Zveřejněno · Aktualizováno

Trump oznámil dohodu s Putinem: Rusko dodá 300 000 tun nafty, USA vydaly licenci do dubna 2027

Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října dohodu s Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách 300 000 tun ruské nafty na americký a světový trh. Ve stejný den vydal Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Generální licenci 135, která povoluje transakce s ruskou naftou do 7. dubna 2027. Členové obou amerických stran dohodu kritizovali jako rozpor se zákonem z roku 2022 zakazujícím dovoz ruské energie.

Hlavní body

  • 9. října Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávce 300 000 tun ruské nafty na americký a světový trh.
  • Objem má v listopadu vzrůst o dalších 500 000 tun, poté na 1 milion tun a případně až o další 3 miliony tun v závislosti na stavu ruských rafinerií.
  • OFAC ministerstva financí USA vydal 9. října Generální licenci 135, která povoluje transakce s ruskou naftou do 7. dubna 2027.
  • První zásilka činí přibližně 2,25 milionu barelů; podle Wood Mackenzie a Commodity Context objem pravděpodobně nepřinese trvalý pokles cen.
  • Trump dohodu obhajoval potřebou snížit ceny pohonných hmot, které prudce vzrostly kvůli válce s Íránem, méně než měsíc před volbami do Kongresu.
  • Členové obou amerických stran dohodu kritizovali; zástupce Brian Fitzpatrick oznámil bipartisanský návrh zákona, který by nákup ruské ropy zablokoval.
  • Zásoby nafty v USA činily k 2. říjnu 105,1 milionu barelů, tedy o 12 % méně než pětiletý sezónní průměr; v Nové Anglii byly o 39 % nižší než před rokem.

Proč je to důležité

Dohoda ruší klíčový americký sankční režim vůči ruským energetickým dovozům méně než měsíc před volbami do Kongresu, přičemž Trump její potřebu odůvodnil snahou snížit ceny nafty po válce s Íránem. Pokud se naplní všechny oznámené objemy 4,8 milionu tun, může do ruské pokladny přitéct 4,8–7,2 miliardy dolarů hrubých příjmů — v době, kdy Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině. Kritika z obou amerických stran a ohlášený bipartisanský návrh zákona ukazují, že dohoda může mít rychlé legislativní důsledky.

Co se stalo

Devátého října oznámil Donald Trump během telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu, podle níž Rusko okamžitě dodá 300 000 tun nafty na americký a světový trh. Ve stejný den vydal Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) ministerstva financí USA Generální licenci 135, která povoluje vybrané transakce s ruskou naftou do 7. dubna 2027. První zásilka představuje přibližně 2,25 milionu barelů. Podle dohody má Rusko v listopadu dodat dalších 500 000 tun, poté 1 milion tun a případně až o další 3 miliony tun v závislosti na stavu ruských rafinerií. Trump dohodu obhajoval potřebou snížit ceny nafty, které prudce vzrostly kvůli válce s Íránem, a to méně než měsíc před listopadovými volbami do Kongresu. Po oznámení klesly futures na naftu o téměř 5 %. Analytici Wood Mackenzie a Commodity Context však vyjádřili pochybnosti, zda oznámené objemy přinesou trvalý pokles cen. Členové obou amerických stran dohodu kritizovali jako rozpor se zákonem z roku 2022 zakazujícím dovoz ruské energie a se sankcemi, které Trump podepsal v září. Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick oznámil bipartisanský návrh zákona, takzvaný „Ronald Reagan Peace Through Strength Act", který by jakékoli nákupy ruské ropy zablokoval. Podle agentury Reuters žádal Putinův zvláštní zmocněnec Kirill Dmitrijev již v září ve Washingtonu o takové licence pro velké ruské ropné společnosti.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média (NV, ZN.UA) vykreslují dohodu jako zradu Ukrajiny ze strany Trumpa a kladou otázku, co Rusko získává a co to stojí ukrajinské válečné úsilí. Zdůrazňují objem příjmů, které dohoda může přinést ruské pokladně, roli Kirilla Dmitrijeva, který ve Washingtonu lobboval za vydání licencí, a pohled, že dohoda odměňuje agresi v době, kdy Ukrajina útočí na ruské rafinerie. Autorský sloupek Maksymе Harduse pro NV Business upozorňuje, že podle dřívějších zpráv Ukrajina útočí na ruské rafinerie právě proto, že financují Putinovu invazi, a že dohoda tak tyto údery de facto podkopává. Některé ukrajinské zdroje rovněž zmiňují výzvu bývalého republikánského kongresmana Adama Kinzingera, aby Ukrajina zdvojnásobila údery na ruská ropná zařízení.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Německojazyčný Der Spiegel rámcuje dohodu jako Trumpovu „zradu" Ukrajiny a ptá se, co může Evropa v reakci udělat. Arabskojazyčná Al Jazeera Arabic ji popisuje jako výměnu „demokracie za naftu" a cituje Friedmana, který Trumpa obviňuje, že opouští Ukrajinu, aby potěšil Putina. Mezinárodní rámec tedy klade důraz na geopolitické důsledky dohody pro transatlantické vztahy a na vnímání podpory Ukrajiny spíše než na technické detaily amerického palivového trhu.

V čem se zpravodajství liší

Analytici Wood Mackenzie a Commodity Context pochybují, že oznámené objemy přinesou trvalý pokles cen nafty v USA, zatímco Trump dohodu obhajoval tvrzením, že sníží ceny pohonných hmot, které prudce vzrostly kvůli válce s Íránem a tlačí na voliče před listopadovými volbami do Kongresu. Tento rozpor je zdůrazněn v ukrajinském zpravodajství.

Souvislosti

V září 2022 přijal americký Kongres zákon zakazující dovoz ruské energie a v září 2026 Trump podepsal další sankce vůči Rusku; kritici tvrdí, že oznámená dohoda je v rozporu s oběma. Zásoby nafty a destilátů v USA činily k 2. říjnu 105,1 milionu barelů, tedy o 12 % méně než pětiletý sezónní průměr, přičemž hlubší deficity byly zaznamenány na Středozápadě (–9 % od konce srpna) a v Nové Anglii (–39 % meziročně), zatímco na pobřeží Mexického zálivu převládal přebytek. Ceny nafty se v USA v první polovině října pohybovaly od přibližně 5,74 dolaru za galon v Texasu po zhruba 6,60 dolaru v Michiganu a na Aljašce.