Komisař Rady Evropy pro lidská práva žádal příměří a evakuaci v okupovaných Oleškách
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty 25. září vyzval k okamžitému lokálnímu příměří, neomezenému humanitárnímu přístupu a bezpečné evakuaci civilistů z okupovaného města Olešky v Chersonské oblasti. Podle něj jsou obyvatelé, včetně dětí, uvězněni bez dostatku jídla, léků, vody a elektřiny; poslední oficiální dodávka potravin dorazila 26. května a od té doby byly pokusy o pomoc odraženy ruskými silami.
Hlavní body
- Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty 25. září vyzval k okamžitému lokálnímu příměří, neomezenému humanitárnímu přístupu a evakuaci civilistů z Olešek.
- Olešky jsou pod ruskou okupací od prvních dnů plnohodnotné invaze v únoru 2022 a leží na levém břehu Dněpru, asi 4 km od Chersonu.
- Poslední oficiální dodávka potravin do města dorazila 26. května; od té doby se žádný pokus o doručení nezdařil.
- Ve městě nefunguje centralizovaná voda, elektřina ani plyn; chybí palivo a léky, mobilní signál je jen místy.
- Jediná přístupová cesta je zaminovaná a sledovaná ruskými drony; ruské síly vozidla s pomocí ostřelují nebo obracejí na kontrolních stanovištích.
- Před invazí žilo v Oleškách asi 24 000 lidí; odhady současného počtu obyvatel se různí – od asi 2 000 po více než 6 000 včetně přilehlých vesnic.
- O'Flaherty připomněl, že Rusko jako okupační mocnost nese podle Čtvrté ženevské konvence odpovědnost za zásobování obyvatelstva potravinami a zdravotnickým materiálem.
Proč je to důležité
Vysoký mezinárodní lidskoprávní činitel veřejně označil situaci v okupovaných Oleškách za humanitární krizi vyžadující okamžitý mezinárodní zásah a připomněl závazky okupační mocnosti podle Čtvrté ženevské konvence. Civilisté, včetně dětí a seniorů, hladovějí bez přístupu k potravinám, lékům, vodě a elektřině a evakuace ani dodávky pomoci nejsou možné. Bez příměří nebo humanitárního koridoru se očekáváno bude situace před příchodem zimy dále zhoršovat.
Co se stalo
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O 25. září vyzval k okamžitému lokálnímu příměří, neomezenému humanitárnímu přístupu a bezpečné evakuaci civilistů z okupovaného města Olešky v Chersonské oblasti. Podle jeho prohlášení jsou civilisté, mezi nimi i děti, uvězněni bez dostatku jídla, léků, zdravotní péče, vody a elektřiny; poslední oficiální dodávka potravin dorazila 26. května a od té doby se žádný pokus o doručení pomoci nezdařil, protože ruské síly vozidla s humanitární pomocí ostřelují drony nebo je obracejí na kontrolních stanovištích. Jediná přístupová cesta do města je zaminovaná, sledovaná ruskými drony a je popsána jako „cesta smrti" s těly podél okrajů a hořícími auty; v Oleškách nefunguje centralizovaná voda, elektřina ani plyn a chybí palivo a léky. O připomněl, že Rusko jako okupační mocnost je podle Čtvrté ženevské konvence povinno zásobovat obyvatelstvo potravinami a zdravotnickým materiálem a umožnit humanitární pomoc.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média kladou důraz na odpovědnost Ruska jako okupační mocnosti a popisují konkrétní utrpení obyvatel – včetně případů, kdy rodiny jedí psy, ruských vojáků převlékajících se za místní, kteří obyvatelům berou poslední zásoby jídla, a nemožnosti evakuace. Zmiňují institucionální reakce Ukrajiny: ombudsman Dmytro Lubinets opakovaně upozorňuje na neuspokojená jednání o humanitárním koridoru, ministr zahraničí Andriy Sybiha vystoupil 23. září na zasedání Rady bezpečnosti OSN a Všeukrajinská rada církví se 20. září obrátila na papeže Lva XIV., OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže. Ukrajinská média zároveň rámují krizi jako součást ruské propagandistické kampaně, která svaluje vinu na ukrajinské ozbrojené síly.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mimo Ukrajinu se příběh opírá o vyjádření komisaře Rady Evropy pro lidská práva, který jej ukotvil v mezinárodním humanitárním právu a připomněl povinnosti okupační mocnosti podle Čtvrté ženevské konvence. Mezinárodní rozměr posiluje zpráva německého deníku Bild z 16. září o humanitární blokádě a apely Všeukrajinské rady církví na papeže, OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže, které zasazují Olešky do širšího humanitárního problému vyžadujícího koordinovanou mezinárodní akci.
V čem se zpravodajství liší
Odhady počtu civilistů, kteří v Oleškách zůstávají, se výrazně liší. Vedoucí Olešské vojenské správy Tetiana Hasanenková uvádí asi 2 000 obyvatel přímo ve městě (dříve informovala o 47 dětech). Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinets odhaduje, že ve městě a okolních vesnicích může být přes 6 000 lidí, včetně asi 200 dětí. Komisař Rady Evropy odhaduje rozsah mezi 2 000 a 4 000 obyvateli.
Souvislosti
Olešky jsou pod ruskou okupací od prvních dnů plnohodnotné invaze v únoru 2022 a leží na levém břehu Dněpru, asi 4 km od Chersonu. Po zničení Kachovské přehrady 6. června 2023 město přišlo o centralizovanou vodu, elektřinu a plyn. Před invazí žilo v Oleškách asi 24 000 lidí a v celé Olešské komunitě asi 40 000 obyvatel ve 13 sídlech; pět z nich bylo zničeno zcela a tři poškozeny zhruba z 80 %. Poslední oficiální dodávka potravin dorazila 26. května a poté byly pokusy o pomoc ruskými silami odraženy. Dřívější výzvy zahrnovala zprávu Bildu 16. září, apel Všeukrajinské rady církví 20. září na papeže Lva XIV. a vystoupení ukrajinského ministra zahraničí Sybihy na Radě bezpečnosti OSN 23. září.