Šybiga v Radě bezpečnosti OSN: Rusko vytváří humanitární katastrofu v Oleškách
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti zbavuje civilisty přístupu k elektřině, teplu, jídlu a vodě a zároveň jim brání v odchodu. Vyzval mezinárodní společenství, aby na Moskvu naléhalo na otevření humanitárních koridorů.
Hlavní body
- Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Rusko znemožňuje život civilistům v okupovaných Oleškách v Chersonské oblasti.
- Podle Sybihy nemají obyvatelé Olešek a okolí přístup k elektřině, teplu, jídlu ani vodě.
- Sybiha řekl, že Rusko civilisty hladoví a zároveň jim brání opustit okupovaná území, čímž je využívá jako lidské štíty.
- Sybiha citoval obyvatelku Olešek jménem Ala, která přežívá pouze na chléb.
- Sybiha vyzval mezinárodní společenství, aby na Rusko naléhalo otevřením humanitárních koridorů pro Olešky.
- Sybiha přirovnal situaci k Holodomoru 1932–1933 a označil hladovění za zbraň Moskvy tehdy i dnes.
- 16. září ombudsman Dmytro Lubinets uvedl, že Rusko dlouhodobě nepotvrzuje připravenost k humanitární evakuaci z Olešek.
- Poslední dodávka jídla do Olešek dorazila na konci května 2026.
- V Oleškách a okolí může podle odhadů zůstávat přes 6 000 lidí, z toho asi 200 dětí, v „šedé zóně" u frontové linie.
Proč je to důležité
Tvrzení zazněla na půdě Rady bezpečnosti OSN, čímž se situace v Oleškách dostala přímo před mezinárodní společenství. Pokud by se popisované podmínky – odepření jídla, tepla a elektřiny spolu se zákazem evakuace – potvrdily, šlo by o nucené hladovění civilistů na okupovaném území. Ukrajina navíc záměrně volí paralelu s Holodomorem 1932–1933, čímž zdůrazňuje morální a historický rozměr války.
Co se stalo
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha promluvil na zasedání Rady bezpečnosti OSN o situaci v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti. Podle něj Rusko zbavuje tamní obyvatele přístupu k základním zdrojům – elektřině, teplu, jídlu i vodě – a zároveň jim brání opustit okupované území, takže je využívá jako lidské štíty. Jako příklad uvedl obyvatelku jménem Ala, která podle něj přežívá pouze na chléb. Sybiha vyzval mezinárodní společenství, aby na Rusko naléhalo otevřením humanitárních koridorů, a situaci přirovnal k Holodomoru 1932–1933 s tím, že hladovění je zbraní Moskvy tehdy i dnes.
K jeho vystoupení se přidávají dřívější vyjádření z 16. září, kdy ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinets uvedl, že Rusko dlouhodobě nepotvrzuje připravenost k humanitární evakuaci z Olešek. Odhady hovoří o tom, že v Oleškách a okolí může zůstávat přes 6 000 lidí, z toho asi 200 dětí, v takzvané „šedé zóně" u frontové linie. Poslední dodávka jídla do města podle dostupných informací dorazila na konci května 2026. Všeučrajinská rada církví a náboženských organizací se zároveň obrátila na papeže Lva XIV. se žádostí o pomoc při záchraně obyvatel Olešek před hladověním.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média centrují Sybihův projev v Radě bezpečnosti OSN a jeho přímé přirovnání situace k Holodomoru 1932–1933. Tisková agentura akcentuje širší historický a morální rámec („obnovování zločinů minulosti"), zatímco zpravodajský server vede spíše bezprostředním humanitárním poselstvím o hladu a zabraňování odchodu civilistů. Obě linie zároveň zdůrazňují ukrajinské apely na mezinárodní společenství – v Sybihově případě na OSN, v případě rady církví na papeže – aby ve věci Olešek jednaly.
Souvislosti
Olešky leží v části Chersonské oblasti okupované ruskými silami a nacházejí se v blízkosti frontové linie, což ztěžuje evakuaci i doručování pomoci. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinets 16. zářím uvedl, že Rusko dlouhodobě nepotvrzuje připravenost k humanitární evakuační misi do Olešek. Všeučrajinská rada církví a náboženských organizací se obrátila na papeže Lva XIV. se žádostí, aby využil všech dostupných prostředků k záchraně obyvatel Olešek před hladověním.