Zveřejněno · Aktualizováno

KIIS: většina Ukrajinců chce, aby Zelenskyj zůstal jen jedno funkční období

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) z 12.–21. září 2026 si 53 % Ukrajinců myslí, že by prezident Volodymyr Zelenskyj měl setrvat pouze jedno funkční období a znovu nekandidovat. 42 % respondentů si přeje, aby se příštích voleb zúčastnil, 5 % se nedokázalo vyjádřit. Současně 71 % dotázaných odmítá konání voleb za války.

Hlavní body

  • 53 % respondentů chce, aby Zelenskyj kandidoval jen jednou (v prosinci 2025 to bylo 46 %).
  • 42 % si přeje, aby se Zelenskyj zúčastnil příštích voleb (v prosinci 2025 to bylo 45 %).
  • 71 % dotázaných odmítá konání voleb nyní, 24 % na nich trvá, 4 % se neumělo vyjádřit.
  • Mezi těmi, kdo Zelenému plně důvěřují, podporuje jeho účast ve volbách 85 %; mezi těmi, kdo mu nedůvěřují vůbec, jen 7 %.
  • 44 % cítí vůči úřadům zklamání (nárůst z 36 % v prosinci 2025), 33 % stud (nárůst z 20 %).
  • 45 % hodnotí směřování země jako špatné, 40 % jako správné.
  • Průzkum KIIS se uskutečnil 12.–21. září 2026 na vzorku 1 002 respondentů starších 18 let telefonicky (CATI) na území kontrolovaném ukrajinskou vládou.

Proč je to důležité

Průzkum naznačuje, že podíl Ukrajinců, kteří si přejí, aby Zelenskyj zůstal jen jedno funkční období, od prosince 2025 vzrostl o 7 procentních bodů. Zároveň i mezi těmi, kdo prezidentovi nedůvěřují, převládá odmítání voleb za války – což komplikuje vnější tlaky (včetně Spojených států) na uspořádání hlasování. Výsledky rovněž ukazují prohloubení negativních emocí vůči úřadům: zklamání, stud, hněv, nenávist i lhostejnost meziročně vzrostly.

Co se stalo

Kyjevský mezinárodní institut sociologie (KIIS) provedl telefonický průzkum (CATI) na vzorku 1 002 respondentů starších 18 let žijících na území kontrolovaném ukrajinskou vládou. Na otázku, zda by Zelenskyj měl znovu kandidovat, odpovědělo 53 % „ne, měl by zůstat jen u jednoho funkčního období", 42 % „ano, měl by se zúčastnit příštích voleb" a 5 % se neumělo vyjádřit. V otázce načasování voleb 71 % odmítlo jejich konání za války, 24 % na nich trvalo a 4 % byla nerozhodnuta. Podpora prezidentovy kandidatury prudce klesá s klesající důvěrou: mezi těmi, kdo mu plně důvěřují, ji podporuje 85 %, mezi těmi, kdo mu vůbec nedůvěřují, jen 7 %. Většina (53 %) těch, kdo prezidentovi zcela nedůvěřují, naopak trvá na konání voleb co nejdříve. KIIS rovněž zaznamenal nárůst negativních emocí vůči úřadům (zklamání 44 %, stud 33 %) a mírné zhoršení hodnocení směřování země (45 % špatně, 40 % správně).

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všech osm zdrojových textů pochází od ukrajinských vydavatelů (LB.ua, hromadske, NV, Ukrinform, Radio Svoboda, Novynarnia, LIGA.net, Baběl), které se soustředí na domácí KIIS průzkum. Titulky akcentují 53% údaj o jednom funkčním období a srovnání s prosincem 2025, tedy posun proti případné druhé kandidatuře. Zároveň zdůrazňují 71% odpor k volbám za války a emocionální data zasazují postoje k Zelenému do širší nespokojenosti s úřady.

Jak to popisují zahraniční zdroje

V dodaných zdrojích není zastoupen samostatný mezinárodní úhel pohledu.

V čem se zpravodajství liší

LiGА.net a Ukrinform se různí v popisu postojů těch, kdo Zelenému nedůvěřují, k volbám za války: podle jedné verze 53 % těch, kdo mu zcela nedůvěřují, trvá na volbách nyní, podle druhé je proti volbám 41 % z nich. LiGА.net uvádí, že 4 % respondentů zvolila u otázky Zeleného kandidatury možnost „nedokážu posoudit", zatímco ostatní zdroje uvádějí 5 % nerozhodnutých. LiGА.net charakterizuje průzkum jako zadaný NGO „Forum" s doplňujícími otázkami k „Omnibusu" KIIS, Ukrinform jej popisuje jako průzkum z vlastní iniciativy KIIS.

Souvislosti

Ukrajinské zákonodárství zakazuje konání voleb za stanného práva, které bylo zavedeno 24. února 2022. V dubnu 2026 uplynulo sedm let od Zeleného nástupu do úřadu, tedy o dva roky více, než činí ústavní pětileté funkční období. V prosinci 2025 Zelenskyj uvedl, že je politicky připravený na prezidentské volby, avšak zdůraznil nutnost bezpečnosti hlasování; v srpnu 2026 volby za války přirovnal k „tsunami", která by zemi rozštěpila. Bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov 18. srpna 2026 veřejně vyzval ke konání voleb i za války. Téma opakovaně otevřely Spojené státy včetně prezidenta Donalda Trumpa. V červnu a červenci 2026 se v médiích objevily zprávy o možných politických dohodách s bývalým vrchním velitelem Valerijem Zalužným, jehož mluvčí Oksana Torop tyto zprávy 24. června popřela.