Koreckyj a Dombrovskis jednali o financování Ukrajiny na roky 2026–2027
Premiér Ukrajiny Serhij Koreckyj a eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis absolvovali 7. září videohovor o finančních potřebách Ukrajiny na roky 2026 a 2027, plnění reforem nutných k čerpání úvěru EU ve výši 90 miliard eur a přípravě finanční strategie na rok 2027. Evropská komise uvedla, že je příliš brzy na stanovení konkrétní částky a že budou pokračovat technické konzultace. Komise rovněž potvrdila, že Ukrajina dosud formálně nepožádala o dřívější výplatu části úvěru plánované na rok 2027.
Hlavní body
- 7. září se uskutečnil videohovor mezi premiérem Serhijem Koreckým a eurokomisařem Valdisem Dombrovskisem.
- Hlavními tématy byly finanční potřeby Ukrajiny na roky 2026 a 2027, reformy nutné k čerpání úvěru EU 90 miliard eur a příprava finanční strategie na rok 2027.
- Komise uvedla, že je příliš brzy na určení konkrétní výše potřeb a že technické konzultace budou pokračovat v následujících dnech a týdnech.
- Komise potvrdila, že Ukrajina zatím formálně nepožádala o dřívější výplatu části úvěru plánované na rok 2027 k pokrytí obranného rozpočtového deficitu.
- Koreckyj nastolil otázku zmrazených ruských aktiv; Dombrovskis potvrdil, že zůstává na agendě.
- Dombrovskis se měl 8. září setkat s ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou kvůli výsledkům mise fondu na Ukrajině.
- Komise připomněla, že úvěr 90 miliard eur pokryje jen zhruba dvě třetiny potřeb Ukrajiny v letech 2026–2027.
- 24. srpna Komise schválila obranné zakázky pro Ukrajinu za 6,1 miliardy eur v rámci úvěru EU.
Proč je to důležité
Hovor se týkal způsobu, jakým EU pokryje podstatnou část rozpočtových a obranných potřeb Ukrajiny v letech 2026–2027, což je klíčové pro válečné financování země. Úvěrový program EU 90 miliard eur je největším jednotlivým mechanismem vnějšího financování, který Ukrajinu v současnosti podporuje. Zároveň se diskutovalo o podmíněnosti: čerpání fondů závisí na plnění dohodnutých reforem a na přijetí konkrétních zákonů v Nejvyšší radě. Zmrazená ruská aktiva, která Koreckyj nastolil, představují potenciálně transformační, ale politicky kontroverzní zdroj dalšího financování. Z rozhovoru také vyplynula shoda, že další mezinárodní partneři (USA, Norsko a další) musejí rovněž zvýšit rozpočtovou a obrannou pomoc.
Co se stalo
Premiér Ukrajiny Serhij Koreckyj a eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis uskutečnili 7. září videohovor, který byl naplánován na 11:00 bruselského času (12:00 kyjevského) s předpokládanou délkou zhruba 30 minut. Tři hlavní body jednání byly finanční potřeby Ukrajiny na roky 2026 a 2027, postup v provádění reforem nutných k čerpání úvěru EU 90 miliard eur a příprava ukrajinské finanční strategie na rok 2027. Evropská komise po hovoru uvedla, že je příliš brzy na stanovení konkrétní výše potřeb Ukrajiny pro roky 2026–2027 a že technické konzultace budou pokračovat v nadcházejících dnech a týdnech. Komise rovněž potvrdila, že Ukrajina dosud formálně nepožádala o dřívější výplatu části úvěru plánované na rok 2027 za účelem pokrytí obranného rozpočtového deficitu odhadovaného na 27 miliard eur. Mluvčí Komise Balázs Ujváry na briefingu v Bruselu řekl, že rozhovor měl za cíl získat jasný obraz o rozpočtové a finanční situaci Ukrajiny, přičemž dalším krokem má být hledání způsobů, jak ji řešit. Koreckyj během hovoru rovněž nastolil otázku zmrazených ruských aktiv; Dombrovskis potvrdil, že toto téma zůstává na agendě, Komise se však v současnosti soustředí na provádění již dohodnutých finančních plánů. Obě strany se shodly, že i ostatní mezinárodní partneři by měli zvýšit rozpočtovou a obrannou pomoc Ukrajině; Ujváry uvedl jako příklad Norsko, které nedávno přislíbilo poskytnout Ukrajině 9 miliard dolarů v roce 2027. Dombrovskis se měl 8. září setkat s ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou, aby projednali výsledky mise fondu, která na Ukrajině pracovala v předchozím týdnu; program makrofinanční pomoci EU je úzce provázán s programem MMF. Koreckyj rovněž zdůraznil, že vstup Ukrajiny do EU zůstává bezpodmínečnou prioritou a že Ukrajina očekává co nejrychlejší otevření zbývajících vyjednávacích kapitol, a vyzval k dalšímu tlaku na Rusko včetně sankcí a kontroly jejich dodržování.