Téma: Mírová jednání
-
Rubio: Ukrajina by bez americké pomoci neexistovala; Zelenskyj telefonát označil za pozitivní
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Ukrajina by bez americké pomoci v řádu miliard dolarů dnes neexistovala jako suverénní stát, a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Zmínil, že žádná jiná země neposkytla Ukrajině tolik jako USA. Zároveň reagoval na zprávu WSJ o údajném omezení služby Starlink pro Ukrajinu a odmítl tvrzení ukrajinských představitelů, že Bílý dům omezil pomoc Kyjevu. Prezident Zelenskyj popsal svůj 20. říjnový telefonát s Rubiem jako pozitivní a uvedl, že projednali bezpečnostní záruky, zpravodajskou spolupráci, přístup ke Starlinku a zpoždění v dodávkách Patriotů.
-
Mertz odmítl kapitulaci Ukrajiny a varoval před ruskými hybridními útoky
Německý kancléř Friedrich Mertz na berlínském ekonomickém fóru prohl, že kapitulace Ukrajiny, a dokonce bezpodmínečná kapitulace, není možnost. Німеччина підтримує Ukrayinu, щоб якнайшвидше завершити війну, та залишається готовою до переговорів у будь-який момент. Водночас він назвав російську дезінформацію та гібридні атаки найбільшою загрозою безпеці Німеччини.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Vance: Ukrajina by neměla vstoupit do NATO a má přestat útočit na ruské rafinerie
Viceprezident USA J.D. Vance v rozhovoru pro 2WAY TONIGHT prohlásil, že Ukrajina je partnerem Spojených států "v jistém smyslu", formální spojenecká dohoda mezi oběma zeměmi neexistuje a Ukrajina by podle něj neměla vstoupit do NATO. Zároveň vyzval Kyjev, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu a závody na výrobu nafty, které podle něj zdražují energii Američanům. Vanceho slova zazněla na pozadí vyhrocující se přestřelky mezi Bílým domem a Kyjevem ohledně útoků na ruské rafinerie, výměny sankcí a údajných hrozeb USA omezit sdílení zpravodajských informací.
-
Průzkum KIIS: Důvěra Ukrajinců v Zelenského vzrostla po dohodě USA–Rusko o dieslu
Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) z 8.–16. října ukázal, že 54 % Ukrajinců důvěřuje prezidentu Volodymyru Zelenskému a 41 % mu nedůvěřuje. Důvěra vzrostla z 43 % před dohodou o uvolnění sankcí na ruskou naftu na 57 % po ní. Podle KIIS může jít o efekt semknutí kolem vlajky po americkém tlaku, jehož trvání je nejisté.
-
Podle průzkumu KIIS důvěra v Zelenského během října prudce vzrostla, celkově zůstala na 54 %
Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedený ve dnech 8.–16. října 2026 ukázal, že 54 % Ukrajinců důvěřuje prezidentu Volodymyru Zelenskému a 41 % nikoli. Během období průzkumu se důvěra výrazně zvýšila – ze 43 % u respondentů dotazovaných 8.–9. října na 57 % u těch dotazovaných 10.–16. října. Výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckij to připsal efektu "semknutí kolem vlajky" v reakci na tlak ze strany USA a upozornil, že bez oznámení "dieselové dohody" mezi USA a Ruskem by důvěra mohla poprvé klesnout pod 50 %.
-
Kaja Kallas: Evropa musí při jednáních stavět své požadavky
Kaja Kallas v Evropském parlamentu označila podporu Ukrajiny za důležitou součást evropské odpovědi na ruské požadavky. Zároveň prohlásila, že pokud Rusko předkládá maximální požadavky, měla by Evropa předložit vlastní požadavky a jasně dbát na to, aby nebyly poskytnuty bezplatně.
-
Zelenskyj vyzval USA, aby o volbách na Ukrajině rozhodli sami Ukrajinci
Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s italským listem Corriere della Sera prohlásil, že rozhodnutí o volbách na Ukrajině musí přijmout samotní Ukrajinci. Za "podivné" označil, že na volbách trvají nejen Rusko, ale i američtí partneři. Zdůraznil, že za současných raketových a dronových úderů nelze uspořádat demokratické volby, a že téma voleb není na pořadu dne ukrajinské společnosti.
-
Budanov popřel dobytí Dobropillje a obvinil velitele ruského uskupení „Centr“ z dezinformace Putina
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov 20. října veřejně odmítl tvrzení ruského velení, že ruské síly dobyly město Dobropillja v Doněcké oblasti, a prohlásil, že město zůstává pod kontrolou Ukrajiny. Velitele ruského uskupení „Centr“ generálporučíka Andreje Ivanjajeva obvinil ze záměrného dezinformování ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Budanova v době jeho prohlášení probíhaly „složité rozhovory“ o dosažení trvalého míru.
-
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Pina Picierno zahájila hladovku za Oleshky
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Pina Picierno (italská politička, skupina S&D) oznámila 20. října hladovku, aby upozornila mezinárodní společenství na humanitární krizi v okupovaných Oleschkách v Chersonské oblasti. Požaduje okamžité humanitární příměří, přístup pro potraviny a léky a bezpečnou evakuaci civilistů. Do rána 21. října se k její iniciativě na webu připojilo 277 lidí.
-
Putin navrhl Trumpovi a Si Ťin-pchingovi třístranný summit o Ukrajině bez Kyjeva
The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje informoval, že Vladimir Putin během telefonátu s Donaldem Trumpem 9. října navrhl setkání s Trumpem a Si Ťin-pchingem na okraj summitu APEC v Šen-čenu 18.–19. listopadu, jehož cílem by bylo ukončení války na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že se o možnosti takové schůzky diskutuje, avšak neexistuje „žádná jasná představa" o její podobě ani programu. Trump podle amerického činitele zatím účast nepřislíbil, ale podle ministra zahraničí Marca Rubia je otevřený diskusi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do formátu zahrnut není, což ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře kritizoval.
