NBU zvýšila základní úrokovou sazbu na 16 %, zdůvodnila to válkou i cenovými tlaky
Rada Národní banky Ukrajiny 17. září zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 16 %. Jde o druhé zvýšení v řadě. NBU jako důvody uvedla přetrvávající cenové tlaky, sekundární efekty nabídkových šoků a sílící proinflační rizika. Spotřebitelská inflace v srpnu 2026 zrychlila na 8,1 % meziročně.
Hlavní body
- NBU zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 p. b. na 16 % (z 15,5 %).
- Jde o druhé zvýšení v řadě; předtím byla 30. července 2026 zvýšena na 15,5 %.
- Spotřebitelská inflace v srpnu 2026 zrychlila na 8,1 % meziročně, nad červencovou prognózou.
- Mezi hnací faktory patří růst cen pohonných hmot kvůli eskalaci války na Blízkém východě a rychlejší růst administrativních tarifů v důsledku ruských úderů na kritickou infrastrukturu.
- Cíl NBU je 5% inflace; banka pro rok 2026 čeká inflaci 10 % (jádrovou 9,2 %), pro 2027 6,9 % a do konce 2028 návrat k 5 %.
- Další zasedání rady NBU o měnové politice je naplánováno na 29. října 2026.
Proč je to důležité
Druhé po sobě jdoucí zvýšení sazby signalizuje zpřísnění měnové politiky NBU v reakci na zrychlující inflaci, která v srpnu 2026 dosáhla 8,1 % meziročně a překonala červencovou prognózu. K cenovým tlakům přispívají válečné nabídkové šoky – eskalace na Blízkém východě tlačí ceny paliv, ruské údery na ukrajinskou kritickou infrastrukturu zvyšují administrativní tarify. Krok má podpořit atraktivitu hřivnových aktiv a stabilitu devizového trhu a postupně vrátit inflaci k 5% cíli.
Co se stalo
Rada Národní banky Ukrajiny 17. září 2026 rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na 16 %. Guvernér NBU Andrij Pyšnyj rozhodnutí oznámil na briefingu. NBU mezi důvody uvedla přetrvávající fundamentální cenový tlak, sekundární efekty nabídkových šoků a sílící střednědobá proinflační rizika. Cílem je udržet atraktivitu hřivnových aktiv, stabilitu devizového trhu a vrátit inflaci k 5% cíli v horizontu měnové politiky.
V srpnu 2026 spotřebitelská inflace zrychlila na 8,1 % meziročně, mírně nad trajektorii červencové prognózy. Hlavními hnacími faktory byly rychlejší růst cen pohonných hmot v důsledku eskalace války na Blízkém východě a rychlejší růst některých administrativních tarifů, který souvisel s důsledky ruských úderů na kritickou infrastrukturu. Jádrová inflace zůstala vysoká, tlačena rostoucími výrobními náklady podniků včetně energií, logistiky a mezd. Inflační očekávání ekonomických subjektů byla zvýšená.
NBU očekává, že inflace začne zpomalovat v roce 2027, částečně díky současnému zpřísnění měnové politiky. Banka zároveň uvedla, že je připravena pružně reagovat na další změny rizik a v případě zintenzivnění rizik přistoupit k dalším protiinflačním opatřením. Pokud by zhoršení bezpečnostní situace vedlo k výraznějšímu ochlazení spotřebitelské poptávky a trhu práce, zváží NBU uvolnění měnových podmínek. Další zasedání rady NBU o měnové politice je naplánováno na 29. října 2026.
V čem se zpravodajství liší
V české i anglické redakci se v dodaných faktech objevuje kolísání v latinském přepisu příjmení guvernéra NBU – jednou jako „Pyshny", jindy jako „Pyshnyi". Týká se to všech šesti ukrajinských zdrojů zpravodajství (Ukrinform, Suspilne Novyny, NV, Hromadske Radio, LIGA.net LB.ua, Babel) a jde o jazykovou, nikoli věcnou rozporuplnost.
Souvislosti
Základní úroková sazba NBU stála od července 2026 na 15,5 %, kam byla zvýšena 30. července 2026 v reakci na očekávané zrychlení inflace. Inflační cíl NBU je 5 % v horizontu měnové politiky. Centrální banka pro konec roku 2026 prognózuje inflaci 10 % a jádrovou inflaci 9,2 %, v roce 2027 zpomalení na 6,9 % a do konce roku 2028 návrat k 5 %. NBU uvedla, že je připravena přistoupit k dalším protiinflačním opatřením, pokud se rizika zvýší, a naopak zváží uvolnění měnových podmínek, pokud zhoršení bezpečnostní situace povede k ochlazení poptávky a trhu práce.