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují hovor především jako snahu Kyjeva zajistit pokračující a případně urychlenou finanční podporu EU, přičemž zdůrazňují obranný rozpočtový deficit ve výši 27 miliard eur, potřebu urychlit výplaty z úvěru 90 miliard eur a zvážit využití zmrazených ruských aktiv. Pokrytí zároveň vyzdvihuje domácí legislativní překážky – konkrétně to, že Nejvyšší rada 1. září neschválila zákon o zdanění mezinárodních zásilek, což může ohrozit plánovanou podzimní výplatu 3,7 miliardy eur makrofinanční pomoci EU. Ukrajinská média rovněž zařazují mezi to, co premiér s komisařem probíral, i další ukrajinské priority přesahující finance – tlak na Rusko sankcemi a rychlejší otevření zbývajících vyjednávacích kapitol o přistoupení k EU.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinská média se neshodla na měně úvěrového programu EU a označení rozpočtové díry: část zdrojů (včetně Ukrinformu) hovoří o 90 miliardách dolarů a 27miliardové díře v dolarech, zatímco další (Evropská pravda, Ukrajinská pravda, Rádio Svoboda) uvádějí 90 miliard eur, resp. 27miliardový obranný rozpočtový deficit v eurech. Odhady budoucích finančních potřeb Ukrajiny se rovněž rozcházejí: ukrajinské ministerstvo financí projekuje pro rok 2026 schodek státního rozpočtu 16 miliard eur, zatímco Národní banka odhaduje potřebu vnějšího financování na 12,7 miliardy dolarů.
Souvislosti
Úvěrový program EU 90 miliard eur pro Ukrajinu se vyplácí po tranších; 24. srpna Komise schválila v jeho rámci obranné zakázky za 6,1 miliardy eur. Do konce roku 2026 má EU Ukrajině vyplatit přibližně 20 miliard eur, přičemž nové tranše mohou přijít v nejbližších týdnech. Komise připomněla, že 90 miliard eur pokryje jen asi dvě třetiny potřeb Ukrajiny v letech 2026–2027. Ministr financí Ukrajiny Serhij Marčenko navrhl převést zmrazená ruská aktiva pod jurisdikci EU a vyřadit je z belgické jurisdikce, aby se snížila rizika pro jednotlivé členské státy; v prosinci předchozího roku k tomu v Radě EU chyběla dostatečná podpora a Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a Polsko vyzvaly Komisi dopisem k obnovení práce na mechanismu. Plán vnějšího financování Ukrajiny na rok 2026 činí asi 45 miliard dolarů, z nichž zhruba 11,6 miliardy bylo již vyplaceno. Odhady potřeb se liší: ministerstvo financí projekuje schodek státního rozpočtu 16 miliard eur, Národní banka odhaduje potřebu vnějšího financování na 12,7 miliardy dolarů. Dne 31. srpna poslanci frakce Sluha lidu jednali s Koreckým a Marčenkem o rozpočtové situaci; předsedkyně parlamentního rozpočtového výboru Roksolana Pidlasa uvedla, že Ukrajina potřebuje do konce roku získat dalších 29,5 miliardy dolarů mezinárodní pomoci a že nejméně 36 závazků v rámci mezinárodních programů nebylo splněno včas. Dne 1. září návrh zákona o zdanění mezinárodních zásilek nezískal v Nejvyšší radě potřebných 226 hlasů, což podle Komise může ohrozit plánovanou podzimní výplatu 3,7 miliardy eur makrofinanční pomoci. Ukrajinská vláda předala Nejvyšší radě čtyři návrhy zákonů nutné pro splnění mezinárodních závazků a získání vnějšího financování, včetně třetí tranše makrofinanční pomoci ve výši 1,45 miliardy eur. Dombrovskis se měl 8. září setkat s ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou, aby projednali výsledky mise fondu v Kyjevě; program makrofinanční pomoci EU je úzce provázán s programem MMF na Ukrajině.