Rusko požádalo Nizozemsko o vydání předsedkyně Mezinárodního trestního soudu Akaneové
Ruská generální prokuratura zaslala nizozemským úřadům žádost o vydání předsedkyně Mezinárodního trestního soudu (MTS) Tomoko Akaneové. Podobné žádosti o předání osmi dalších osob, včetně bývalého žalobce MTS Karima Khana, směřovaly i do dalších zemí. Japonsko žádost označilo za nepřijatelnou a potvrdilo podporu MTS.
Hlavní body
- Ruská generální prokuratura požádala Nizozemsko o vydání předsedkyně MTS Tomoko Akaneové.
- Obdobné žádosti o předání osmi dalších osob, včetně bývalého žalobce MTS Karima Khana, mířily i do dalších zemí.
- Zdrojem zprávy o žádosti je list The Japan Times.
- Dne 17. března 2023 vydal MTS zatykače na Vladimira Putina a Marii Lvovovou-Bělovovou za deportaci ukrajinských dětí.
- Rusko v reakci zahájilo trestní stíhání představitelů MTS; 12. prosince 2025 odsoudil moskevský městský soud devět osob v nepřítomnosti k trestům 3,5 až 15 let vězení.
- V srpnu uvalily USA sankce na předsedkyni MTS Akaneovou a právníka Abdoulayeho Seye; v září média informovala o přípravě sankcí vůči celému soudu.
- Japonský premiér Sanae Takačiová uvedla, že Japonsko trvale podporuje MTS v rámci prosazování právního státu.
Proč je to důležité
Rusko stupňuje tlak na MTS a jeho členské státy tím, že se otevřeně domáhá vydání jeho úřadujících představitelů. Žádost o vydání předsedkyně soudu zapadá do širšího vzorce, v němž Rusko i Spojené státy soud trestně či sankčně napadají, a zároveň navazuje na dřívější ruská odsouzení v nepřítomnosti a na zatykač MTS na Putina z roku 2023.
Co se stalo
Ruská generální prokuratura zaslala nizozemským úřadům žádost o vydání předsedkyně Mezinárodního trestního soudu Tomoko Akaneové. Obdobné žádosti o předání osmi dalších osob, mezi nimi bývalého žalobce MTS Karima Khana, směřovaly i do dalších zemí. Zprávu přinesl list The Japan Times. Japonsko žádost označilo za nepřijatelnou; náměstek generálního tajemníka kabinetu Masanao Ozaki uvedl, že Tokio bude ve spolupráci s MTS a dalšími smluvními státy dále protestovat, a premiérka Sanae Takačiová potvrdila pokračující japonskou podporu soudu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují ruský požadavek na vydání předsedkyně MTS jako další krok v eskalaci konfliktu Ruska s Mezinárodním trestním soudem, která navazuje na zatykač na Vladimira Putina z března 2023 a na dřívější ruská trestní stíhání představitelů soudu v nepřítomnosti.
Souvislosti
Dne 17. března 2023 vydal MTS zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za nezákonnou deportaci dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Putina teoreticky mohou zatknout 123 státy, které ratifikovaly Římský statut; Mongolsko jej při oficiální návštěvě v září 2024 nezatklo a soudu nepředalo. V reakci na rozhodnutí MTS zahájily ruské orgány trestní stíhání představitelů soudu, včetně žalobce Khana a soudců Aitaly, Ugalde Godíneze a Ben Mahfouda. Dne 12. prosince 2025 odsoudil moskevský městský soud devět osob v nepřítomnosti k trestům 3,5 až 15 let vězení. V srpnu uvalily Spojené státy sankce na předsedkyni MTS Akaneovou a právníka Abdoulayeho Seye; v září média informovala o přípravě sankcí vůči celému MTS v souvislosti s vyšetřováním údajných válečných zločinů amerického personálu v Afghánistánu.