Papež Lev XIV. telefonoval s Putinem a vyzval k příměří v okupovaných Oleškách
Papež Lev XIV. uskutečnil 16. října telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ve kterém vyjádřil hluboké znepokojení nad humanitární situací v okupovaném městě Olešky v Chersonské oblasti. Požadoval příměří, které by umožnilo dodávky potravin a zdravotnického materiálu a dobrovolnou evakuaci civilistů. Kreml podle svého vyjádření podpořil humanitární iniciativu Vatikánu a uvedl, že Putin odpovědnost za katastrofu přesunul na Ukrajinu.
Hlavní body
- Papež Lev XIV. telefonoval 16. října s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- Papež požadoval příměří pro dodávky potravin a zdravotnické pomoci do Olešek.
- Papež rovněž žádal příměří kvůli dobrovolné a bezpečné evakuaci civilního obyvatelstva.
- Rozhovor se konal z nemocnice, kde se papež zotavoval po operaci plic.
- Podle Kremlu Putin podpořil humanitární iniciativu Vatikánu a odpovědnost za krizi přenesl na Ukrajinu.
- Olešky jsou okupovány od počátku plnohodnotné invaze v únoru 2022.
- Na konci září 2026 v Oleškách zůstávalo podle hlavy Chersonské oblastní vojenské správy Oleksandra Prokudina asi 2000 lidí, včetně téměř 50 dětí.
Proč je to důležité
Jde o nejvyšší přímou výzvu Vatikánu Moskvě kvůli konkrétní humanitární krizi v okupované části Ukrajiny. Papež ji přednesl během rekonvalescence po operaci plic, což podtrhuje naléhavost, kterou situaci přikládá. Rozdíl mezi ruským a vatikánským podáním rozhovoru — o odpovědnosti a o tom, co z něj plyne — je sám o sobě významný pro odhad vyhlídek na jakékoli přerušení bojů.
Co se stalo
Papež Lev XIV. vedl 16. října telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během hovoru vyjádřil hluboké znepokojení nad těžkou humanitární situací v Oleškách v Chersonské oblasti a požádal o příměří, které by umožnilo dodávky potravin a zdravotnické pomoci a zároveň dobrovolnou a bezpečnou evakuaci civilního obyvatelstva. Na závěr rozhovoru znovu potvrdil odhodlání Svatého stolce podporovat dialog a mír. Rozhovor se uskutečnil z nemocnice, kam byl papež 13. října přijat kvůli operaci nádoru v dolním laloku pravé plice. Podle ruských státních médií Putin při hovoru přesunul odpovědnost za humanitární katastrofu na Ukrajinu; podle Kremlu zároveň Putin podpořil záměr Vatikánu pomoci zajistit bezpečnost obyvatel Olešek a dodávky nezbytných zásob a že bylo dosaženo dohody o spolupráci v této věci.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média staví do popředí humanitární kolaps v okupovaných Oleškách a označují Rusko jako příčinu krize a stranu, která blokuje evakuaci civilistů. Připomínají předchozí ukrajinské diplomatické kroky, které vytvořily rámec pro papežův telefonát: zásobování potravinami pomocí dronů od března 2026, prohlášení ombudsmana Dmytra Lubincě, ministr zahraničí Andrij Sybiha vystoupil na Radě bezpečnosti OSN a 30. září na zasedání Stálé rady OBSE. Zdůrazňují rovněž výzvu Všeukrajinské rady církví a náboženských organizací papeži a kardinálu Matteu Zuppimu, jehož cesta do Moskvy na konci září je vnímána jako součást širší ukrajinské snahy otevřít humanitární koridory.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Jediný mimoukrajinský zdroj v sadě — německojazyčné médium — rámcuje příběh kolem přímé papežovy výzvy Putinovi k příměří, s důrazem na zprostředkovatelskou roli Vatikánu a na osobnost papeže. Zdůrazňuje mimořádnou okolnost, že papež telefonoval z nemocnice po operaci, a vyzdvihuje osobní a symbolický význam jeho zásahu.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se neshodují v odhadu počtu civilistů, kteří zůstávají v Oleškách: hlava Chersonské oblastní vojenské správy uvádí kolem 2000 osob včetně téměř 50 dětí, zatímco jiná zpráva hovoří o více než 6000 lidech včetně asi 200 dětí. Liší se i datum, kdy bylo do města zastaveno zásobování potravinami — jedna verze říká, že od května, jiná upřesňuje konec května 2026. Ruský a ukrajinský výklad hovoru se rozcházejí zásadněji: Kreml a ruská státní média líčí Putina jako podporujícího vatikánskou humanitární iniciativu a odpovědnost za katastrofu přenášejí na Ukrajinu, zatímco ukrajinská média naopak popisují Rusko jako původce humanitární katastrofy a jako stranu, která blokuje evakuaci.
Souvislosti
Olešky jsou okupovány od počátku plnohodnotné invaze v únoru 2022; před válkou zde žilo asi 24 000 obyvatel. Ke konci září 2026 jich v Oleškách podle Oleksandra Prokudina zůstávalo kolem 2000, včetně téměř 50 dětí, bez stabilního přístupu k potravinám, elektřině a vodě. Poslední obchod ve městě se údajně zavřel v lednu a podle údajů OSN se do města přestaly dostávat potraviny v květnu. Ukrajinské ozbrojené síly od března 2026 zásobují Olešky potravinami pomocí dronů — koncem září takto doručily přibližně 4000 kg zásob do 100 míst. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že Rusko blokuje humanitární evakuaci civilistů, a podle tajemníku parlamentního komisaře pro lidská práva k 8. říjnu nedošlo v jednáních k praktickému průlomu. Ministr zahraničí Andrij Sybiha zvedl téma Olešek v Radě bezpečnosti OSN a 30. září na zasedání Stálé rady OBSE; vystoupil s výzvou, aby mezinárodní společenství přimělo Moskvu otevřít koridory. Všeukrajinská rada církví a náboženských organizací se obrátila na papeže Lva XIV., OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže se žádostí o pomoc s evakuací obyvatel do území kontrolovaného Ukrajinou. Na konci září do Moskvy kvůli situaci v Oleškách cestoval vatikánský vyslanec kardinál Matteo Zuppi. Papež Lev XIV., první americký papež, byl zvolen 8. května 2025; 13. října byl přijat do nemocnice Agostina Gemelliho v Římě, kde podstoupil operaci nádoru v dolním laloku pravé plic, a do 15. října se podle hlášení pohyboval samostatně a jedl normálně. Předchozí telefonát Putina s papežem Lvem XIV. se uskutečnil 4. června 2025 a týkal se války na Ukrajini; papež při něm vyzval Rusko k mírotvornému gestu.