Téma: Mírová jednání
-
Zelenskyj na summitu EU v Bruselu čelí kritice Babiše a tlaku Trumpa kvůli dohodě o ruské naftě
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dorazil 16. října 2026 na summit lídrů Evropské unie v Bruselu, kde český premiér Andrej Babiš ostře kritizoval dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského paliva jako „facku Evropě“. Zelenskyj varoval, že po dohodě o naftě mohou přijít ústupky v oblasti plynu, bankovnictví a sankcí, a zdůraznil, že Kyjev o krocích Washingtonu vůči Moskvě nebyl předem informován. Summit se odehrává na pozadí zpráv o tom, že Trump přešel z role zprostředkovatele k roli účastníka jednání s Ruskem, a zvyšujícího se amerického tlaku na Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinérie.
-
Gerasimov ohlásil Putinovi rozsáhlou kampaň úderů na ukrajinskou energetiku, Zelenskyj hlásí jeden z největších zásahů
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov 16. října ohlásil Vladimiru Putinovi začátek cílené kampaně masivních úderů na ukrajinská energetická zařízení. Během noci a rána 17. října ruské síly zasáhly energetickou infrastrukturu v deseti oblastech a prezident Zelenskyj uvedl, že šlo o jeden z největších úderů na ukrajinskou energetiku s více než 15 zasaženými objekty.
-
USA navrhly převod zmrazených ruských aktiv pod svou kontrolu, Evropa to odmítla
Spojené státy navrhly evropským spojencům částečně rozmrazit ruská státní aktiva a převést je do finanční struktury pod kontrolou Washingtonu s cílem oživit mírová jednání. Návrh, který na setkání v Miami prezentovali vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, evropští vyjednavači odmítli. Německý kancléř Friedrich Merz před summitem Evropské rady v Bruselu prohlásil, že zmrazená aktiva musí zůstat zmrazena v Evropě a že o jejich osudu rozhodnou Evropané.
-
Zelenskyj a Magyar se setkali v Bruselu: první bilaterální jednání od nástupu maďarského premiéra
Premiér Maďarska Péter Magyar a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se 16. října setkali tváří v tvář v Bruselu na okraj summitu EU. Šlo o jejich první oficiální bilaterální setkání od nástupu maďarského premiéra do úřadu. Jednání, které se konalo bez delegací, navazovalo na říjnové přijetí zákona o vzdělávání národnostních menšin a na odblokování dvou přístupových kapitol EU Ukrajinou ze strany Maďarska.
-
Zelensky: Nemám v úmyslu rezignovat, rozhodnutí je na ukrajinském lidu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil v rozhovoru s novinářem Piersem Morganem, že nemá v úmyslu rezignovat. Uvedl o tom, že v době války a pokračujících ruských útoků nelze uspořádat volby, a zdůraznil, že o jeho případném nahrazení rozhoduje ukrajinský lid, nikoli Donald Trump, Elon Musk či kdokoli jiný.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
Po úderu ruského dronu v noci hořela v Lucku naftová základna
V noci na 14. října zachvátil požár území naftové základny v Lucku poté, co do objektu narazil ruský reaktivní bezpilotní letoun. Požár, který vypukl přibližně ve 2:00, hasiči zlikvidovali v 4:38. O události informoval tajemník lucké městské rady Andrij Razumovskyj.
-
Turecko jedná s Ukrajinou a Ruskem o dočasném příměří v Černém moři kvůli civilním lodím
Turecký stálý představitel při NATO Basat Öztürk na summitu Turecko–EU v Bruselu uvedl, že Ankara pracuje s Ukrajinou i Ruskem na dočasném částečném příměří v Černém moři, jehož cílem je ochránit civilní nákladní lodě. Öztürk varoval, že údery na plavidla mohou vyvolat krize v dodávkách energií, potravin a hnojiv, a odkázal na dříve turecky zprostředkovanou Černomořskou obilnou dohodu jako vzor úspěšného ujednání.
