Téma: Svět
-
Lotyšský premiér vyzval Evropany: jedno pivo ročně na záchranu Ukrajiny
Lotyšský premiér Andris Kuļbergs vyzval před summitem EU v Bruselu 15. října evropské lídry ke zvýšení finanční podpory Ukrajiny. Náklady na zajištění přežití Ukrajiny v zimě podle něj odpovídají každému z přibližně 450 milionů obyvatel EU ceně jednoho piva ročně. Současně vyzval k posílení sankcí vůči Rusku a k zastavení dodávek západních komponentů používaných při výrobě ruských raket.
-
Zelenskyj a Magyar se setkali v Bruselu: první bilaterální jednání od nástupu maďarského premiéra
Premiér Maďarska Péter Magyar a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se 16. října setkali tváří v tvář v Bruselu na okraj summitu EU. Šlo o jejich první oficiální bilaterální setkání od nástupu maďarského premiéra do úřadu. Jednání, které se konalo bez delegací, navazovalo na říjnové přijetí zákona o vzdělávání národnostních menšin a na odblokování dvou přístupových kapitol EU Ukrajinou ze strany Maďarska.
-
Trump oznámil dohodu s Putinem: Rusko dodá 300 000 tun nafty, USA vydaly licenci do dubna 2027
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října dohodu s Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách 300 000 tun ruské nafty na americký a světový trh. Ve stejný den vydal Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Generální licenci 135, která povoluje transakce s ruskou naftou do 7. dubna 2027. Členové obou amerických stran dohodu kritizovali jako rozpor se zákonem z roku 2022 zakazujícím dovoz ruské energie.
-
Zelenskyj odpověděl Le Penové: spolupráce s Ukrajinou je pro Francii výhodná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Financial Times reagoval na vyjádření kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, která uvedla, že by v případě vítězství zastavila francouzské financování Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že technologické a bojové zkušenosti ukrajinské armády jsou důležité pro partnery včetně Francie a že francouzský průmysl může těžit ze spolupráce a společné výroby. Pokud by byla Le Penová zvolena, bude podle něj třeba zajistit, aby „měla nejvýkonnější fungující evropský systém".
-
Barro: dvě třetiny zpravodajských informací pro Ukrajinu nyní pocházejí z Evropy
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Inter, že dvě třetiny zpravodajských informací, které Ukrajina v současnosti dostává, pocházejí z evropských zemí, včetně Francie. Zdůraznil dlouhodobou evropskou podporu Kyjeva a varoval před ruskou dezinformační kampaní. Ministr se zároveň vyjádřil v období, kdy se množí otázky ohledně možného omezení výměny zpravodajských informací se Spojenými státy.
-
EU hledá na zasedáních IMF a G7 další finance pro Ukrajinu, aby pokryla rozpočtový schodek roku 2027
Na zasedáních IMF a G7 v Bangkoku se EU snaží získat další finanční prostředky pro Ukrajinu od nečlenských zemí, protože její dosavadní příslib 45 miliard eur na rok 2027 nepokryje odhadované potřeby. Komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis uvedl, že Brusel chce pokrýt zhruba dvě třetiny ukrajinských potřeb a zbytek očekává od partnerů jako Norsko, Švýcarsko, Kanada, Japonsko a Británie. Ukrajinský premiér Serhij Koretskyj 14. října oznámil, že pro rozpočtové financování roku 2027 je třeba získat více než 32,6 miliardy dolarů.
-
Bělorusové v exilu tvrdí, že Rusko buduje v Bělorusku vojenskou komunikační síť k hranicím NATO
Běloruské sdružení BELPOL a Podvratná společnost běloruských železničářů představily na bezpečnostním fóru ve Varšavě analytickou zprávu „Militarizace Běloruska“. Podle ní Rusko buduje na území Běloruska chráněnou vojenskou komunikační síť pro ministerstvo obrany, která má zajistit přesun a velení vojskům směrem k hranicím NATO. Hlavní linky vedou v souvislých trasách od rusko-běloruské hranice na západ k hranicím Polska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny.
