Kyrylo Budanov
Kyrylo Budanov je ukrajinský důstojník vojenské zpravodajské služby, který od roku 2020 vede Hlavní zpravodajskou správu Ministerstva obrany Ukrajiny. Patří k nejvýše postaveným osobnostem ukrajinské vojenské zpravodajské služby a je častým veřejným komentátorem otázek bezpečnosti a dění na bojišti.
-
Z okupovaných Olešek evakuováni civilisté: dorazili do Černigovské oblasti
Díky místnímu příměří v okupovaných Oleškách se podařilo dodat humanitární pomoc a evakuovat civilisty na území pod kontrolou Ukrajiny. Evakovaní dorazili 31. října do Černigovské oblasti, kde jim byla poskytnuta lékařská, psychologická a hmotná pomoc. Přesný počet evakovaných nebyl zveřejněn.
-
Příměří v Oleškách umožnilo humanitární operaci a odchod civilistů
Dočasné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou umožnilo v okupovaných Oleškách rozminovat trasy, připravit humanitární konvoj a začít evakuaci obyvatelů, kteří заžádají o odchod. Mise probíhá společně s ruskou ombudsmankou Janou Lantratovou za zprostředkování a koordinace první lady USA Melanyi Trumpové. Podle ukrajinských úřadů po 54 hodinách nebyly zaznamenány žádné porušení režimu ticha.
-
V Oleškách začala humanitární mise za příměří, evakuace se plánovala na 30. října
Ukrajina a Rusko zahájily přípravu humanitární mise v okupovaných Oleškách na Chersonštině pod lokálním příměřím. Mise měla zajistit dodávky potravin, čisté vody, léků a lékářů, umožnit odchod obyvatel a odvézt těla zemřelých z nemocnice. Dopravu pomoci a evakuaci plánovali na 30. října, zatímco trasy se stále odminovaly.
-
Finský prezident a norský premiér telefonovali s Putinem o válce na Ukrajině
Alexander Stubb a Jonas Gahr Støre oslovili 27. října Vladimira Putina v rámci telefonátu iniciovaného skandinávskými lídry, kteří jednali za své země, nikoli za Evropskou unii. Po rozhovoru informovali Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že podle jejich hodnocení je Rusko vážně připraveno na jednání převorových skupin v Abú Zabí. Rusія при этом сохранила прежние максималистские требования, а окончательная дата встречи зависит от позиции США.
-
Trump oznámil blízkou schůzku Zelenského a Putina, příprava jednání v Abú Zabí pokračuje
Donald Trump oznámil, že schůzka Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina se má uskutečnit „velmi brzy“ a očekává při ní významný posun. Ukrajina připravuje technická jednání Ukrajiny, USA a Rusie v Abú Zabí, zatím však bez potvrzeného data. Příprava zahrnuje zejména deeskalaci v energetice a námořním sektoru, výměnu zajatců, propuštění civilistů a návrat ukrajinských dětí.
-
Kirill Budanov popřel zprávy o sporu se Stevem Witkoffem
Kirill Budanov odmítl tvrzení Le Monde, podle nějž se při jednání ve Floridě dostal do sporu se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Він назвав де述aly rozhovoru nepravdivými a označil je za informační útok na vyjednávání, vyzývajíc k zachování chladné hlavy a připomínajíc cíl trvalého míru pro Ukrajinu.
-
V Oleškách začalo omezené příměří pro humanitární operaci
Ukrajina a Rusko zahájily omezené příměří v okupovaných Oleškách a na přilehlých územích, aby mohla být doručena pomoc a připravena bezpečná cesta k evakuaci obyvatel. Příměří začalo 27. října v 03:00 kyjevského času a mělo trvat do 22:59 1. listopadu. Misi koordinuje ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinets s ruskou komisářkou pro lidská práva Janou Lantratovou za zprostředkování první dámy USA Melanie Trumpové.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Budanov popřel dobytí Dobropillje a obvinil velitele ruského uskupení „Centr“ z dezinformace Putina
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov 20. října veřejně odmítl tvrzení ruského velení, že ruské síly dobyly město Dobropillja v Doněcké oblasti, a prohlásil, že město zůstává pod kontrolou Ukrajiny. Velitele ruského uskupení „Centr“ generálporučíka Andreje Ivanjajeva obvinil ze záměrného dezinformování ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Budanova v době jeho prohlášení probíhaly „složité rozhovory“ o dosažení trvalého míru.
