Průzkum KIIS: 72 % Ukrajinců vidí osobní odpovědnost Zelenského za korupci ve svém okolí
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) z 12.–21. září 2026 se 72 % dotázaných Ukrajinců domnívá, že prezident Volodymyr Zelenskyj nese osobní odpovídnost za korupční jednání svého okolí. Korupce ve vládě je s 50 % zároveň nejčastěji zmiňovaným zdrojem obav, těsně před raketovými a dronovými údery (40 %). Souhrnně 64 % respondentů uvedlo jako hlavní starost buď korupci, nebo neschopnost vlády, zatímco válečné faktory (útoky či situace na frontě) zmínilo 53 %.
Hlavní body
- Průzkum KIIS proběhl 12.–21. září 2026 metodou telefonických rozhovorů, osloveno bylo 1 002 respondentů starších 18 let na území kontrolovaném vládou.
- 72 % respondentů se domnívá, že Zelenskyj nese osobní odpovídnost za korupční jednání svého okolí; 25 % si to nemyslí, 3 % nedokázala odpovědět.
- 50 % dotázaných označilo za hlavní starost korupci ve vládě, 40 % masivní raketové a dronové údery.
- Souhrnně 64 % uvedlo jako hlavní problém korupci nebo neschopnost vlády, 53 % zmínilo válečné faktory (útoky či situaci na frontě).
- 72 % respondentů soudí, že od začátku plnohodnotné invaze úroveň korupce v zemi vzrostla; 6 % si myslí, že klesla.
- KIIS upozorňuje, že pojem „osobní odpovědnost“ vnímají respondenti spíše jako politickou odpovědnost než jako osobní účast na korupci.
- Mezi těmi, kdo Zelenskému plně důvěřují, ho za odpovědného považují 3 %; mezi těmi, kdo mu zcela nedůvěřují, je to 85 %.
Proč je to důležité
72% podíl, který prezidentovi přičítá osobní odpovědnost za korupci v jeho okolí, je mimořádně tvrdý verdikt vůči válečnému lídrovi. Zároveň se poprvé v průzkumech KIIS protínají dvě linie nálad: nespokojenost s vládou (64 % zmiňuje korupci či neschopnost) mírně převyšuje obavy přímo spojené s válkou (53 %). To signalizuje, že korupce se stala srovnatelně palčivým tématem jako samotné boje. Výsledek navíc ukazuje, jak se postoj k odpovědnosti Zelenského mění v závislosti na důvěře v něj: mezi jeho plnými důvěřivci ho za odpovědného považují jen 3 %, mezi jeho úplnými odpůrci 85 %.
Co se stalo
Kyjevský mezinárodní institut sociologie (KIIS) provedl 12.–21. září 2026 celostátní telefonický průzkum mezi 1 002 dospělými obyvateli území kontrolovaného ukrajinskou vládou. Na otázku "Co vás v současnosti trápí nejvíce?" s dvanácti nabízenými možnostmi a možností zvolit až tři odpovědi označilo 50 % dotázaných za hlavní problém korupci ve vládě, 40 % masivní raketové a dronové údery, 30 % neprofesionalitu a neschopnost vlády, 28 % nízké platy a důchody, 24 % činnost vojenských náborových středisek (TCC), 23 % růst cen a 21 % situaci na frontě. Celkově 64 % respondentů zmínilo buď korupci, nebo neschopnost vlády, zatímco válečné faktory (útoky či situace na frontě) uvedlo 53 %. KIIS konstatoval, že nespokojenost s vládou byla zmiňována o něco častěji než válečné obavy. Na otázku o osobní odpovědnosti prezidenta Zelenského za korupční jednání jeho okolí odpovědělo 72 % kladně, 25 % záporně a 3 % nedokázala odpovědět. KIIS zároveň upozornil, že respondenti vnímají „osobní odpovědnost" spíše jako politickou odpovědnost než jako osobní účast na korupci. Výzkum provedl KIIS z vlastní iniciativy jako součást svého omnibusového průzkumu; otázky týkající se korupce byly doplněny na objednávku nevládní organizace „Forum". Statistická chyba nepřesahuje 4,1 % u ukazatelů blízkých 50 %, v podmínkách války však KIIS připouští i dodatečnou systematickou odchylku.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Všech čtrnáct zdrojových textů je ukrajinských (agentury i média), takže zpravodajský rámec je ryze domácí. Ukrajinská média soustředí pozornost především na číslo 72 %, tedy podíl respondentů přičítajících Zelenskému osobní odpovědnost za korupci v jeho okolí, a prezentují jej jako hlavní politický závěr průzkumu. Zároveň zdůrazňují srovnání korupce a války jako zdrojů obav a skutečnost, že nespokojenost s vládou se v průzkumu poprvé vyrovnala nebo mírně převýšila válečné obavy, což prezentují jako pozoruhodný vnitropolitický signál. Několik redakcí zároveň cituje metodologickou výhradu KIIS, že „odpovědnost" je respondenty chápána spíše jako politická než osobní, čímž čtenáře upozorňují, že vysoké číslo nelze číst jako obvinění z osobní účasti na korupci.
Souvislosti
Průzkum byl proveden formou telefonických rozhovorů (CATI) na náhodném vzorku mobilních čísel. Obyvatelé, kteří Ukrajinu opustili po 24. únoru 2022, a obyvatelé území nekontrolovaných vládou nebyli do vzorku zahrnuti. Na otázku "Co vás trápí nejvíce?" bylo respondentům přečteno 12 variant odpovědí a mohli zvolit až tři, takže součet přesahuje 100 % a jednotlivé položky nepředstavují vynucené pořadí. KIIS upozornil, že válečné podmínky přidávají k formální statistické chybě další systematickou odchylku, výsledky si však podle institutu zachovávají vysokou reprezentativnost. Výkonný ředitel KIIS Anton Grušecký připomněl, že dřívější průzkumy s odlišnou formulací otázek dávají odlišné výsledky: v dubnu 2026 při uzavřené otázce (co je větší hrozbou — ruská invaze, nebo korupce) zvítězila korupce v poměru 54 % ku 39 %; dříve v roce 2026 při otevřené otázce bez nabízených odpovědí 65 % spontánně uvedlo válku a související výzvy a 29 % korupci jako největší problém Ukrajiny. Průzkum navíc podle KIIS časově navazoval na medializované vyšetřování NABU a SAP, po kterém byl odvolán člověk jménem Mudra, a částečně probíhal po novém vyšetřování nazvaném „Kartágo" týkajícím se představitele Generální prokuratury.