-
USA navrhly převod zmrazených ruských aktiv pod svou kontrolu, Evropa to odmítla
Spojené státy navrhly evropským spojencům částečně rozmrazit ruská státní aktiva a převést je do finanční struktury pod kontrolou Washingtonu s cílem oživit mírová jednání. Návrh, který na setkání v Miami prezentovali vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, evropští vyjednavači odmítli. Německý kancléř Friedrich Merz před summitem Evropské rady v Bruselu prohlásil, že zmrazená aktiva musí zůstat zmrazena v Evropě a že o jejich osudu rozhodnou Evropané.
-
USA zvažují uvolnění sankcí proti „stínové flotile“ – mají snížit rekordní sazby za přepravu ropy
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje zmírnění sankcí vůči plavidlům takzvané „stínové flotily“, která dříve přepravovala ropu z Ruska, Íránu a Venezuely. Cílem je snížit rekordně vysoké světové sazby za pronájem tankerů a zvýšit vývoz ropy a ropných produktů z Perského zálivu. Sankcionovaná plavidla by směla přepravovat výhradně „legální ropu“ – tedy suroviny a produkty nepodléhající americkým sankcím – a firmy by musely získat individuální povolení od ministerstva financí. Ministr energetiky Chris Wright to potvrdil ve videovzkazu na Světovém ropném kongresu v Rijádu. Analytici z Energy Aspects i zástupci lodního průmyslu jsou ale skeptičtí, že opatření sazby výrazně sníží, protože tankery jsou staré a pojišťovatelé se musejí i nadále řídit pravidly EU a Spojeného království.
-
Zelensky oznámil obnovení úderů na ruské rafinerie; USA hrozily zastavením sdílení zpravodajských informací a omezily Starshield
Prezident Zelensky v rozhovoru pro Financial Times oznámil, že Ukrajina po třídenní pauze, o kterou požádaly USA, obnoví údery na ruské rafinerie. Podle něj Rusko během přestávky pokračovalo v útocích na ukrajinskou energetiku, USA Ukrajinu včas nevarovaly před ruskými balistickými údery na Kyjev a přišla omezení satelitního spojení Starshield. Washington podle The Washington Post varoval ukrajinskou ambasádu, že další údery zastaví sdílení zpravodajských dat. Rozhovor vyšel 15. října 2026.
-
Při požáru stanice Starlink v Polsku byli dva podezřelí propuštěni; po týdnech je zadrželi v Německu
Uplynulý večer 23. září vznikl požár na pozemní satelitní stanici Starlink ve vsi Wola Krobowska v Mazovském vojvodství na východě Polska — kamery zachytily dva muže, kteří přelezli plot, polili řídicí skříň hořlavinou a zapálili ji. Následující den zastavil místní policista v Grojeckém okrese asi 10 kilometrů od místa činu dva turecké občany kvůli kontrole dokladů, ale oba muže i přes pochybnosti o předložených dokumentech propustil. Po propuštění odjeli taxíkem do Varšavy; měli mokré a špinavé oblečení a tvrdili, že přespali v lese. Řidič taxi nahrál jejich rozhovor, v němž se po překladu objevila slova „operace“, „základna“ a „satelit“. Dne 12. října byli oba turečtí občané zadrženi na území Německa na základě materiálů polské policie, Agentury vnitřní bezpečnosti (ABW) a prokuratury a dříve vydaných evropských zatykačů; třetí zadrženou je turecká žena, která údajně dovezla pachatele do Polska autem a má být rovněž vydána do Polska. Polská prokuratura vede vyšetřování pro diverzi a teroristický čin ve prospěch zahraniční zpravodajské služby; premiér Donald Tusk událost označil za „prvek hybridní války“ s rysy „nové ruské doktríny útoku“.
-
Na Valném shromáždění OSN 47 států a EU vyzvalo k okamžitému vrácení Záporožské jaderné elektrárny Ukrajině
Během 81. zasedání Valného shromáždění OSN vydalo 47 států a Evropská unie společné prohlášení požadující okamžité navrácení Záporožské jaderné elektrárny pod ukrajinskou kontrolu a stažení ruských sil z objektu.
-
Le Penová: Snížím rozpočet EU a zastavím unijní financování Ukrajiny
Marine Le Penová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že pokud se stane prezidentkou, výrazně omezí rozpočet EU a pravomoci Bruselu. Paříž by podle ní již nepodpořila unijní financování Ukrajiny a bilaterální francouzská pomoc Kyjevu by skončila s výjimkou omezené operační podpory a výcviku. Le Penová rovněž potvrdila svůj odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU a vyzvala ke svolání „velké mírové konference“.
