Téma: Válečné zločiny
-
Ruský dron zasáhl budovu univerzity v Rivne, zranil desítky lidí
Ráno 13. října zasáhl ruský dron budovu Rivněnské státní humanitární univerzity v centru Rivne. Požár zničil téměř celé prostory fakulty hudebního umění, poškodil druhé poschodí a fasádu a zranil nejméně desítky osob, převážně administrativních pracovníků univerzity – studenti byli v době útoku v krytech. Ukrajinské úřady otevřely vyšetřování podle článku 438 trestního zákoníku (válečné zločiny).
-
Z okupované části Chersonské oblasti se vrátilo 11 dětí, nejmladšímu je rok a čtyři měsíce
Jedenáct dětí — sedm chlapců a čtyři dívky ve věku od 1 roku a 4 měsíců do 17 let — bylo vráceno z dočasně okupované části Chersonské oblasti na území kontrolované Ukrajinou. Návrat zprostředkovala charitativní organizace Save Ukraine v rámci prezidentské iniciativy Bring Kids Back UA. Informaci oznámil šéf Chersonské oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin. Některé z dětí vypověděly o militarizaci v okupační škole, včetně výcviku ve zbraních a dronech či propagandistických aktivit.
-
Ruský letecký úder na Slovjansk: tři FAB-250 zasáhly dva obytné domy
Ruské síly zasáhly 11. října v 09:45 leteckým úderem Slovjansk v Doněcké oblasti. Podle starosty Vadyma Ljacha byly svrženy tři pumy FAB-250 s modulem UMPK, které zasáhly dva vícepodlažní obytné domy; v jedné pětipodlažní budově byl zcela zničen celý vchod. Počet zraněných se v průběhu dne zpřesňoval ze čtyř na sedm; později se objevila i zpráva o deseti zraněných a jednom mrtvém.
-
Ruské řízené bomby zasáhly soukromý sektor v Charkově, jedna žena zemřela
Dne 11. října zasáhly ruské síly pomocí řízených leteckých bomb (KAB) soukromý sektor v nemišljanském obvodu Charkova. Přímý zásah byl zaznamenán na území autoservisu vedle soukromých domů, dva domy byly zcela zničeny a asi 15 dalších poškozeno tlakovou vlnou. Jedna žena byla vyproštěna z trosek a na následky zranění zemřela; počet zraněných během dne vzrostl z prvotních tří na nejméně devět až deset, mezi nimi i sedmiletý chlapec.
-
Soud kvůli Nord Streamu v Hamburku: obhajoba chce svědectví dvou velitelů obžalovaného
Před soudem v Hamburku stanul Ukrajinec Serhij Kuzněcov, kterého Německo podezřívá z organizace sabotáže plynovodů Nord Stream v roce 2022. Jeho obhajoba plánuje předložit písemné svědecké výpovědi dvou jeho přímých vojenských velitelů, přičemž jeden z nich je popisován jako pravděpodobný organizátor celé operace. Kuzněcov obvinění popírá a sám vypovídat nehodlá; Ukrajina jakákoli obvinění vůči němu odmítá.
-
Ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení v Charkově, zranil pět lidí včetně záchranáře
Ruské síly 10. října zaútočily drony na několik částí Charkova. Jeden dron zasáhl zdravotnické zařízení v Slobidském obvodu, po úderu vypukl požár. Podle ukrajinské Státní záchranné služby (DSNS) bylo zraněno pět osob, mezi nimi i záchranář. Dron typu „Molnija“ zasáhl také Cholodnohirský obvod.
-
Ruské údery na Záporoží: jeden mrtvý, nejméně 23 zraněných
Ruské síly zasáhly ráno 9. října Záporoží řízenými leteckými pumami (KAB), při útoku zahynul 48letý muž a počet zraněných se do večera vyšplhal na 23. Poškozeno bylo 24 obytných domů, budova zařízení pro zájmové vzdělávání, vozidla i kancelář humanitární mise „Proliska“. Ukrajinská prokuratura zahájila vyšetřování jako válečný zločin.
