Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev a Kyjevskou oblast, hlavním cílem byla energetická infrastruktura

Proč je to důležité

Útok z 30. září je podle ukrajinského premiéra prvním masivním kombinovaným úderem na energetickou infrastrukturu od konce loňské topné sezóny a signalizuje posun ruské taktiky k soustavnému ničení energetické sítě před zimou. Kromě ztrát na životech, včetně dítěte, došlo k poškození rozvoden a zařízení v Kyjevě a dalších regionech a k výpadkům dodávek elektřiny i vody. Na útok reagovaly členské země NATO Rumunsko a Polsko vysláním stíhaček k ochraně svého vzdušného prostoru. Použití nových reaktivních dronů Šahed, které mají podle ukrajinských údajů výrazně nižší úspěšnost záchytu než klasické drony, představuje novou kvalitu hrozby.

Co se stalo

V noci z 29. na 30. září 2026 provedla Ruská federace rozsáhlý kombinovaný útok na Ukrajinu. Hlavním směrem úderu byly podle ukrajinského letectva Kyjev a Kyjevská oblast. Rusko nasadilo protilodní střely Zirkon/Onyx vypálené z Kurské oblasti, balistické střely Iskander-M/S-400 z Voroněžské a Brjanské oblasti a 188 útočných dronů, mezi nimiž bylo 86 reaktivních (jetových) dronů typu Šahed, drony Gerbera a Parodia, které byly vypuštěny z území Ruska a okupovaných částí Doněcku a Krymu.

Krátce po 02:44 ukrajinské letectvo varovalo před hrozbou použití balistických zbraní a v Kyjevě a řadě oblastí byla vyhlášena vzdušná poplach. Podle stavu k 08:00 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila či potlačila 160 cílů, včetně 5 balistických střel a 155 dronů; zásahy byly zaznamenány na 18 místech. Při zásahu soukromého domu ve Vyšhorodu v Kyjevské oblasti zahynulo dítě narozené v roce 2012, které se nepodařilo vyprostit živé; tři další osoby – včetně dítěte s akutní stresovou reakcí, muže se střepinovým zraněním hlavy a ženy se zraněním nohy – byly ze sutin zachráněny. V Svjatošynském obvodu Kyjeva byl zasažen soukromý dům dronem; zemřely dvě ženy ve věku 46 a 95 let a čtyři obyvatelé sousedních budov utrpěli zranění. V Kyjevě byly zaznamenány požáry a destrukce v obvodech Svjatošynském, Podilském, Holosijivském a Solomenském. Podle policejních údajů počet mrtvých v Kyjevě stoupl na tři a zraněných na nejméně sedm, když byl při denním úderu dronu na sklad v Solomenském obvodu zabit řidič společnosti Kyivteploenergo.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo hlavním cílem nočního úderu energetika Kyjeva a Kyjevské oblasti. Společnost DTEK potvrdila poškození energetické infrastruktury v hlavním městě a uvedla, že 8000 domácností zůstalo bez proudu; dodávky byly do rána obnoveny. Poškození infrastruktury bylo zaznamenáno v Bučanském, Vyšhorodském a Obuchivském obvodu. Hustá mlha, která se 30. září ráno vytvořila nad Kyjevem, byla podle Státní záchranné služby důsledkem kouře a sazí z předchozích úderů, které k zemi stlačil anticyklon za téměř bezvětří; služba doporučila obyvatelům zejména Podolu, Lukjanovky, Ševčenkivského obvodu a Bořščahivky zavřít okna a neprovětrávat a řidičům zapnout mlhovky a dodržovat odstup.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média a představitelé prezentují útok jako záměrné ničení energetické infrastruktury před zimou, přičemž premiér Koretskyj jej výslovně označil za první masivní kombinovaný útok od konce topné sezóny. Zvláštní pozornost je věnována novým zbraňovým systémům – reaktivním dronům Šahed s nižší úspěšností záchytu – a civilním obětem, zejména úmrtí dítěte ve Vyšhorodu. Podrobně jsou citováni místní představitelé v čele s Klitschkem, KMVA a Tkačenkem, včetně informací z každého zasaženého obvodu. Ukrajinské zdroje zdůrazňují reakci spojenců (Rumunsko a Polsko vyslaly stíhačky), Zelenského zmínky o dodávkách F-16 z Belgie a plánech na výrobu střel k zachycování reaktivních dronů.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční agentury (BBC, AP) zasazují útok do kontextu očekávané ruské zimní kampaně proti ukrajinské energetice a kladou otázku, zda 30. září znamená její začátek. Podání je humanitárně zaměřeno na počty obětí (AP uvádí nejméně 6 mrtvých a 33 zraněných; ukrajinský prezident 5 mrtvých včetně dítěte a 14 zraněných) a zahrnuje geopolitické pozadí – kontrolu Ruska nad přibližně 20 % ukrajinského území a diplomatickou patovou situaci. Mezinárodní média navíc výrazněji referují o tvrzeních ruského ministerstva obrany, že mezi cíli byly Trypiljská elektrárna, komunikační centrum v Kyjevě a infrastruktura přístavu Izmajil, a o jeho tvrzení o sestřelení 384 ukrajinských dronů přes noc – tvrzení, která ukrajinští představitelé oficiálně nepotvrdili.

V čem se zpravodajství liší

V celkových počtech obětí se zdroje liší: ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl 5 mrtvých (včetně jednoho dítěte) a 14 zraněných na celostátní úrovni, AP referoval o nejméně 6 mrtvých a 33 zraněných, Kyjevská oblastní vojenská správa hlásila ve Vyšhorodu 1 mrtvé dítě a 3 zraněné, zatímco Kyjevská městská vojenská správa (KMVA) postupně zvyšovala počet mrtvých v Kyjevě z 1 na 2 (dvě ženy) a posléze na 3 po denním zásahu dronem na sklad v Solomenském obvodu, kde zahynul řidič Kyivteploenergo. Počet zraněných v Kyjevě kolísal mezi 4 (KMVA), 5 (Klitschko) a nejméně 7 podle policejních údajů.

O poškození energetické infrastruktury v Kyjevě se vedly spory: ministerstvo energetiky a DTEK hlásily zasažení sítě a výpadek proudu u 8000 domácností, zatímco mluvčí KMVA Kateryna Popová oficiálně uvedla, že poškození energetické infrastruktury hlavního města zaznamenáno nebylo.

Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že mezi zasažené cíle patřila Trypiljská elektrárna a další energetická zařízení; ukrajinští představitelé tato konkrétní tvrzení nepotvrdili.

Souvislosti

Rusko podle premiéra Koretského útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu téměř denně od léta 2026. Od začátku aktuální topné sezóny zdokumentovala SBU nejméně 256 ruských vzdušných útoků na energetická a tepelná zařízení. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata Rusko do úterý 29. září vypustilo v září 3177 reaktivních dronů oproti 2850 v srpnu. Ukrajina se připravovala na další zimní kampaň zaměřenou na energetickou síť, ke které dochází každou zimu od plnohodnotné invaze v roce 2022. Kyjevská vodní elektrárna se nachází ve Vyšhorodu.