OSN
-
Ukrajina navrhla příměří pro evakuaci Oleshky, Rusko odmítlo
Ukrajina navrhla Rusku dočasné příměří a pozemní koridor pro evakuaci civilistů z okupovaného Oleshky v Chersonské oblasti, ale Moskva návrh odmítla. Podle ukrajinských zdrojů ve městě od konce května nedorazily žádné dodávky potravin a hlášeny jsou případy úmrtí hladem. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval OSN, Červený kříž a další mezinárodní aktéry, aby zajistili humanitární přístup a evakuaci.
-
Trump přivítal Si Ťin-pchinga v Bílém domě, summitu chyběly průlomy. Zelenskyj žádal zapojení Číny do války
Prezident USA Donald Trump hostil 24. září v Bílém domě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Velkolepý summit nepřinesl průlomy v oblasti umělé inteligence, obchodu, Tchaj-wanu ani války s Íránem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Trumpa, aby při rozhovorech s Čínou tlačil na Vladimira Putina k ukončení či deeskalaci války. Američtí demokratičtí senátoři vyzvali Trumpa, aby se Si projednal takzvaný Grahamův zákon o sankcích vůči Rusku.
-
Švýcaři budou 27. září hlasovat o zpřísnění neutrality – sankce vůči Rusku by znemožnil
Švýcarští voliči rozhodnou v neděli 27. září v referendu o tom, zda ústavně zakotvit přísnější definici neutrality. Hlas „ano" by fakticky znemožnil Švýcarsku uvalovat sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a vyloučil by vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO. Průzkumy ukazují, že iniciativu odmítá asi dvě třetiny voličů.
-
Stubb požádal Muska, aby rozšířil Starlink pro Ukrajinu na údery proti ruským raketovým odpalovacím zařízením
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru s Reuters uvedl, že požádal šéfa SpaceX Elona Muska o rozšíření pokrytí satelitního internetu Starlink pro Ukrajinu tak, aby mohla zasahovat mobilní odpalovací zařízení ruských balistických raket na okupovaném ukrajinském území i v Rusku. Podle Stubba jde o strategické opatření, které by „zachránilo životy“. Zároveň varoval, že válka podle něj neskončí dříve než v zimě, a že spojenci připravují zimní balíček pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, energetiky a financí.
-
Kyev je připraven na třístranné rozhovory USA–Ukrajina–Rusko, USA navrhly Spojené arabské emiráty jako místo setkání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americká strana navrhla uspořádat třístranné setkání ve formátu Ukrajina–USA–Rusko na technické úrovni, přičemž jako místo jednání byly navrženy Spojené arabské emiráty. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Ukrajina je na takové rozhovory připravena, zároveň ale vyjádřil pochybnosti o ruské ochotě k míru a citoval výroky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Radě bezpečnosti OSN. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že probíhají příslušné kontakty, a uvedl, že třístranné setkání se může konat v blízké době.
-
Komisař Rady Evropy pro lidská práva žádal příměří a evakuaci v okupovaných Oleškách
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty 25. září vyzval k okamžitému lokálnímu příměří, neomezenému humanitárnímu přístupu a bezpečné evakuaci civilistů z okupovaného města Olešky v Chersonské oblasti. Podle něj jsou obyvatelé, včetně dětí, uvězněni bez dostatku jídla, léků, vody a elektřiny; poslední oficiální dodávka potravin dorazila 26. května a od té doby byly pokusy o pomoc odraženy ruskými silami.
-
Rusko podniklo rozsáhlý raketový útok na Kyjev, dvě osoby zemřely
Rusko v noci na 24. září 2025 podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev balistickými raketami, protilodními střelami Zirkon a drony. Podle ukrajinských úřadů byli zabiti dva lidé a nejméně osm dalších utrpělo zranění v několika městských obvodech. Prezident Zelenskyj uvedl, že přibližně 60 % balistických raket zaměřených na Kyjev bylo sestřeleno, a že útok přišel v době, kdy se v New Yorku setkával s americkými kongresmany o sankcích proti Rusku.
-
Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
-
Putinův vyslanec Dmitrijev jednal v USA s představiteli Trumpovy administrativy během Valného shromáždění OSN
Kirill Dmitrijev, vyslanec ruského vůdce Vladimira Putina, přicestoval ve středu do Spojených států, kde se v New Yorku setkal s představiteli administrativy prezidenta Donalda Trumpa, včetně Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Návštěva se uskutečnila během zasedání Valného shromáždění OSN a je popsána jako pokračování dřívějšího kremelského jednání Putina s americkými zástupci. Na programu jsou hospodářská spolupráce, energetika a mírové urovnání situace na Ukrajině.
-
Ukrajinská rozvědka získala ruské dokumenty o plánovaných úderech na energetiku, řekl ministr Šmyhal
Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal oznámil, že ukrajinské zpravodajské služby získaly z ruské strany dva dokumenty s podrobným plánem úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nadcházející zimu. Dokumenty podle něj obsahují tabulky s typy zbraní — od balistických raket po drony s reaktivním pohonem a běžné drony — a s výpočty potřebného množství munice pro každý cíl. Ukrajina podle Šmyhala postavila přes 200 betonových krytů nad prioritními energetickými objekty a spolu s partnery shromažďuje zásoby obnovovací techniky. Ministr současně vyjádřil přesvědčení, že zima bude těžká, ale neměla by být horší než ta předchozí.
