Zelenskyj jmenoval Antona Koval’ského úřadujícím generálním prokurátorem Ukrajiny

Proč je to důležité

Generální prokuratura je ústřední institucí ukrajinského donucovacího systému a její vedení má přímý dopad na vyšetřování vysoce profilovaných případů včetně korupce. Jmenování úřadujícího generálního prokurátora na základě válečné legislativy, bez kandidáta na stálý post předloženého parlamentu, vyvolává otázky o institucionální nezávislosti a o kontinuitě vyšetřování citlivých kauz včetně případů dotýkajících se samotného Úřadu generálního prokurátora.

Co se stalo

Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal 17. září 2026 dekret č. 946/2026, jímž byl Anton Koval’ský, dosavadní šéf Kmelnycké oblastní prokuratury, jmenován úřadujícím generálním prokurátorem Ukrajiny. Právním základem jmenování byla část 2 článku 11 zákona o právním režimu válečného stavu, která umožňuje prezidentovi jmenovat úřadujícího generálního prokurátora. Stálý generální prokurátor je přitom podle ústavy jmenován parlamentem na prezidentův návrh.

K jmenování došlo jen dva dny poté, co Nejvyšší rada 15. září hlasováním 317 poslanců přijala rezignaci dosavadního generálního prokurátora Ruslana Kravčenka. Ještě tentýž den Zelenskyj podepsal dekret o jeho odvolání. Kravčenkovo odvolání předcházela 14. září série událostí: v noci z 14. září odcestoval z Ukrajiny s odvoláním na služební cestu — podle Ukrajinské pravdy šlo o pětidenní cestu do Paříže na slyšení PACE o ukrajinských dětech, ačkoli nebyl uveden v programu jako řečník. Téhož rána Kravčenko oznámil, že podepsal oznámení o podezření vůči řediteli NABU Semenu Kryvonisovi a osobě blízké šéfovi SAP Oleksandrovi Klymenkovi. Večer téhož dne Úřad generálního prokurátora tyto informace popřel s tím, že příslušné záznamy byly z ERDR odstraněny.

Kravčenko zároveň zveřejnil příspěvek, v němž obvinil prezidenta z nátlaku a protikorupční orgány z nátlaku na prezidenta. Zelenskyj následně prohlásil, že pro tohoto generálního prokurátora existuje „jediná cesta — odvolání z funkce", a požádal Nejvyšší radu o podporu rezignace.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média věnují značný prostor biografii a kariérní dráze Antona Koval’ského — od jeho působení v Kmelnycké a Černivecké oblasti po nástup do čela Kmelnycké oblastní prokuratury 1. července 2025. Do širšího kontextu je řazen skandál kolem Kmelnycké oblasti z podzimu 2024, kdy se ukázalo, že přibližně 50 prokurátorů získalo falešné invalidní statusy; tehdejší šéf oblastní prokuratury Oleksij Olijnyk byl 17. října 2024 odvolán. Na skandál tehdy rezignoval generální prokurátor Andrij Kostin a Ruslan Kravčenko byl později — koncem roku 2024 a do června 2025 — krátce šéfem Státní daňové služby, než usedl do čela generální prokuratury.

Ukrajinský tisk rovněž zdůrazňuje vyšetřování NABU a SAP, která odhalila údajnou trestnou organizaci v Úřadu generálního prokurátora podezřelou ze systematického přijímání úplatků od podvodných call center a praní majetku, a politický střet mezi Úřadem prezidenta a protikorupčními orgány. Komentátoři poukazují na to, že úřadující generální prokurátor jmenovaný tímto způsobem je závislý na Úřadu prezidenta a má omezené pravomoci, a že Zelenskyj parlamentu nepředložil kandidáta na stálý post.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se neshodují v datu podpisu dekretu o jmenování Antona Koval’ského: část zdrojů uvádí 17. září 2026, jeden zdroj (НВ) datuje podepsání na čtvrtek 19. září. Rozpor se týká rovněž data, kdy NABU a SAP oznámily odhalení trestné organizace v Úřadu generálního prokurátora — jeden zdroj uvádí 4. září, druhý 5. září.

Souvislosti

Právním základem dekretu je část 2 článku 11 zákona Ukrajiny o právním režimu válečného stavu, který za válečného stavu umožňuje prezidentovi jmenovat úřadujícího generálního prokurátora bez hlasování v parlamentu. Stálý generální prokurátor je jinak jmenován Nejvyšší radou na prezidentův návrh.