-
Rusko požádalo Nizozemsko o vydání předsedkyně Mezinárodního trestního soudu Akaneové
Ruská generální prokuratura zaslala nizozemským úřadům žádost o vydání předsedkyně Mezinárodního trestního soudu (MTS) Tomoko Akaneové. Podobné žádosti o předání osmi dalších osob, včetně bývalého žalobce MTS Karima Khana, směřovaly i do dalších zemí. Japonsko žádost označilo za nepřijatelnou a potvrdilo podporu MTS.
-
Ruský úder na autobusy v Kramatorsku: nejméně 12 mrtvých, později až 30 či 33
Ruské síly 8. října 2026 zasáhly v Kramatorsku v Doněcké oblasti dva přepravní autobusy (maršrutky) s cestujícími. Podle hlavy Doněcké oblasti Vadymy Fiłaškina si úder vyžádal nejméně 12 mrtvých, úřady později evidovaly až 30 mrtvých a 18 zraněných, některé zprávy uvádějí i 33 obětí. Bylo otevřeno vyšetřování válečného zločinu, zavládla mezinárodní kritika a od 9. října je v Kramatorsku a Slovjansku pozastavena veřejná doprava.
-
Ruské drony 8. října zasáhly Kyjev i tři okresy Kyjevské oblasti; nejméně čtyři mrtví a 19 zraněných
Ruská armáda ráno 8. října zaútočila na Kyjev a tři okresy Kyjevské oblasti (Bučanský, Brovarský a Fastivský) bezpilotními letouny, včetně reaktivních typů „Šahed". V hlavním městě zasáhl dron čtyřpodlažní obchodní budovu v Solomjanském obvodu a další úlomky dopadly mimo jiné v Holosijivském a Ševčenkivském obvodu. Podle průběžných informací primátora Vitalije Klyčka si útok nakonec vyžádal čtyři mrtvé a 19 zraněných (13 hospitalizováno, dva ve vážném stavu). V oblasti byli zraněni tři lidé; byly zavedeny nouzové výpadky elektřiny a v některých obvodech Kyjeva klesl tlak vody.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný úder na Ukrajinu, v noci na 7. října zemřeli civilisté v několika městech
V noci z 6. na 7. října 2026 zahájilo Rusko proti Ukrajině rozsáhlý kombinovaný vzdušný úder balistickými a křídlatými raketami a bezpilotními letouny. Hlavními směry byly Kyjev a Kyjevská, Charkovská, Poltavská a Dnipropetrovská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana do 09:00 sestřelila či potlačila 161 cílů, včetně pěti balistických a 39 křídlatých raket a 117 dronů. Při úderech zahynuli civilisté v Prylukách, Kremenčuku, Kyjevě, Dnipru a Oleksandrii; mezi oběťmi jsou děti. Prezident Zelenskyj útok označil za jeden z nejhanebnějších a spojil jej s Putinovými narozeninami, zatímco Kyjev vyzval k dalším dodávkám systémů protivzdušné obrany.
-
SBU podezřívá admirála Pinčuka z útoku na obytný dům v Kyjevě, při kterém zahynulo 13 lidí
Ukrajinská Bezpečnostní služba (SBU) a prokuratura oznámily podezření v nepřítomnosti admirálu ruského námořnictva Serhiji Pinčukovi, veliteli ruské Černomořské flotily. Podle vyšetřování nařídil 8. července 2024 úder střihcími raketami 3M-14 Kalibr na obytný dům v Kyjevě, při kterém zahynulo 13 obyvatel včetně pěti dětí. Podezření je kvalifikováno jako porušení zákonů a zvyklostí války spojené s úmyslným vražděním.
-
Případ raketového úderu na kavárnu v Hroze míří k soudu, obžalováno je sedm osob
Ukrajinská justice po zhruba třech letech vyšetřování předala soud případ ruského úderu balistickou střelou Iskander-M na kavárnu Sputnik ve vesnici Hroza v Charkovské oblasti z 5. října 2023. Při útoku, který zasáhl pomenalnyj obid (vzpomínkový oběd) po pohřbu ukrajinského vojáka, zahynulo 59 lidí včetně dítěte a dalších pět bylo zraněno. Před soudem bude v nepřítomnosti (in absentia) stanovat sedm obžalovaných – dva bratři, bývalí obyvatelé Hrozy, a pět velitelů ruské armády.