-
Le Penová: Snížím rozpočet EU a zastavím unijní financování Ukrajiny
Marine Le Penová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že pokud se stane prezidentkou, výrazně omezí rozpočet EU a pravomoci Bruselu. Paříž by podle ní již nepodpořila unijní financování Ukrajiny a bilaterální francouzská pomoc Kyjevu by skončila s výjimkou omezené operační podpory a výcviku. Le Penová rovněž potvrdila svůj odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU a vyzvala ke svolání „velké mírové konference“.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
Syrskyj v rozhovoru pro BBC obhajoval operaci Kursk a popsal spor s exministrem Fedorovem
Bývalý hlavní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj poskytl BBC první velký rozhovor od své červencové rezignace. Obhajoval operaci Kursk jako úspěšný manévr, uvedl, že denní ztráty Ruska činí asi 1500 vojáků, a odmítl, že by vůči tehdejšímu ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi vznesl jakýkoli ultimát. Syrskyj označil svůj rozpor s Fedorovem za institucionální – šlo o financování a zadávání zakázek na zbrojní materiál, který neodpovídal potřebám armády.
-
Rusko 13. října zasáhlo Kyjev balistickými raketami, hlavním cílem byla TEC-4
Večer 13. října zasáhly ruské balistické rakety Kyjev. Hlavním cílem byla tepelná elektrárna TEC-4 (TEC-4/CHPP-4), která byla zasažena. Zároveň byl zasažen devítipodlažní obytný dům v desňanském obvodu, kde vznikl požár. Podle prezidenta Zelenského a jeho poradce Dmytra Lytvyna Ukrajina nedostala od partnerů varování před odpaly přes obvyklé zpravodajské kanály a rakety byly ukrajinskými systémy detekovány teprve při přiblížení ke Kyjevě. Šlo o druhý noc po sobě, kdy Kyjev čelil ruskému balistickému útoku bez partnerského varování.
-
Kellogg vyzval k právu Ukrajiny útočit na cíle v Rusku, čímž se postavil proti Trumpovi
Bývalý zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg na bezpečnostním fóru ve Varšavě prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost svobodně zasahovat cíle na území Ruska. Postavil se tak proti výzvám prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev přestal útočit na ruské rafinerie.
-
Zelenskyj: Ukrajina je připravena v příštích dnech jednat s americkými vyjednavači
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina je připravena v příštích dnech se setkat s americkými vyjednavači. Návrh podle něj jeho tým předal vyslancům Donalda Trumpa Stevu Witkoffovi a Jaredovi Kushnerovi. Zelenskyj rovněž uvedl, že Ukrajina podporuje návrh amerického prezidenta na energetické příměří, ale že se k němu musí připojit i Rusko.
-
Kreml podpořil Trumpovu výzvu k výměně Zelenského, Evropa se postavila za Kyjev
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podpořil Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, který by dokázal ukončit válku. Prezident Volodymyr Zelensky naopak nabídl konání voleb výměnou za 60denní příměří. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby za války nejsou možné, a vyzvala k tlaku na Rusko. Evropští a britští představitelé vyjádřili Zelenskému solidaritu.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Zelensky a Starmer se dohodli na bilaterálním setkání, Británie posílí sankce vůči Rusku
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se během telefonátu dohodli na bilaterálním setkání v nejbližších dnech. Starmer vyjádřil plnou solidaritu s Ukrajinou, slíbil další sankce vůči Rusku a podpořil okamžité příměří v energetice. Hovor se uskutečnil poté, co americký prezident Donald Trump vyzval ke změně ukrajinského vedení a oznámil dohodu s Ruskem o dodávkách ruské nafty.
-
Zelensky nabídl vzájemné zastavení úderů na energetiku; Kyjev tvrdí, že se o „energetickém příměří“ od Trumpa dozvěděl až z veřejného oznámení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinérie a energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně zastaví údery na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je reálné takové příměří dosáhnout okamžitě, avšak Putin to údajně nechce. Zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy. Ve stejný den americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem s okamžitou platností. Zelensky podle novináře Baraka Ravida z Axios uvedl, že Trumpovo oznámení bylo pro Kyjev překvapením a že o něm diplomací slyšel poprvé až veřejně. Rusko příměří veřejně nekomentovalo a ve stejný den zasáhlo mimo jiné teplárnu TEC-5 v Charkově.
-
Estonsko navrhne na summitu EU zvýšení pomoci Ukrajině, aby mohla ničit ruské rafinerie
Estonský premiér Kristen Michal oznámil, že Estonsko navrhne na nadcházejícím zasedání Evropské rady zvýšení pomoci Ukrajině, jejímž cílem má být schopnost Ukrajiny ničit ruská ropná zařízení. Návrh přichází v reakci na dohodu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o dodávkách 4,8 milionu tun ruského dieselu, kterou estonští představitelé označili za velkou chybu a za prostředek financování ruské války proti Ukrajině.