Téma: Svět
-
Moldavští farmáři chystají protesty kvůli importu ukrajinského obilí
Farmáři z několika moldavských okresů připravují protesty 29. a 30. října, pokud parlament neprodlouží licencování dovozu ukrajinského zrna a olejnin ani не запrovádí další podporu místního zemědělství. O protestech informovaly tři zemědělské asociace a Asociaace „Síla farmářů“.
-
Británie a NATO se podle Streetinga musí připravit na možnou válku s Ruskem
Britský ministr obrany Wes Streeting vyzval Spojené království a NATO, aby se připravily na možný scénář války s Ruskem. Upozornil přitom, že Vladimir Putin podle něj zkouší sílu NATO, které podle jeho slov hodlá chránit každý metr svého území a podporovat Ukrajinu. V Británii zároveň startovala kampaň Be Ready.
-
Zelenskyj vítá převratové vítězství studentské listy v Srbsku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij uvítal vítězství opozičního „Studentského seznamu“ v předčasných parlamentních volbách v Srbsku. Podle předběžných výsledků získal přibližně 53 % hlasů a 135–140 mandátů, zatímco strana Aleksandra Vučiče získala 105 křesel. Zelenskyj zároveň vyjádřil přání rozšiřovat ukrajinsko-srbskou spolupráci.
-
Ilijana Jotova vyhrála první kolo prezidentských voleb v Bulharsku
Ilijana Jotova zvítězila v prvním kole prezidentských voleb v Bulharsku se 34,76 % hlasů. Představitel Andrej Gjurov získal 31,94 % a o postup do druhého kola s Jotovou se postaraly také volby viceprezidenta. Druhé kolo se uskuteční 1. listopadu 2026.
-
Německo plánuje koupit první várku ukrajinských raket Bars a otestovat je v Bundeswehru
Německá vláda očekává, že nejpozději během několika týdnů uzavře dohodu o nákupu první várky ukrajinských raket Bars для technických zkoušek Bundeswehru. Testy by měly začít na začátku příštího roku a při uspokojivých výsledcích by mohly otevřít cestu k objednávce několika stovek raket. Německo zároveň zvažuje nákup americké rakety Anthem a odložilo možnou koupi ukrajinského Flamingo.
-
Černé moře se stalo nebezpečnější trasou pro lodě než Perský záliv
Od začátku roku 2026 bylo v Černém moři napadnuto více než 570 lodí a při útocích zahynulo nejméně 40 námořníků. Útoky u rumunského pobřeží, včetně potopení lodi Khoryv 23. října, ukazují, že se konflikt přibližuje k území NATO. Чerné moře se podle počtu útoků a загиблих stalo nejnebezpečnější světovou námořní trasou, cožrazí obchod i ukrajinský vývoz.
-
Ukrajina dostala za 90 dní jen 24 střel Patriot, potřebuje však 350 měsíčně
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina za posledních 90 dní obdržela od USA 24 střel protiraketových systémů Patriot, zatímco pro ochranu před balistickými údery jí podle něj průměrně nestačí méně než 350 střel měsíčně. Zároveň informoval o zpožděních v dodávkách potřebných zdrojů na úrovni amerického ministerstva obrany.
-
Ukrajinská vojenská rozvědka varuje před ruskými provokacemi v Evropě
Ukrajinská vojenská rozvědka informovala, že Rusko může připravovat tajné diverzní akce a provokace pod cizím praporem v Centrální a Východní Evropě, zejména v baltském regionu. Podle ní mají sloužit k destabilizaci Evropské unie, zastrašování evropských vlád a přenesení odpovědnosti za provokace na Ukrajinu. Ukrajina o hrozbách informovala své partnery.
-
Po útoku bezpilotního vozidla ztratilo loď Khoryv v Černém moři posádku
Obchodní loď Khoryv se zásobovým praporem Komorských ostrovů ztratilo 23. října v Černém moři 13 námořníků přibližně 24 kilometrů od Constanty. Devět lidí zachránili, jeden námořník zemřel a tři zůstali nezvěstni. Příčinou byla podle rumunských úřadů a dalších zpráv útok bezpilotního vozidla, ale rumunské ministerstvo vnitra původně příčinu požáru nepotvrdilo.
-
Při přistání letadla Antonov An-124 v Japonsku se objevily plameny
Při přistání ukrajinského nákladního letadla Antonov An-124-100 na mezinárodním letišti Chubu Centrair poblíž Nagoyi se 22. října večer objevilo ohňové plamene nebo plameny. Letištní dráha byla na 15 minut uzavřena, následný průzkum však nenašel známky požáru a letadlo samo vyjelo na stání. Příčina zůstala neurčená.
