Téma: Svět
-
Kallasová představila v Evropském parlamentu tři směry reakce EU na ruské útoky v Černém moři
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová vystoupila 20. října na plenární rozpravě v Evropském parlamentu ve Štrasburku a nastínila tři směry reakce EU na ruskou eskalaci v Černém moři: podporu ukrajinského agrárního exportu, posílení námořní bezpečnosti a zvýšení mezinárodního diplomatického tlaku na Rusko. Uvedla, že Ukrajina od poloviny července ztrácí kvůli ruským útokům na exportní trasy přibližně 60 milionů eur příjmů z vývozu denně.
-
V Polsku zatčen 31letý účastník kursu důstojnické přípravy, podezřelý ze špionáže
Polská Vojenská četnictví zadržela 16. října v Lodži 31letého účastníka kurzu přípravy záložních důstojníků na Vojenské lékařské akademii, který má polské i ukrajinské občanství. Muž je podezřelý ze špionáže a průzkumu polských vojenských objektů. Soud mu v pondělí uložil tři měsíce vazby.
-
USA neodsouhlasily převod významné dávky raket Patriot na Ukrajinu
Americký ministr obrany Pete Hegseth dosud nepodepsal smlouvy o předání významné dávky raket protivzdušných systémů Patriot, které již podle ukrajinských úřadů zaplatily Ukrajině spojenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij označil zpoždění za záměrné politické zdržení životně důležitých dodávek, zatímco americký představitel tato tvrzení popřel.
-
Evropská komise hodnotí reformy Ukrajiny pro další tranši 3,8 miliardy eur
Evropská komise analyzuje zákony přijaté Nejvyšší radou minulý týden, aby rozhodla, zda Ukrajina splnila podmínky pro další tranši makrofinanční pomoci EU ve výši 3,7 miliardy eur. Mluvčí komise Balazs Ujvari uvedl, že hodnocení bude formulováno po analýze těchto zákonů.
-
Kyjev a Budapešť po pádu maďarského veta zahájily restart vztahů, říká ukrajinský vicepremiér
Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou integraci Vsevolod Čencov poskytl v Bruselu rozhovor listu Jevropeiska Pravda po summitu EU, na kterém se setkali prezident Volodymyr Zelenskyj a maďarský premiér Péter Magyar. Čencov uvedl, že Ukrajina a Maďarsko „otočily list" a že cílem jednání je obnovit činnost dvoustranné mezivládní komise a rozšířit spolupráci za rámec otázky menšin. Kyjev zároveň představil plán pro práva národnostních menšin a plánuje letos přijetí změn zákona o vzdělávání.
-
Polsko dvakrát během dne zvýšilo vojenské letectví kvůli ruským útokům na Ukrajinu
Polsko reagovalo na ruské vzdušné útoky na Ukrajinu dvěma aktivacemi vojenského letectví a повторým varováním v pohraničních vojvodstvích. Hasiči následně ukončili poplachy a operace skončily, přičemž podle dostupných zpráv nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru. Noční útok na Kyjev usmrtil jednoho člověka a poškodil řadu budov a zařízení.
-
Zelensky oznámil obnovení výměny zpravodajských informací s USA po třídenní přestávce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky v rozhovoru pro NBC „Meet the Press“, odvysílaném v neděli 18. října, oznámil, že Spojené státy obnovily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou poté, co bylo na „určitou dobu“ přerušeno. Podle Zelenského trvalo přerušení tři dny a během nich Ukrajina nedostávala varování před odpaly ruských balistických raket, která podle něj poskytují výhradně USA. Zelensky vyjádřil naději, že jednání s USA by mohla proběhnout ještě tento týden, a varoval, že případné přiklonění USA na stranu Ruska by bylo „historickou chybou a velkou tragédií“.
-
Na letišti Lipsko/Halle byl objeven průlom v plotu, policie vyšetřuje
V pátek večer 17. října byl na letišti Lipsko/Halle v Německu objeven průlom v plotu, který podle policie s vysokou pravděpodobností způsobilo vozidlo. Severní dráha byla dočasně uzavřena, jižní dráha fungovala dál. Poškozená část plotu se nachází v blízkosti stání ruských nákladních letounů An-124.