-
Tsichanouská na Valném shromáždění OSN: Lukašenko je připraven poskytnout Putinovi běloruské území pro útoky na Ukrajinu
Běloruská opoziční vůdkyně Světlana Tsichanouská na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásila, že běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenko je připraven poskytnout ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi běloruské území, logistiku a infrastrukturu pro útoky na Ukrajinu ze severní hranice. Popsala vztah obou lídrů jako „symbiotické přátelství" a varovala, že běloruská infrastruktura včetně antén pro navádění dronů je již využívána a že případná eskalace může směřovat i proti zemím EU.
-
Kallasová vyzvala na moratorium na útoky v Černém moři kvůli obnově vývozu ukrajinského obilí
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová na tematické akci OSN pořádané pod předsednictvím EU vyzvala k moratoriu na útoky v Černém moři s cílem obnovit ukrajinský námořní vývoz obilí. Uvedla, že ukrajinský námořní vývoz obilí se od srpna kvůli eskalaci ruských útoků fakticky zastavil a že téměř 90 % ukrajinského zemědělského exportu proudí přes černomořský koridor.
-
Zelenskyj na Valném shromáždění OSN označil Putina za „nultého pacienta" války
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj 23. září v New Yorku na 81. zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Vladimir Putin je „nultý pacient", od něhož se šíří myšlenka války. Oznámil, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji, a uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině využívá občany 47 zemí. Zelenskyj varoval, že pokud Moskva bude dál útočit na ukrajinskou energetiku, Ukrajina učiní nadcházející zimu bolestivou i pro Rusko. Prezident rovněž představil protiraketový program FREYJA s dosavadní účastí deseti zemí a varoval, že již v příštím roce hrozí, že o průběhu bojů budou rozhodovat systémy umělé inteligence.
-
Rusko zasáhlo nákladní loď v Černém moři, kapitán – občan Ukrajiny – zahynul
V noci na 23. září zasáhly ruské síry v Černém moři u Oděské oblasti nákladní loď plující pod vlajkou Antiguy a Barbudy. Při útoku zahynul kapitán, občan Ukrajiny; zbytek posádky byl evakuován. Na stejné noci Rusko dvakrát udeřilo také na sklady s léky, zbožím a potravinami v Oděské oblasti.
-
51 členských států OSN vyzvalo Rusko k bezpodmínečnému příměří, USA se nepřipojily
Ukrajina souhlasila s úplným, okamžitým a bezpodmínečným příměřím. Skupina 51 členských států OSN následně 23. září vydala společné prohlášení, v němž vyzvala Rusko, aby učinilo totéž a zapojilo se do smysluplných mírových jednání. Prohlášení prezentovaly šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Spojené státy se ke společnému prohlášení nepřipojily.
-
Rubio: Energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zatím neexistuje, obě strany ale mají zájem o omezené příměří
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že mezi Ukrajinou a Ruskem v současnosti neexistuje žádná dohoda o energetickém příměří. Zároveň uvedl, že obě strany projevily zájem o omezené příměří v oblasti energetiky a obilí a že válka skončí jednáním, nikoli vojenským vítězstvím jedné strany. Rubio po setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na okraj Valného shromáždění OSN hovořil o šanci vytvořit v příštích týdnech cestu k obnovení mírových rozhovorů.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
Macron na Valném shromáždění OSN vyzval k poskytnutí více protiraketových střel Ukrajině a k „dvojitému moratoriu“
Francouzský prezident Emmanuel Macron při svém projevu na 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku 22. září vyzval k dodání dalších protiraketových střel Ukrajině před zimou a navrhl takzvané „dvojité moratorium" — na údery proti energetické a civilní infrastruktuře a na nepřátelské akce v Černém moři, jež by umožnilo obnovení vývozu obilí. Macron rovněž prohlásil, že svět vstoupil do „nové éry barbarství", a vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN. Na okraj shromáždění se Macron setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
-
Ukrajinské síly zasáhly moskevskou rafinerii Gazpromneft; podle Kyjeva je mimo provoz přes 45 % ruských kapacit
V noci na 20. září provedly ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok bezpilotními letouny a raketami na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhly rafinerii Gazpromneft-Moskva v moskevské čtvrti Kapotňa, kde vzplály obě hlavní destilační jednotky a závod následně zcela zastavil zpracování ropy. Podle Generálního štábu Ukrajiny se kumulativními údery na ruské rafinerie vyřadilo z provozu přes 45 % projektovaných rafinerských kapacit Ruska. Útok se časově shodoval s volbami do Státní dumy; analytici ISW usouditili, že ruské úřady upřednostnily vysokou účast voličů před bezpečností obyvatel.
-
Ukrajinská Rada církví se obrátila na papeže Lva XIV. kvůli humanitární katastrofě v okupovaných Oleškách
Všeukrajinská rada církví a náboženských organizací vydala apel adresovaný papeži Lvu XIV., Světové radě církví, Světovému evangelikálnímu spojení a dalším náboženským představitelům i organizacím na ochranu lidských práv s výzvou zabránit úmrtím hladem v ruskem okupovaných Oleškách v Chersonské oblasti. Rada zároveň vyzvala členské státy OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže k humanitární misi a evakuaci civilistů na území kontrolované Ukrajinou. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil, že situaci bude řešit na vysokém týdnu Valného shromáždění OSN v New Yorku.