-
EU zatím neurčila, kdo by měl jednat s Putinem o ukončení války
Evropské vlády a diplomaté uvažují jmenování jednoho zástupce nebo skupiny zástupců pro přímá jednání s Vladimírem Putinem o mírovém ukončení války v Ukrajině. Jednotná volba však dosud neexistuje. Diskuse se zintenzivnila po návštěvě amerického zvláštního vyslance Stiwa Witkoffa v Rusii, který navrhl třestranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenskyjem.
-
Třiadvacet členů Kongrese vyzvalo USA, aby povolily Ukrajině využívat Starlink k úderům na ruské nosiče
Dvaadvacet členů Poslanecké sněmovny USA vedených Joeem Wilsonem vyzvalo prezidenta Donalda Trumpa, aby požádal Elona Muska o udělení přístupu k systému Starlink pro vyhledávání a ničení ruských raketových komplexů. Žádost přichází po omezení rychlosti vojenského balíčku Starshield, které narušilo komunikaci a provoz ukrajinských bezpilotních zařízení. Odpovědnost za omezení zůstává sporná.
-
Dánsko státně zajistí půjčku ve výši 750 milionů korun pro ukrajinskou Fire Point
Dánsko poskytne státní záruku za úvěr ve výši 750 milionů dánských korun, přibližně 112,6 milionu dolarů, pro dánskou dceřinou společnost ukrajinského výrobce zbroje Fire Point. Peníze poskytne Dánský exportní a investiční fond EIFO. Financování podpoří stavbu závodu na tuhé raketové palivo v Jižním Jutsku, který má začít provozovat do konce roku 2027.
-
Rubio: Ukrajina by bez americké pomoci neexistovala; Zelenskyj telefonát označil za pozitivní
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Ukrajina by bez americké pomoci v řádu miliard dolarů dnes neexistovala jako suverénní stát, a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Zmínil, že žádná jiná země neposkytla Ukrajině tolik jako USA. Zároveň reagoval na zprávu WSJ o údajném omezení služby Starlink pro Ukrajinu a odmítl tvrzení ukrajinských představitelů, že Bílý dům omezil pomoc Kyjevu. Prezident Zelenskyj popsal svůj 20. říjnový telefonát s Rubiem jako pozitivní a uvedl, že projednali bezpečnostní záruky, zpravodajskou spolupráci, přístup ke Starlinku a zpoždění v dodávkách Patriotů.
-
Slovensko a Rusko se 26. října poprvé od roku 2022 sejdou v Moskvě
Slovensko-ruská mezivládní komise pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci se má 26. října sejit v Moskvě. Hlavním tématem budou dodávky strategických zdrojů, zejména ruského plynu a ropa. Jde o první setkání komise od začátku ruské plnohmotné invaze na Ukrajinu.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
Moldavsko zvažuje přesun ukrajinských hraničních přechodů na své území
Moldavské úřady zvažují přesun ukrajinských hraničních kontrolních bodů na moldavské území, щоб snížit rizika spojená s ruskými útoky poblíž hranice. Země již stáhla své pohraničníky a celníky ze čtyř přechodů na Ukrajině a jedná s Kyjevem o přesunu ukrajinských pohraničníků pro společnou kontrolu. Na moldavském území již podle dohod fungují dva přechody.
-
Pentagon tvrdí, že USA nenařídily omezení Starshieldu pro Ukrajinu; odpovědnost popírá i Musk, Trump i Hegseth
O omezení rychlosti ukrajinského Starshieldu se přou vláda USA, SpaceX i Elon Musk. Ministr obrany Pete Hegseth 20. října prohlásil, že Washington žádné omezení služby nenařídil. WSJ a Reuters mezitím přinesly zprávy, podle nichž omezení nařídil buď přímo Musk, nebo Bílý dům. Ukrajinské zdroje uvádějí, že omezení narušilo vojenské mise a že se nyní vyjednává o obnovení plného provozu.
-
Podle průzkumu KIIS důvěra v Zelenského během října prudce vzrostla, celkově zůstala na 54 %
Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedený ve dnech 8.–16. října 2026 ukázal, že 54 % Ukrajinců důvěřuje prezidentu Volodymyru Zelenskému a 41 % nikoli. Během období průzkumu se důvěra výrazně zvýšila – ze 43 % u respondentů dotazovaných 8.–9. října na 57 % u těch dotazovaných 10.–16. října. Výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckij to připsal efektu "semknutí kolem vlajky" v reakci na tlak ze strany USA a upozornil, že bez oznámení "dieselové dohody" mezi USA a Ruskem by důvěra mohla poprvé klesnout pod 50 %.
-
Kaja Kallas: Evropa musí při jednáních stavět své požadavky
Kaja Kallas v Evropském parlamentu označila podporu Ukrajiny za důležitou součást evropské odpovědi na ruské požadavky. Zároveň prohlásila, že pokud Rusko předkládá maximální požadavky, měla by Evropa předložit vlastní požadavky a jasně dbát na to, aby nebyly poskytnuty bezplatně.