-
Útok na bulharskou stanici Starlink sloužící ukrajinské armádě: shořelo 11 ze 17 antén
Dva maskovaní muži záměrně zapálili 11 ze 17 antén systému Starlink na tajném zařízení poblíž Sofie, které sloužilo i ukrajinským vojenským uživatelům včetně dronových operací. Informaci jako první veřejně přinesl 12. října na Facebooku bulharský poslanec Ivajlo Mirčev z strany "Ano, Bulharsko". Bulharský premiér potvrdil požár 14. října při parlamentním slyšení, zatímco polská prokuratura v obdobném zářijovém případě uvedla, že má důvodné podezření, že pachatelé jednali na pokyn ruských tajných služeb.
-
Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
-
Nawrocki jedná s Braunovým okolím o vstupu do pravicového paktu pro volby do Senátu
Zástupci polského prezidenta Karola Nawrockého vedou jednání s okolím europoslance Grzegorze Brauna o připojení jeho strany Konfederacja Korony Polskiej k pravicové volební dohodě před senátními volbami. Podle portálu Onet tak bylo v prezidentském kruhu rozhodnuto navzdory Braunově pověsti spojené s antisemitismem, proruskými a protiukrajinskými postoji a nedávným zničením památníku UPA. Braunův zástupce uvedl, že hlavním přínosem účasti v paktu by byl konec „sanitárního kordonu“ kolem jeho osoby.
-
NATO a Ukrajina představily v Vilniusu dvě AI pro předpovídání dronů a plánování dělostřeleckých operací,
Společné centrum NATO a Ukrajiny pro analýzu, výcvik a vzdělávání (JATEC) představilo na třídenním semináři v liteňském Vilniusu dva nástroje založené na umělé inteligenci. „Model č. 13“ slouží k předpovídání nasazení nepřátelských dronů v blízkosti linie kontaktu, „Model č. 32“ testuje možnost automatizovaného plánování dělostřeleckých operací. Oba nástroje vyvinulo společně Velitelství spojenecké transformace (ACT) a Ozbrojené síly Ukrajiny za účasti JATEC.
-
Zelenskyj potvrdil americkou výhrůžku ukončením zpravodajské výměny; Kyjev zasáhly balistické rakety bez varování
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro NPR potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa varovala Ukrajinu, že zastaví výměnu zpravodajských informací, pokud Kyjev nepřestane útočit na ruské rafinérie. Zelenskyj uvedl, že varování bylo předáno jeho generálům, nikoli jemu osobně, a že výměna dosud fakticky zastavena nebyla. Současně byl Kyjev 12. a 13. října večer zasažen balistickými raketami, aniž Ukrajina dostala od amerických partnerů předstihové informace. V noci na 14. října společnost SpaceX zavedla rychlostní omezení na terminálech Starlink a Starshield používaných ukrajinskou armádou.
-
Británie urychlí dodávky raket LMM na Ukrajinu, Zelenskyj jednal v Londýně
Během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Londýně 14. října britská vláda oznámila urychlení dodávek lehkých víceúčelových raket LMM určených k likvidaci reaktivních dronů. Součástí balíčku je nový protiletadlový balíček v hodnotě 45 milionů liber, z něhož se urychlí dodávky za 10 milionů liber ještě před zimou. Británie rovněž plně zavádí zákaz námořních služeb pro export ruského zkapalněného zemního plynu.
-
SpaceX v noci na 14. října bez varování omezil rychlost vojenských terminálů Starlink v Ukrajině
Společnost SpaceX v noci na 14. října jednostranně zavedla omezení rychlosti pro terminály Starshield (vojenský balíček Starlink) používané ukrajinskými ozbrojenými silami během pohybu, a to bez předchozího upozornění. Omezení vedlo ke zrušení několika vojenských misí, včetně operací dronů na guljajpolském směru. Prezident Zelenskyj označil rozhodnutí za „velkou chybu“ a vyzval Muska k obnovení plného provozu. Polský ministr zahraničí Sikorski Muska obvinil ze zpolitizování jeho produktů.