-
Zelenskyj: Rusko od Trumpova „energetického příměří“ zasáhlo ukrajinskou energetiku 76krát
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 18. října oznámil, že od vyhlášení „energetického příměří“ americkým prezidentem Donaldem Trumpem 11. října Rusko 76krát cíleně zaútočilo na ukrajinskou energetickou a ropnou infrastrukturu. Za uplynulý týden Rusko podle něj vypálilo na Ukrajinu téměř 2 700 útočných dronů, 1 700 leteckých bomb a 66 raket, z nichž většina byla balistických. Noční údery na rozvodny ve Vinnycké, Žytomyrské, Chmelnycké a Oděské oblasti připravily o elektřinu desítky tisíc domácností; při úderech na obytné domy zahynuli dva lidé a 12 jich bylo zraněno, včetně dvou dětí.
-
Výpadek Starshieldu zasáhl ukrajinské drony: Zelenskyj mluví o "plánované speciální operaci"
Dne 14. října zaznamenaly ukrajinské ozbrojené síly ztrátu konektivity u dronů vybavených terminály Starlink, což trvalo přibližně jeden den. Událost se odehrála v kontextu výhrůžek amerického prezidenta Trumpa k zastavení sdílení zpravodajských informací. Zelenskyj 17. října v Bruselu prohlásil, že konektivita nebyla plně obnovena, a charakterizoval incident jako "plánovanou speciální operaci". Trump i Musk popřeli jakékoli zapojení do omezování rychlosti.
-
Polsko hlásí možný narušení vzdušného prostoru neidentifikovaným objektem u Lublinu
Polské operační velitelství oznámilo, že v noci na neděli 18. října mohl neidentifikovaný objekt narušit polský vzdušný prostor. Jižně od Lublinu probíhá pátrací operace za účasti pozemní záchranné skupiny territoriálních sil, policie a vojenské žandamerie. Porušení vzdušného prostoru zatím nebylo potvrzeno.
-
Zelensky: Ukrajinské letectvo sestřeluje 55–60 % reaktivních dronů Šáhed
Prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že ukrajinské letectvo v současnosti sestřeluje 55–60 % ruských reaktivních dronů Šáhed. Účinnost podle něj vzrostla díky zvýšeným dodávkám 20mm munice pro stíhačky F-16 domluveným s partnery a Ukrajina zároveň připravuje nové protiopatření – levné rakety a stále rozšiřovanou výrobu protidronových věží.
-
SpaceX jednostranně omezila rychlost Starshieldu v Ukrajině; Kyjev a Washington se přou, kdo za to může
Během noci z 13. na 14. října společnost SpaceX jednostranně omezila rychlost vojenských terminálů Starshield využívaných Ukrajinou. Ukrajinský prezident Zelenskyj 17. října oznámil, že test ve státech EU prokázal, že omezení platí pouze na ukrajinském území, a označil ho za "plánovanou operaci". Omezení znemožňuje provoz dronů-zachycovačů proti ruským reaktivním dronům Shahed. Zatímco Elon Musk a administrativa Donalda Trumpa odmítají odpovědnost, podle zdrojů Reuters nařízení přišlo z Bílého domu.
-
Koalice ochotných uspořádá v listopadu v Polsku vojenské cvičení, scénář počítá s nasazením vojáků na Ukrajině po příměří
V listopadu se v Polsku uskuteční vojenské cvičení "Koalice ochotných" (Coalition of the Willing), která budou simulovat rozmístění evropských vojsk na Ukrajině v případě příměří nebo mírové dohody s Ruskem. Cvičení ohlásil britský ministr obrany Wes Streeting po setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem v Pentagonu. Podle The Times se jich zúčastní nejméně 1 500 britských, francouzských a německých vojáků, do cvičení se zapojí také polské ozbrojené síly.
