě a Lublinu zastavila 18. září ráno provoz kvůli ruským útokům na západní Ukrajinu. Bylo to třetí po sobě jdoucí ráno se stejným scénářem. Polské vzdušné síly v reakci vzlétly stíhačky a z Pardubic pod velením Aliance startovala i česká letadla JAS-39 Gripen, která hlídala vzdušný prostor u polské východní hranice. Na české stroje nakonec nebylo třeba zasahovat, nahradily je polské stíhačky a Gripeny se vrátily na základnu.
Hlavní body
- Letiště v Rzeszówě a Lublinu zastavila 18. září ráno provoz kvůli ruským útokům na Ukrajinu – podle Polské agentury pro letové navigační služby (PANSA).
- Šlo už o třetí po sobě jdoucí den, kdy tato dvě letiště kvůli ruským úderům přerušila provoz (po 16. a 17. září).
- Polské ozbrojené síly 18. září v reakci na ruské útoky vyzvedly do vzduchu stíhačky.
- Z pardubické základny 18. září odstartovaly české gripeny JAS-39, aby na pokyn velení NATO monitorovaly vzdušný prostor u polské východní hranice; nakonec nebylo třeba zasahovat a vrátily se na základnu.
- Polský premiér Donald Tusk 17. září oznámil, že ruský útočný dron dopadl u polské hranice ve Volyňské oblasti.
- Mluvčí polského operačního velení podplukovník Jacek Goryszewski uvedl, že dron podle všeho dopadl nebo byl sestřelen asi 4 km od polsko-ukrajinské hranice.
- Provoz na obou letištích byl po zhruba hodině obnoven – podle PANSA kolem 08:45 místního času (respektive kolem 09:45 kyjevského času).
Proč je to důležité
Tři po sobě jdoucí dny, kdy musela dvě letiště v zemi NATO sousedící s Ukrajinou přerušit provoz kvůli ruským úderům, představují dosud nevídaný stupeň narušení. Zapojení českých gripenů pod velením NATO a vyzvednutí polských stíhaček signalizuje eskalaci postoje Aliance. Polští představitelé přitom veřejně varovali, že Rusko zřejmě povede hybridní útoky drony a raketami proti státům podporujícím Ukrajinu – což vyostřuje otázku přímého střetu s členskou zemí NATO.
Co se stalo
Ráno 18. září oznámila Polská agentura pro letové navigační služby (PANSA) přerušení provozu na letištích v Rzeszówě a Lublinu s odkazem na probíhající ruské útoky na Ukrajinu. Šlo už o třetí po sobě jdoucí den se stejným scénářem – ke krátkému přerušení provozu na obou letištích došlo i 16. a 17. září. Polské ozbrojené síly 18. září v reakci vyzvedly do vzduchu stíhačky. Současně z pardubické základny odstartovaly české gripeny JAS-39, aby na pokyn velení NATO monitorovaly vzdušný prostor u polské východní hranice; české stroje nakonec nebylo třeba nasadit, nahradily je polské stíhačky a gripeny se vrátily na základnu. Provoz na obou letištích byl po zhruba hodině obnoven. Den předtím, 17. září, informoval polský premiér Donald Tusk, že ruský útočný dron dopadl u polské hranice ve Volyňské oblasti; mluvčí polského operačního velení Jacek Goryszewski upřesnil, že dron podle všeho dopadl nebo byl sestřelen asi 4 km od polsko-ukrajinské hranice. Už 16. září Polsko kvůli ruským dronovým úderům na ukrajinské oblasti vyhlásilo v příhraničních regionech letecký poplach a vyzvedlo stíhačky.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média – Європейська правда, Суспільне Новини, Новинарня, НВ a LIGA.net – kladou důraz na ruské útoky na Ukrajinu jako bezprostřední příčinu polských i českých opatření a zdůrazňují třídenní řetězec přerušení provozu letišť. Rámec zahrnuje zapojení českých gripenů pod velením NATO jako důkaz přesahu ruských úderů na západní Ukrajinu na území Alliance. Zmíněny jsou i dřívější eskalační momenty – zásah dronem do lokomotivy osobního vlaku na stanici Jahodyn jen 2 km od polské hranice a dron zřejmě ruského původu vyzdvižený 14. září z Baltského moře u obce Rusinów – aby ilustrovaly narůstající tlak na území sousedící s Ukrajinou.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinské zdroje Новинарня a НВ se liší v přesném čase obnovení provozu na letištích v Rzeszówě a Lublinu 18. září – НВ uvádí přibližně 09:45 kyjevského času, zatímco Новинарня zmiňuje zhruba 08:45 místního času.
Souvislosti
Několik dní před událostmi 18. září se na polském a ukrajinském příhraničí množily incidenty spojené s ruskými drony. 14. září polská armáda vyzvedla z Baltského moře u obce Rusinów v Západopomořanském vojvodství dron zřejmě ruského původu. Polský premiér Donald Tusk v Sejmu uvedl, že Rusko plánuje hybridní dronové a raketové útoky na státy podporující Ukrajinu a že Moskva nemá zájem o jednání nejméně do konce zimy. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz hovořil o zvýšené aktivitě F-16 a vrtulníků, jeho náměstek Cezary Tomczyk potvrdil připravenost polské armády sestřelit cíl blížící se k hranici. Spojenci NATO se dosud nedohodli na sestřelování ruských cílů nad ukrajinským územím. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že české zpravodajské služby považují ruské aktivity za součást hybridní války.