Emmanuel Macron
-
Macron navrhuje "dvojitý moratorium": zastavit údery na ruské rafinerie i bojové akce v Černém moři
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil záměr navrhnout takzvané dvojité moratorium, které by zahrnovalo zastavení úderů na ruské ropné rafinerie a zastavení bojových akcí v Černém moři. Zároveň chce Paříž obnovit lodní dopravu v Hormuzském průlivu a vyzvat země G7 k opětovnému využití strategických ropných zásob ke zmírnění napětí na energetickém trhu.
-
Španělský tisk píše o varování CIA před ruskými dronovými útoky na Evropu; Macron a Crosetto to popřeli
Španělský deník El Mundo informoval, že CIA varovala několik evropských vlád před údajnou ruskou operací s drony namířenou proti Španělsku, Francii či Itálii, přičemž drony měly být vypouštěny z kontejnerů na civilních lodích v mezinárodních vodách. Francouzský prezident Emmanuel Macron i italský ministr obrany Guido Crosetto tuto zprávu veřejně odmítli jako nepodloženou. Zpráva vycházela ze zdroje blízkého litevskému ministerstvu obrany a je spojována s nedávnou cestou ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy 25. srpna.
-
Vrchní velitel NATO pro Evropu: Aliance posiluje sdílení zpravodajství v reakci na sabotáže spojované s Ruskem
Vrchní velitel NATO pro Evropu Alexus Grinkevich v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Aliance zvyšuje sdílení zpravodajských informací kvůli vlně sabotáží a incidentům pravděpodobně spojeným s Ruskem. Zároveň vyzval ke klidu a odmítl představu, že by Moskva mohla využít vyčerpání amerických zásob přesných raket k útoku na NATO.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
Macron na Valném shromáždění OSN vyzval k poskytnutí více protiraketových střel Ukrajině a k „dvojitému moratoriu“
Francouzský prezident Emmanuel Macron při svém projevu na 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku 22. září vyzval k dodání dalších protiraketových střel Ukrajině před zimou a navrhl takzvané „dvojité moratorium" — na údery proti energetické a civilní infrastruktuře a na nepřátelské akce v Černém moři, jež by umožnilo obnovení vývozu obilí. Macron rovněž prohlásil, že svět vstoupil do „nové éry barbarství", a vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN. Na okraj shromáždění se Macron setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
Vrchní generál NATO prohlásil, že Aliance je připravena čelit případné ruské eskalaci na východním křídle
Předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone 19. září v Kodani prohlásil, že Aliance je připravena reagovat na případnou ruskou eskalaci na východním křídle. Uvedl, že NATO má připravenu strukturu, vojáky i výzbroj a přibližně 4 000 stran vojenských plánů pro obranu východního křídla. Dragoneho prohlášení zaznělo v kontextu varování Polska, Francie, Nizozemska, Litvy a Lotyšska před hrozbou ruských provokací či hybridních útoků proti zemím NATO.
-
Le Penová: Francie už nemůže poskytovat Ukrajině stejnou finanční pomoc jako dosud
Marine Le Penová, neformální lídryně francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení, uvedla, že Francie již nemůže poskytovat Ukrajině stejnou úroveň finanční pomoci jako dosud kvůli zhoršení své finanční situace. Zároveň zdůraznila, že její postoj „není aktem nepřátelství vůči Ukrajině“ a že Francie může i nadále cvičit ukrajinské vojáky a dodávat vybavení. Výrok zazněl v rozhovoru na televizi LCI a přinesl jej Le Figaro.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.
-
Burnham a Macron na Downing Street jednali o výrobě raket SCALP na Ukrajině
Britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron se na Downing Street setkali, aby projednali další kroky k vytvoření montážních linek na Ukrajině pro rakety SCALP dlouhého doletu. Vedle toho zhodnotili výsledky nedávného zasedání „koalice ochotných“ v Kyjevě a koordinaci britsko-francouzské technologie, na které je raketa založena.