Soud v Pule povolil vydání ukrajinského občana Žuravlova do Německa kvůli sabotáži Nord Stream

Proč je to důležité

:contentReference[oaicite:0]{index=0}

Co se stalo

Okresní soud v chorvatské Pule povolil vydání ukrajinského občana Volodymyra Žuravlova do Německa, kde je podezřelý ze zapojení do sabotáže plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Soudní panel v čele se soudkyní Edvinou Suievićovou rozhodl 18. září 2026; písemné vyhotovení rozhodnutí bylo účastníkům doručeno o pět dní později, tedy zhruba 23. září. Jakmile verdikt nabude právní moci, chorvatské ministerstvo vnitra předá Žuravlova příslušným německým orgánům.

Žuravlovův ukrajinský obhájce Mykola Katerynčuk verdikt označil za „zaujatý“ a „politický“ a oznámil, že se obrana odvolá. Podle informací médií Žuravlov na protest proti rozhodnutí o vydání vyhlásil časově neomezenou hladovku. Žuravlov byl v Chorvatsku zadržen již 19. srpna (některé zdroje uvádějí 19.–20. srpna) a vzat do vazby 20. srpna; podle médií pracoval v době zadržení v Chorvatsku jako konzultant na hollywoodském filmu o sabotáži s pracovním názvem „Snake Island“ ("Острів Зміїний"). Předtím se mu v září 2025 podařilo odejít z Polska a v říjnu 2025 polský soud odmítl jeho vydání do Německa a propustil ho. Česky: dříve se mu tak vydání do Německa podařilo dvakrát vyhnout. V září 2026 Německo podle zpráv rozšířilo kvalifikaci v jeho zatykači o „válečný zločin“.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média – Суспільне Новини, NV, Європейська правда, LIGA.net, Громадське радіо, Бабель a ZN.UA – identity podezřelého opakovaně zdůrazňují jeho ukrajinské občanství. Do popředí staví hodnocení verdiktu ze strany obrany jako „zaujatého“ a „politického“ a avizované odvolání. Zmiňují rovněž výzvu ukrajinského obhájce Katerynčuka, aby se ukrajinská Generální prokuratura přihlásila o vydání Žuravlova na Ukrajinu namísto do Německa.

Média současně citují oficiální ukrajinská vyjádření: prezident Volodymyr Zelenskyj 23. srpna uvedl, že Ukrajina není zapojena do operací souvisejících se sabotáží Nord Streamu, a 9. července Generální prokuratura oznámila, že vyšetřování nenašlo důkazy o zapojení Ukrajiny, jejích orgánů či představitelů. Proti tomu stojí německé tvrzení o „ukrajinské státní stopě“ v případu, které ukrajinská média rovněž přinášejí. Kontext, který může být pro Ukrajinu nepříznivý – tedy obvinění, že podezřelí údajně jednali jako příslušníci ukrajinské armády – je podáván spíše neutrálně.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se mírně rozcházejí v datu zadržení Žuravlova v Chorvatsku: část uvádí 19. srpen, další rozšiřují datum na 19.–20. srpen a uvádějí, že do vazby byl formálně vzat až 20. srpna.

Souvislosti

Tři ze čtyř větví plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly výbuchy v Baltském moři zničeny v noci na 26. září 2022; v té době oba plynovody nebyly v provozu, byly naplněny pouze technickým plynem. Polsko a Ukrajina z exploze veřejně obvinily Rusko; Moskva vinu odmítla a odkazovala na „anglosasy“. Dánsko v únoru 2024 vyšetřování uzavřelo pro nedostatek důvodů k zahájení trestního stíhání, Švédsko učinilo obdobný krok. V srpnu 2025 německá média uvedla, že vyšetřovatelé identifikovali všechny podezřelé a že byly vydány zatykače na šest ukrajinských občanů. Hlavní podezřelý Serhij Kuzněcov byl zadržen v Itálii v létě 2025 a na podzim 2025 vydán do Německa. 1. července 2026 ho německá Spolková prokuratura formálně obvinila z toho, že vedl sedmičlennou skupinu, jež sabotáž provedla, a údajně přitom vystupovali jako příslušníci ukrajinské armády. Kuzněcov obvinění popírá. Škoda z poškození plynovodů byla odhadována na 280 milionů dolarů.