Téma: Politika
-
Merkz obvinil Rusko z podpory AfD a z pokusů oslabit podporu Ukrajiny
Německý kancléř Friedrich Merz při projevu na slavnosti Westfálské mírové ceny v Münsteru obvinil Rusko, že podporuje krajně pravicovou stranu AfD a snaží se rozdělit německou společnost, oslabit pomoc Ukrajině a zastavit investice do obrany. AfD podle svých deklarovaných postojů usiluje o ukončení německé vojenské pomoci Ukrajině a obnovení dovozu ruského plynu.
-
Zelensky oznámil první bojové použití ukrajinské taktické balistické rakety FP-7
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 1. října oznámil první bojové použití domácí taktické balistické rakety FP-7, kterou vyvíjí ukrajinská obranná firma Fire Point. Ke zprávě na sociálních sítích přiložil video ze startu, aniž upřesnil místo, čas, cíl ani výsledek úderu. Podle The Wall Street Journal raketa zasáhla cíl na dočasně okupovaném území, úspěšnost prvního úderu ale zůstává nejasná.
-
Ukrajinský premiér: obraný rozpočet má schodek 27 miliard dolarů, o zbývajících 20 miliard se jedná se zahraničními partnery
Ukrajinský premiér Serhij Korěckyj uvedl, že schodek na obraně pro rok 2026 činí 27 miliard dolarů. Z toho asi 7 miliard chce vláda pokrýt vlastními úsporami a přesuny výdajů, zbylých 20 miliard je předmětem jednání s mezinárodními partnery. Celkové náklady války pro Ukrajinu v tomto roce jsou odhadovány na 155 miliard dolarů.
-
Více než polovina ukrajinských F-16 je mimo službu kvůli zpožděnému servisu v Belgii
Podle zprávy The Wall Street Journal je přes polovina ukrajinských stíhaček F-16 nebojeschopných kvůli zpožděním technické údržby v Belgii. Servis zajišťuje belgická společnost Sabena Aerospace Engineering na základě americké zakázky za zhruba 235,5 milionu dolarů. Kyjev chce s podporou Západu přesunout většinu oprav na ukrajinské území; ukrajinský mluvčí ministerstva zahraničí tvrzení o „katastrofálně nízké“ bojeschopnosti odmítá.
-
Čtyři členové Kongresu vyzvali Trumpa, aby neuvolňoval sankce vůči Rusku a uplatnil „Grahamův zákon“
Čtyři zákonodárci z Kongresové skupiny na podporu Ukrajiny — Marcy Kaptur, Brian Fitzpatrick, Mike Quigley a Joe Wilson — zaslali prezidentovi Donaldu Trumpovi dopis, v němž jej žádají, aby neoslaboval sankce vůči Rusku a místo toho uplatnil takzvaný „Grahamův zákon“ s „pekáním „cílenými omezeními. Krok je reakcí na zprávy médií, podle nichž Trumpova administrativa zvažuje výměnu uvolnění sankcí za propuštění politických vězňů zadržovaných Ruskem.
-
Drapatyi zahájil prověrku důstojníků Generálního štábu: prioritu mají ti s bojovými zkušenostmi
Hlavní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatyi zahájil personální prověrku důstojníků Generálního štábu. Cílem je ponechat na pozicích především ty důstojníky a generály, kteří mají od roku 2022 praktickou bojovou zkušenost. Vedoucí strukturálních oddělení musí do 2. října předat seznamy důstojníků bez takové zkušenosti a důstojníci s nárokem na odchod do důchodu se musí do stejného data rozhodnout o své budoucnosti. Rozhodnutí již vyvolalo odpor části důstojníků.
-
Ukrajina čelí 27miliardovému deficitu v obranném rozpočtu, hledá 20 miliard u partnerů
Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že obranný rozpočet země má schodek 27 miliard dolarů, který je součástí celkové válečné potřeby 155 miliard dolarů deklarované na únorovém jednání formátu Ramstein. Přibližně 7 miliard má pokrýt tuzemská úsporná opatření, zbývajících 20 miliard se Kyjev snaží získat od mezinárodních partnerů. Premiér zároveň slíbil, že vláda do 15. října dokončí 42 rozhodnutí nutných pro odblokování přibližně 29,5 miliardy dolarů přislíbené zahraniční pomoci.
-
Ukrajinská vláda schválila návrh na pomník hejtmana Mazepy v Kyjevě
Ukrajinský kabinet ministrů podpořil návrh ministerstva kultury na zřízení pomníku hejtmovi Ivana Mazepovi na kyjevském Bulvaru Tarase Ševčenka, na místě kde dříve stál Leninův pomník. Iniciativa vzešla od prezidenta Zelenského a vychází z jeho srpnového dekretu; o podobě pomníku rozhodne otevřená soutěž.
