Hamburský soud zamítl ukončení řízení proti Serhiji Kuzněcovi kvůli „Nord Stream“
Vyšší zemský soud v Hamburku 27. října zamítl návrh advokátů ukrajinského vojáka Serhije Kuzněcova na ukončení trestního řízení a rozhodl pokračovat v projednávání případu. Spor se týká jeho práva vypovídat a hájit se: obrana tvrdí, že byl vázán státním tajemstvím, zatímco soud a prokurátor podle německého práva tato omezení uznávat nemusí.
Hlavní body
- 27. října proběhlo druhé jednání v případu Serhije Kuzněcova u Vyššího zemského soudu v Hamburku.
- Soud zamítl návrh advokátů na uzavření řízení a pokračoval v jednání podle stanoveného harmonogramu.
- První jednání se konalo 14. října.
- Kuzněcov je stíhán za způsobení výbuchu, poškození majetku, narušení provozu veřejných služeb таParticipation у воєнних злочинах через атаку на цивільну інфраструктуру.
- Podle stíhající stránky Kuzněcov vedl skupinu šesti lidí, která si v Rostocku pronajala loď a podél Bornholmu položila nálož do Baltského moře.
- Výbuchy 26. září 2022 poškodily tři ze čtyř potrubí plynovodů „Nord Stream 1“ a „Nord Stream 2“.
- AdELA
Proč je to důležité
Rozhodnutí udržuje v Německu aktivní trestní řízení týkající se zničení plynovodů „Nord Stream“ z roku 2022. Spor mezi obranou a soudem стává do popředí otázku, zda vojenská tajnost omezuje schopnost obviněného vypovídat a hájit se. Případ zároveň zahrnuje tvrzení o zapojení ukrajinských úřadů, které Ukrajina popírá, a stížnosti ohledně podmínek Kuzněcova v německé vazbě.
Co se stalo
Vyšší zemský soud v Hamburku se 27. října podruhé sešel v případu ukrajinského vojáka Serhije Kuzněcova, kterého německé úřady obviňují z účasti na podryvu plynovodů „Nord Stream“. Soud odmítl návrh jeho advokátů na uzavření trestního řízení a pokračoval v projednávání podle plánu. Obrana argumentovala, že Kuzněcov byl v době útoku na aktivní vojenské službě, був vázán povinností zachovat státní tajemství a nemohl se radit s advokáty ani svědčit bez rizika přísných sankcí v Ukrajině. Soud a prokurátor však uvedli, že německé právo neomezuje obviněného v jeho obhajobě a že jeho svoboda vypovídat v Německu není omezena pravidly vojenské služby v zahraničí. Prokurátor rovněž uvedl, že odmítnutí svědčit právo na obhajobu neomezuje. Výsledkem je pokračování судního řízení, nikoli rozhodnutí o vině či nevině Kuzněcova.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zdůrazňují právní otázky spojené s tajemstvím, svědectvím a obhajobou Kuzněcova. Velkou pozornost věnují listům ukrajinských důstojníků, podle nichž byl Kuzněcov v létě a na podzim 2022 přímo podřízen Romanu Červinskému v silách speciálních operací, tvrzení Ukrajiny o neúčasti na sabotáži a přislíbení pomoci vyšetřování. Zmiňují také obavy ukrajinského ombudsmana o podmínkách jeho zadržování a důraz na tvrzení obhaječů, že vyšetřování nemá přímé důkazy spojující Kuzněcova s lodí či sabotáží.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zahraniční zpráva se zaměřuje na procesní rozhodnutí hamburského soudu a na pokračování procesu s bývalým ukrajinským důstojníkem. Zachycuje stanovisko soudu, že německé právo neomezuje Kuzněcova ve svědčení či obhajobě, zároveň však uvádí obвинувальні твердження та заперечення прямих доказів, на які посилаються його адвокати. Також наголошено, що раніше був zadržaný v Taliansku a následne prepustený do Nemecka.
V čem se zpravodajství liší
Obrana tvrdí, že Kuzněcov patřil k aktivním vojákům, byl vázán státním tajemstvím a nemohl konzultovat advokáty ani svědčit. Soud a prokurátor odpovídají, že německé právo neomezuje jeho právo hájit se ani vypovídat. Prokuratura tvrdí, že Kuzněcov vedl skupinu, která položila nálož, zatímco jeho advokáti tvrdí, že na lodi nikdo neviděl jeho přítomnost, jeho DNA tam nebyla nalezena a přímé důkazy proti němu chybějí. Federální prokurátor rovněž uvádí, що Kuzněcov a ostatní účastníci jednali jménem ukrajinských úřadů, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina do sabotáže zapojena nebyla. K datu formálního přednesení obvinění jsou v podkladech uvedeny dva termíny: konec června 2026 a 1. července 2026.
Souvislosti
Podvodní výbuchy 26. září 2022 v Baltském moři poškodily tři ze čtyř potrubí „Nord Stream 1“ a „Nord Stream 2“. „Nord Stream 1“ byl před srpnem 2022 hlavní trasou dodávky ruského plynu do Německa, zatímco „Nord Stream 2“ nebyl uveden do provozu, protože Německo pozastavilo jeho certifikaci. Německo vyšetřuje čin jako diverzi a podezřívá z účasti přinejmenším dva Ukrajince – Kuzněcova a Volodymyra Žuravľova, якого zatримали в Хорватії. Kuzněcova zatřímali v Itálii v roce 2025 a později předali Německu.