-
Trump pozastavil sankce proti Rusku podle „Grahamova zákona" dva dny před vstupem v platnost
Prezident USA Donald Trump podepsal 16. října 2026 exekutivní nařízení, kterým pozastavil uplatňování sankcí, omezení a cel předpokládaných takzvaným „Grahamovým zákonem" proti Rusku. Nařízení vstoupilo do platnosti dva dny před 30denní lhůtou, po které měl prezident povinnost tyto sankce zavést. Trump se při rozhodnutí odvolal na ustanovení zákona umožňující prezidentovi odmítnout uplatnění sankcí, pokud to odpovídá národním zájmům USA, a oznámil, že o tom informoval Kongres.
-
Zelenskyj na summitu EU v Bruselu čelí kritice Babiše a tlaku Trumpa kvůli dohodě o ruské naftě
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dorazil 16. října 2026 na summit lídrů Evropské unie v Bruselu, kde český premiér Andrej Babiš ostře kritizoval dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského paliva jako „facku Evropě“. Zelenskyj varoval, že po dohodě o naftě mohou přijít ústupky v oblasti plynu, bankovnictví a sankcí, a zdůraznil, že Kyjev o krocích Washingtonu vůči Moskvě nebyl předem informován. Summit se odehrává na pozadí zpráv o tom, že Trump přešel z role zprostředkovatele k roli účastníka jednání s Ruskem, a zvyšujícího se amerického tlaku na Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinérie.
-
Zelenskyj obdržel pozvání k návštěvě Budapešti u příležitosti 70. výročí maďarské revoluce
Prezident Volodymyr Zelenskyj obdržel pozvání navštívit příští týden Budapešť, kde se 23. října konají oslavy 70. výročí maďarské revoluce. Pozvání oznámil v rozhovoru pro Euronews Ihor Žovkva, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Kyjev a Budapešť se zároveň připravují na první oficiální bilaterální setkání hlav států, které se uskuteční v pátek ráno na okraj summitu EU v Bruselu. Vývoj navazuje na to, že Ukrajina nedávno otevřela dva další přístupové clustery do EU poté, co Maďarsko stáhlo své námitky.
-
Moldavsko hlásí pět narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony za jedinou noc
Během noci z 16. na 17. října zaznamenalo moldavské ministerstvo obrany za necelých sedm hodin pět případů neoprávněného vniknutí bezpilotních letounů do vzdušného prostoru země. Drony přilétaly z ukrajinské Oděské oblasti i z Podolí na severu, v době masivních ruských úderů na Ukrajinu. Ministr obrany Anatolij Nosatij incidenty odsoudil a varoval, že i bez pádů a explozí představuje každý takový přelet hrozbu pro bezpečnost obyvatel.
-
Evropští lídři se obávají, že Trump fakticky přejde na stranu Moskvy
Na summitu EU v Bruselu vyjádřili evropští lídři znepokojení nad tím, že americký prezident Donald Trump během jednoho týdne zvrátil roky energetických sankcí vůči Rusku, tlačil na Kyjev, aby zastavil údery na ruské rafinerie, a zpochybnil legitimitivní mandát ukátského prezidenta Volodymyra. Premiérka Dánska Mette Frederiksenová prohlásila, že západní aliance je nyní ve slabší pozici než před několika dny. Navzdory tomu USA nadále prodávají Ukrajině zbraně a poskytují zpravodajské informace.
-
USA prodloužily výjimky ze sankcí vůči Lukoilu do dubna 2027
Ministerstvo financí USA prodloužilo do 24. dubna 2027 platnost generálních licencí, které umožňují určité operace se sankcionovanou ruskou ropnou společností Lukoil. Výjimky se týkají sítě čerpacích stanic Lukoil mimo Rusko a jmenovitých bulharských entit skupiny. Samotné sankce vůči Lukoilu zůstávají v platnosti a licence zachovává zákaz převodu prostředků na území Ruské federace. Rozhodnutí přišlo zhruba týden poté, co prezident Donald Trump oznámil dohodu s Ruskem o dodávkách nafty.