-
Koretskyj: Rusko od 16. července zasáhlo ukrajinskou energetiku 2147krát, ani jediný den bez útoků
Ukrajinský premiér Serhij Koretskyj v rozhovoru pro BBC News Ukraine zveřejněném 19. října uvedl, že Rusko od jeho jmenování 16. července zaútočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu 2147krát a že od té doby neuplynul jediný den bez úderů. Útoky pokračovaly i po oznámení energetického příměří z 11. října. V noci na 19. října ruský raketový úder poškodil 10 energetických objektů a přes půl milionu domácností přišlo o elektřinu.
-
Zelenskyj: Rusko od Trumpova „energetického příměří“ zasáhlo ukrajinskou energetiku 76krát
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 18. října oznámil, že od vyhlášení „energetického příměří“ americkým prezidentem Donaldem Trumpem 11. října Rusko 76krát cíleně zaútočilo na ukrajinskou energetickou a ropnou infrastrukturu. Za uplynulý týden Rusko podle něj vypálilo na Ukrajinu téměř 2 700 útočných dronů, 1 700 leteckých bomb a 66 raket, z nichž většina byla balistických. Noční údery na rozvodny ve Vinnycké, Žytomyrské, Chmelnycké a Oděské oblasti připravily o elektřinu desítky tisíc domácností; při úderech na obytné domy zahynuli dva lidé a 12 jich bylo zraněno, včetně dvou dětí.
-
Zelensky oznámil obnovení výměny zpravodajských informací s USA po třídenní přestávce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky v rozhovoru pro NBC „Meet the Press“, odvysílaném v neděli 18. října, oznámil, že Spojené státy obnovily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou poté, co bylo na „určitou dobu“ přerušeno. Podle Zelenského trvalo přerušení tři dny a během nich Ukrajina nedostávala varování před odpaly ruských balistických raket, která podle něj poskytují výhradně USA. Zelensky vyjádřil naději, že jednání s USA by mohla proběhnout ještě tento týden, a varoval, že případné přiklonění USA na stranu Ruska by bylo „historickou chybou a velkou tragédií“.
-
Zelenskyj mluvil s vyslanci Trumpa Witkoffem a Kushnerem o Floridě, PPO a dalších krocích diplomacie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli 18. října telefonický rozhovor se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. O hovoru informoval prostřednictvím sociálních sítí. Tématy byly výsledky nedávného setkání ukrajinského a amerického týmu na Floridě, otázka protivzdušné obrany, pokračující ruské ostřelování a příprava dalších kroků v diplomacii.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční útok na ukrajinskou energetiku: rakety a 332 dronů zasáhly 10 oblastí
V noci na 17. října Rusko zahájilo rozsáhlý kombinovaný útok na Ukrajinu s využitím balistických raket Iskander-M/KN-23, křižujících raket Ch-22/32, čtyř mořských křižujících raket Kalibr a 332 úderných dronů, včetně 31 reaktivních. Údery mířily na energetickou infrastrukturu v 10 ukrajinských oblastech, způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny a nechaly přes půl milionu odběratelů bez proudu. Prezident Zelenskyj uvedl, že bylo zasaženo více než 15 důležitých energetických objektů a že Rusko kampaň úderů na ukrajinskou energetiku naopak zesílilo navzdory dříve ohlášenému „energetickému příměří“.
-
Koalice ochotných uspořádá v listopadu v Polsku vojenské cvičení, scénář počítá s nasazením vojáků na Ukrajině po příměří
V listopadu se v Polsku uskuteční vojenské cvičení "Koalice ochotných" (Coalition of the Willing), která budou simulovat rozmístění evropských vojsk na Ukrajině v případě příměří nebo mírové dohody s Ruskem. Cvičení ohlásil britský ministr obrany Wes Streeting po setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem v Pentagonu. Podle The Times se jich zúčastní nejméně 1 500 britských, francouzských a německých vojáků, do cvičení se zapojí také polské ozbrojené síly.
-
Evropští lídři se obávají, že Trump fakticky přejde na stranu Moskvy
Na summitu EU v Bruselu vyjádřili evropští lídři znepokojení nad tím, že americký prezident Donald Trump během jednoho týdne zvrátil roky energetických sankcí vůči Rusku, tlačil na Kyjev, aby zastavil údery na ruské rafinerie, a zpochybnil legitimitivní mandát ukátského prezidenta Volodymyra. Premiérka Dánska Mette Frederiksenová prohlásila, že západní aliance je nyní ve slabší pozici než před několika dny. Navzdory tomu USA nadále prodávají Ukrajině zbraně a poskytují zpravodajské informace.
-
Trump v rozhovoru pro Newsmax ostře kritizoval Zelenského a vyzval k volbám na Ukrajině
V rozhovoru s Newsmaxem, zveřejněném 15. října, americký prezident Donald Trump prohlásil, že není „velkým fanouškem“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, označil ho za „ne tu osobu, se kterou bychom měli jednat“, a uvedl, že se s ním jedná hůře než s Vladimirem Putinem. Trump rovněž nazval údery Ukrajiny na ruské rafinerie „ostudou“ a znovu vyzval ke konání voleb na Ukrajině. Zelenskyj v Bruselu 16. října odpověděl, že s Trumpem se mu jedná snadněji než s Putinem, a uvedl, že Ukrajina je připravena uspořádat volby, pokud Rusko přijme 60denní plné příměří.