-
Bývalý ukrajinský generální prokurátor Kravčenko se zaregistroval k pobytu v centru Vídně
Podle ukrajinského vyšetřování si bývalý generální prokurátor Ukrajiny Ruslan Kravčenko a jeho manželka Oleksandra krátce po jeho odjezdu ze země zaregistrovali trvalé bydliště na adrese Jordangasse 7/12 ve Vídni. Jde o kancelář firmy CS Corporate Services GmbH, která poskytuje sídlo rakouským společnostem s ručením omezeným. Kravčenko z Ukrajiny odešel 14. září, na post generálního prokurátora ho téhož dne dekretem suspendoval prezident Zelenskyj a 15. září ho Verchovna Rada odvolala 317 hlasy. Jeho rezignace byla přijata 21. září. Vyšetřování jej dává do souvislosti s operací NABU a SAP „Kartágo“, která odhalila údajné krytí podvodných call center.
-
Vyšetřování na ukrajinském ministerstvu obnovy: ředitele Steblinenka podezírají z úplatkářství
Na ukrajinském Ministerstvu obnovy, infrastruktury a dopravy probíhají vyšetřovací úkony v souvislosti s ředitelem odboru politiky obnovy Viktorem Steblinenkem, kterého podezírají z přijetí neoprávněného prospěchu ještě z předchozího pracoviště. Ministerstvo uvedlo, že se případ netýká jeho současné činnosti, a rozhodlo o dočasném odvolání úředníka z výkonu funkce.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
Šéf ukrajinské diplomacie kritizoval maďarského premiéra, přirovnal jeho politiku k éře Orbána
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X ostře reagoval na prohlášení maďarského premiéra Pétera Magyaró, který odmítl účast Maďarska na ukrajinské iniciativě „Karpatská osm“ a zablokoval výstavbu ropných skladů na maďarském území pro potřeby Ukrajiny. Sybiha Magyarova slova označil za „bezdůvodně konfrontační“ a přirovnal je k politice blokování a izolace bývalého premiéra Viktora Orbána. Magyar i maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová toto srovnání odmítli.
-
Bývalý generální prokurátor Kravčenko zůstává v zahraničí, úřady ho propustily z prokuratury
Bývalý ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko se po skončení pětidenní zahraniční služební cesty 18. září nevrátil na Ukrajinu a 21. září byl propuštěn z prokuratury. Prezident Zelenskyj ho mezitím 14. září odvolal z funkce generálního prokurátora a 15. září jeho odvolání podpořila Nejvyšší rada. Důvodem byly mimo jiné podezření, která Kravčenko podepsal proti šéfovi NABU a osobě blízké šéfovi SAPO, a také kauza „Kartágo“.
-
Ukrajinské síly zasáhly moskevskou rafinerii Gazpromneft; podle Kyjeva je mimo provoz přes 45 % ruských kapacit
V noci na 20. září provedly ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok bezpilotními letouny a raketami na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhly rafinerii Gazpromneft-Moskva v moskevské čtvrti Kapotňa, kde vzplály obě hlavní destilační jednotky a závod následně zcela zastavil zpracování ropy. Podle Generálního štábu Ukrajiny se kumulativními údery na ruské rafinerie vyřadilo z provozu přes 45 % projektovaných rafinerských kapacit Ruska. Útok se časově shodoval s volbami do Státní dumy; analytici ISW usouditili, že ruské úřady upřednostnily vysokou účast voličů před bezpečností obyvatel.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
Polský ministr obrany: bezpečnost Polska závisí na schopnosti Ukrajiny sestřelovat ruské drony
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz prohlásil 18. září v Sejmu, že podpora Ukrajiny je v přímém státním zájmu Polska, protože pokud Ukrajina nemá dostatek prostředků protivzdušné obrany, více ruských dronů doletí na polské území. Zároveň obvinil část opozice z toho, že její protiukrajinská rétorika slouží ruským zájmům. Téhož dne se polský premiér Donald Tusk účastnil v Ukrajině summitu Karpatské integrační iniciativy a varoval, že Rusko může v příštích měsících udeřit na země podporující Ukrajinu.
-
Verchovna Rada nebude zasedat 26 dní, spor o přestávku pokračuje
Ukrajinský parlament Verchovna Rada neuskuteční plenární zasedání po dobu 26 dní, od 17. září do 13. října. Poslanec Jaroslav Železňak (strana Hlas) varoval, že přestávka se kryje s obdobím, kdy je třeba přijmout zákony spojené s mezinárodními závazky Ukrajiny s termíny do konce roku. Tisková služba parlamentu to odmítla a uvedla, že parlament pokračuje v práci mimo jednací sál.
-
Trump podepsal zákon Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září 2026 podepsal zákon o sankcích proti Rusku a Íránu, pojmenovaný po zesnulém republikánském senátorovi Lindseym Grahamovi. Dokument umožňuje zavést až 100% cla na zboží ze zemí, které patří mezi pět největších kupců ruské ropy a plynu, a rozšiřuje omezení vůči ruskému vojenskému vedení, finančnímu a energetickému sektoru i takzvané stínové flotile.
-
Nečekané zrušení zasedání ukrajinského parlamentu vyvolalo kritiku opozice
Plenární zasedání Nejvyšší rady 18. září bylo nečekaně zrušeno a Hodina otázek vládě přeložena na 12. října. Poslanci i ministři se o zrušení dozvěděli až při příchodu do parlamentu, někteří od ochranky. Opozice z Evropské solidarity a Holosu postup vedení Rady ostře kritizovala jako bezprecedentní překročení pravomocí.