-
Rusko téměř dokončilo novou základnu pro odpalování tryskových dronů u hranic s Ukrajinou
Rusko za zhruba šest týdnů postavilo v Rostovské oblasti velkou základnu pro odpalování reaktivních útočných dronů nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle analýzy satelitních snímků a zjištění agentury Reuters má komplex rozlohu přibližně 0,9 km² a podle odhadů analytiků může být určen pro starty nových modelů „Geran-4“ a „Geran-5“.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Zelensky nabídl vzájemné zastavení úderů na energetiku; Kyjev tvrdí, že se o „energetickém příměří“ od Trumpa dozvěděl až z veřejného oznámení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinérie a energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně zastaví údery na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je reálné takové příměří dosáhnout okamžitě, avšak Putin to údajně nechce. Zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy. Ve stejný den americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem s okamžitou platností. Zelensky podle novináře Baraka Ravida z Axios uvedl, že Trumpovo oznámení bylo pro Kyjev překvapením a že o něm diplomací slyšel poprvé až veřejně. Rusko příměří veřejně nekomentovalo a ve stejný den zasáhlo mimo jiné teplárnu TEC-5 v Charkově.
-
USA hrozí zastavením dodávek zbraní Ukrajině přes program PURL, Trump zároveň oznámil „energetické příměří“
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v sobotu a v neděli telefonicky varovala Kyjev a evropské metropole, že zastaví mechanismus nákupu zbraní PURL (Prioritised Ukraine Requirements List) a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, pokud Ukrajina nepřestane s dalekonosnými údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Bílý dům se k hovorům odmítl vyjádřit. V neděli Trump na síti Truth Social oznámil okamžité „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem, které Kyjev ani evropští partneři podle svých slov nekonzultovali a které Rusko podle Zelenského v den oznámení nedodrželo – včetně úderu na elektrárnu v Charkově. Ukrajina uvedla, že je připravena údery na ruské rafinerie zastavit, pokud Rusko recipročně přestane útočit na ukrajinskou energetiku a pokud budou kroky vzájemné se skutečnými zárukami.
-
Miami rozhovory o Ukrajině skončily po jednom dni; Kyjev ostře kritizoval Trumpovu dohodu o ruském naftě
Zatímco se 9. října v Miami setkali zástupci USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO, aby jednali o ukončení války před zimou, americký prezident Donald Trump oznámil telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Ukrajinská delegace zkrátila pobyt a odcestovala domů; rozhovory trvaly místo plánovaných dvou dnů pouze jeden. Prezident Zelenskyj Trumpovo rozhodnutí ostře napadl a označil ho za slabé a za „dar k narozeninám pro Putina".
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.
-
Ukrajinská delegace včetně Budanova odcestovala do USA jednat se zástupci Trumpa a Evropany
Ukrajinská delegace, jejíž součástí je Kyrylo Budanov, odcestovala do Spojených států na jednání, jichž se zúčastní také zástupci amerického prezidenta Trumpa a evropští představitelé. Zároveň ruské údery způsobily výpadky dodávek elektřiny v některých ukrajinských regionech, kvůli nimž budou zavedeny harmonogramy odstávek.
-
Ukrajinská delegace míří do USA; Rubio mluví o „strategické slepé uličce“, Kyjev to odmítá
Prezident Zelenskyy 8. října oznámil, že ukrajinská delegace pojede 9.–10. října do Spojených států na jednání se speciálními vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Ve stejný den americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro řecký list Kathimerini prohlásil, že diplomatické řešení rusko-ukrajinské války je momentálně „nedosažitelné“ a že konflikt je ve „strategické slepé uličce“, protože Rusko požaduje plnou kontrolu nad Donbasem. Zelenskyy z Pryluk, kde 7. října zasáhla ruská raketa obytný dům, Rubiovo hodnocení odmítl a vyzval Washington k tvrdším sankcím a tlaku na Moskvu.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný úder na Ukrajinu, v noci na 7. října zemřeli civilisté v několika městech
V noci z 6. na 7. října 2026 zahájilo Rusko proti Ukrajině rozsáhlý kombinovaný vzdušný úder balistickými a křídlatými raketami a bezpilotními letouny. Hlavními směry byly Kyjev a Kyjevská, Charkovská, Poltavská a Dnipropetrovská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana do 09:00 sestřelila či potlačila 161 cílů, včetně pěti balistických a 39 křídlatých raket a 117 dronů. Při úderech zahynuli civilisté v Prylukách, Kremenčuku, Kyjevě, Dnipru a Oleksandrii; mezi oběťmi jsou děti. Prezident Zelenskyj útok označil za jeden z nejhanebnějších a spojil jej s Putinovými narozeninami, zatímco Kyjev vyzval k dalším dodávkám systémů protivzdušné obrany.
-
Zelensky: Rusko předává Severní Koreji technologii reaktivních dronů
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil, že Rusko sdílí se Severní Koreou technologii reaktivních dronů, a to jako odplatu za severokorejskou pomoc s raketami. Uvedl to v přímé odpovědi novinářům. Podle Zelenského tak pokračuje vzájemná výměna: Severní Korea dodala Rusku miliony dělostřeleckých granátů, balistické rakety a tisíce vojáků, zatímco Moskva údajně předává Pchjongjangu vojenské know-how.