Trump: Washington přinutí Putina i Zelenského k dohodě, obě strany porušily příměří

Proč je to důležité

Trump otevřeně formuloval politiku USA jako donucování obou stran k dohodě, tedy nikoli jako zprostředkovatelskou, ale nátlakovou roli. Jeho tvrzení, že Putin chce dohodu víc než Zelenskyj, se vymyká dosavadní rétorice o rovnocenném zapojení obou stran. Zároveň připustil porušování příměří „oběma stranami", což je v rozporu s dosavadním rámcem obviňujícím Rusko. Tvrzení o dohodě o příměří nebylo potvrzeno ani z Kyjeva, ani z Moskvy, což zpochybňuje její skutečný status a ukazuje na rostoucí propast mezi Washingonem a Kyjevem.

Co se stalo

Prezident USA Donald Trump prohlásil v rozhovoru s novináři na letecké základně Andrews před odletem do Ohia, že Washington přinutí Volodymyra Zelenského i Vladimira Putina uzavřít dohodu o ukončení války. Podle něj oba chtějí dohodu, ale nevědí jak; Trump rovněž vyjádřil přesvědčení, že Putin je v zájmu o dohodu aktivnější než Zelenskyj, a že USA musí zajistit ochotu ukrajinského prezidenta k dohodě.

Trump se vyjádřil i ke energetickému příměří, které sám oznámil 11. října po telefonátu s Putinem. Původně uvedl, že si není jistý, zda bylo příměří porušeno, a že si to USA ověří. Krátce nato prohlásil, že k porušování docházelo na obou stranách. Na otázku, zda Ukrajina a Rusko příměří formálně odsouhlasily, odpověděl: „Souhlasily. Víte proč? Protože jsem řekl: ‚Souhlasíte.' Proto." Trump rovněž komentoval dohodu o dodávkách ruské nafy jako dohodu „pro zbytek světa", ne ve svůj osobní prospěch.

Situaci komplikuje skutečnost, že Kyjev ani Kreml existenci dohody o energetickém příměří veřejně nepotvrdily. Kyjev uvedl, že o oznámení nebyl předem informován a dozvěděl se o něm ze sociálních sítí. Zelenskyj přitom prohlásil, že Ukrajina je připravena zastavit útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, pokud Rusko učiní totéž. Kreml uvedl, že diskuse o energetickém příměří stále pokračují.

11. října, ještě tentýž den po Trumpově oznámení, zasáhly ruské síly tepelnou elektrárnu TEC-5 v Charkově a odpálily raketový úder na obec Pisochyn v Charkovské oblasti, kde zemřeli tři lidé a přes dvacet bylo zraněno. 12. října Rusko zasáhlo nejméně šest ukrajinských energetických zařízení. Ve stejný den ministři zahraničních věcí zemí EU uvalili sankce na téměř 1 600 nových osob a organizací napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, z nichž více než polovina je spojena s výrobou ruských balistických raket. Zelenskyj mezitím Trumpovo jednostranné rozhodnutí zrušit sankce a umožnit vývoz ruské nafy označil za „nespravedlivé a nečestné".

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média vypíchnula, že Kyjev nebyl o energetickém příměří předem informován a dozvěděl se o něm ze sociálních sítí, což rámují jako vyloučení Ukrajiny z rozhodovacího procesu. Zelenskyjovo prohlášení, podle kterého je Trumpovo rozhodnutí zrušit sankce a umožnit vývoz ruské nafy „nespravedlivé a nečestné", ukrajinská média prezentují jako přímou kritiku Washingtonu. Zároveň poukazují na rozpor mezi Trumpovým tvrzením o porušování příměří „oběma stranami" a zdokumentovanými ruskými údery na charkovskou energetickou infrastrukturu a Pisochyn. Do stejného zpravodajského toku ukrajinská média zařadila i sankční balíček EU z 12. října, čímž kontrastují evropskou rozhodnost s váhavostí USA.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezi mezinárodními zdroji v dodaném materiálu není zastoupena samostatná mezinárodní perspektiva.

V čem se zpravodajství liší

Mezi Trumpovými výroky a reakcemi Kyjeva a Moskvy panují zásadní rozpory. Na jedné straně Trump tvrdí, že energetické příměří existuje a že ho obě strany porušily; Kyjev i Kreml jeho existenci veřejně nepotvrdily, přičemž ukrajinská strana uvedla, že se o příměří dozvěděla ze sociálních sítí, a Kreml hovořil o pokračujících jednáních. Další rozpor se týká interpretace porušování příměří: Trump nejprve uvedl, že si porušení není jistý, a poté prohlásil, že k němu docházelo na obou stranách; ukrajinská zdokumentovaná fakta nicméně ukazují na ruské údery na charkovskou energetickou infrastrukturu a Pisochyn. Kolem dohody o ruské nafě se rozcházejí i hodnocení: Trump ji popsal jako dohodu „pro zbytek světa", zatímco Zelenskyj ji označil za „nespravedlivou a nečestnou".

Souvislosti

Trump oznámil energetické příměří 11. října po telefonátu s Putinem, během kterého se hovořilo také o dodávkách ruské nafy. Kyjev ani Moskva existenci dohody o příměří veřejně nepotvrdily; Kreml uvedl, že rozhovory pokračují. Ukrajina prohlásila, že o oznámení nebyla předem informována a dozvěděla se o něm ze sociálních sítí, přičemž Zelenskyj vyjádřil připravenost Ukrajiny zastavit útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, pokud Rusko učiní totéž. Po Trumpově oznámení z 11. října pokračovaly ruské údery na ukrajinskou energetiku – téhož dne byl zasažen TEC-5 v Charkově a obec Pisochyn. 12. října Rusko zasáhlo nejméně šest ukrajinských energetických zařízení. Zelenskyj kritizoval Trumpovo jednostranné rozhodnutí zrušit sankce a umožnit ruský vývoz nafy jako „nespravedlivé a nečestné". Sankční balíček EU z 12. října cílil zhruba na 1 600 nových osob a organizací napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, z nichž více než polovina je spojena s výrobou balistických raket.