-
Mezinárodní registr škod RD4U otevřel všech 43 kategorií žádostí o odškodnění
Mezinárodní registr škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině (RD4U) dokončil 30. září fázované spouštění všech 43 kategorií žádostí. Registry přijal již přibližně 195 000 žádostí, z nichž více než 65 000 bylo uznáno jako přípustné a zapsáno. Samotný registr pouze zaznamenává nároky; o výši a vyplácení odškodnění má v budoucnu rozhodovat mezinárodní Komise pro odškodnění Ukrajiny.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev a Kyjevskou oblast, hlavním cílem byla energetická infrastruktura
V noci z 29. na 30. září provedlo Rusko rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním směrem byl Kyjev a Kyjevská oblast. Premiér Serhij Koretskyj jej označil za první masivní kombinovaný útok na energetickou infrastrukturu od konce loňské topné sezóny. Útok si vyžádal životy včetně dítěte ve Vyšhorodu, v Kyjevě byly hlášeny nejméně tři mrtví, energetická infrastruktura byla zasažena a DTEK musel obnovit dodávky pro 8000 domácností.
-
Ukrajinská národní garda tvrdí, že Rusové při ústupu z Kupjansku použili civilisty jako štít
Bezpilotní letouny 2. sboru Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ 27. září zaznamenaly, jak ruské síly při ústupu z kupjanské komunity v Charkovské oblasti nutily devět civilistů — včetně dětí, starších lidí a jednoho člověka o berlích — projít více než deset kilometrů potrubím „Šebelynka — Ostrohozk“. Podle Chartiije šli mezi nimi muži v civilu, pravděpodobně ruští vojáci bez uniforem. Ukrajinští vojáci na skupinu nezaútočili kvůli přítomnosti civilistů. Ministr zahraničí Andrij Sybiha použití civilistů jako „lidského štítu“ označil za hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva.
-
Ruské drony udeřily na Kyjev a Kyjevskou oblast: jeden mrtvý, tři zranění včetně nezletilých
V noci a ráno 27. září zasáhly ruské drony několik kyjevských čtvrtí a část Kyjevské oblasti. V solomjanském obvodu zemřel při zásahu nebytové budovy 56letý pracovník ostrahy, ve ševčenkivském obvodu byli zraněni tři lidé, včetně dvou šestnáctiletých dívek. Útoky poškodily sklady, stanici technické kontroly, školu a další nebytové objekty; logistická firma Zammler potvrdila zásah svého skladu v Brovarském okrese bez obětí.
-
Ukrajinská armáda dodala drony asi 4 tuny potravin do okupovaných Olešek na Chersonsku
Šéf Chersonské oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin oznámil, že ukrajinští vojáci doručili pomocí dronů přes Dněpr asi 4 000 kg potravin na 100 míst v okupovaných Oleškách. Systematické dodávky drony do města probíhají od března 2026. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha situaci projednal na zasedání Rady bezpečnosti OSN 23. září a přirovnal ji k holodomoru 1932–1933.
-
Komisař Rady Evropy pro lidská práva žádal příměří a evakuaci v okupovaných Oleškách
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty 25. září vyzval k okamžitému lokálnímu příměří, neomezenému humanitárnímu přístupu a bezpečné evakuaci civilistů z okupovaného města Olešky v Chersonské oblasti. Podle něj jsou obyvatelé, včetně dětí, uvězněni bez dostatku jídla, léků, vody a elektřiny; poslední oficiální dodávka potravin dorazila 26. května a od té doby byly pokusy o pomoc odraženy ruskými silami.
-
Finsko podpořilo zvláštní tribunál pro agresi i mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny
Finská vláda schválila vytvoření Zvláštního tribunálu pro trestný čin agrese proti Ukrajině a Mezinárodní komise pro odškodnění Ukrajiny. Svůj návrh předložila finskému parlamentu. Finsko se tak stalo 21. státem, který přistoupil k dohodě o zřízení tribunálu. Rozhodnutí oznámilo ministerstvo zahraničí na síti X.