Přípravy na obnovení trojstranných rozhovorů mezi Ukrajinou, USA a Ruskem pokračují
Po návštěvě amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě 5. září a v Kyjevě 6. září se připravuje obnovení trojstranného formátu rozhovorů mezi Ukrajinou, USA a Ruskem. Prezident Zelenskyj uvedl, že další setkání by se mohlo konat v SAE, Švýcarsku, Turecku nebo jiné zemi, a mezi témata by patřila energetika, vývoz obilí a výměny zajatců. Ministr zahraničí USA Marco Rubio oznámil, že plán na obnovení rozhovorů by mohl být připraven v příštích týdnech, zároveň však varoval, že výrazný pokrok v ochotě kompromisu na obou stranách zatím nevidí.
Hlavní body
- Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner navštívili Moskvu 5. září a Kyjev 6. září; šlo o jejich první cestu na Ukrajinu za účelem jednání o ukončení války.
- Prezident Zelenskyj uvedl, že Ukrajina obdržela pozvání z různých zemí a další trojstranné setkání by se mohlo konat v SAE, Švýcarsku, Turecku nebo jiné zemi, přičemž Ukrajina usiluje o podzim, případně ještě září.
- Mezi možná témata setkání Zelenskyj zařadil energetiku, vývoz obilí a humanitární otázky, především výměny zajatců, které je třeba rozšířit a urychlit.
- Steve Witkoff oznámil, že bylo dosaženo „významného pokroku“, včetně dohody o termínech dalších trojstranných rozhovorů; mluvčí Kremlu Jurij Ušakov setkání označil za „mimořádně důležité“ a „užitečné“, ale bez konkrétního průlomu.
- Ministrant zahraničí USA Marco Rubio 8. září uvedl, že plán na obnovení rozhovorů by mohl být připraven v příštích týdnech, a jednání popsal jako „věcná“, avšak s přetrvávajícími překážkami a bez zásadního pokroku v ochotě ke kompromisu.
- Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj potvrdil připravenost Ukrajiny obnovit trojstranný formát a preferenci setkání na úrovni lídrů; podrobnosti nových amerických návrhů ale zveřejnit odmítl s odůvodněním, že diplomacie potřebuje prostor.
- Trojstranné rozhovory mezi Ukrajinou, USA a Ruskem byly přerušeny po zahájení americko-izraelské operace proti Íránu v únoru.
Proč je to důležité
Přípravy signalizují možné obnovení diplomacie na nejvyšší úrovni po měsících patu. Rozhovory se netýkají jen politického urovnání, ale i konkrétních válečných otázek — energetiky, vývozu obilí a výměn zajatců. Případné omezené „energetické příměří“ na zimu by mohlo mít přímý dopad na civilní infrastrukturu a humanitární podmínky, zatímco územní otázka zůstává hlavním překážkou pro jakoukoli dohodu.
Co se stalo
Američtí zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner absolvovali 5. září jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a 6. září poprvé navštívili Kyjev, kde jednali o ukončení rusko-ukrajinské války. Witkoff po návratu prohlásil, že bylo dosaženo „významného pokroku“ včetně dohody o termínech dalších trojstranných rozhovorů; podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova americká strana představila několik nápadů, jejichž obsah ale nezveřejnila. Prezident Zelenskyj 8. září oznámil, že Ukrajina obdržela pozvání z různých zemí a že další trojstranné setkání se může konat v SAE, Švýcarsku, Turecku nebo jiné zemi, přičemž Ukrajina usiluje o termín na podzim, případně ještě v září. Za témata označil energetiku, vývoz obilí a humanitární otázky, především výměny zajatců, které je třeba rozšířit a urychlit. Ministr zahraničí USA Marco Rubio téhož dne uvedl, že plán na obnovení rozhovorů by mohl být připraven v příštích týdnech, ale zároveň varoval, že výrazný pokrok v ochotě ke kompromisu na obou stranách zatím nevidí. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj potvrdil připravenost Ukrajiny obnovit trojstranný formát a zdůraznil, že Ukrajina preferuje setkání na úrovni lídrů; podrobnosti nových amerických návrhů ale odmítl zveřejnit s odůvodněním, že diplomacie potřebuje prostor. Zelenskyj rovněž oznámil, že se v září plánuje setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média staví do centra vyjádření prezidenta Zelenského, podrobně popisují potenciální místa konání (SAE, Švýcarsko, Turecko), témata (energetika, obilí, výměny zajatců) a ochotu Ukrajiny ke kompromisům v energetice, kterou Zelenskyj označil za „bolestivou“ nejen pro Kyjev, ale i pro Rusko, Indii, Saúdskou Arábii a další země. Silně rezonuje briefing mluvčího ministerstva zahraničí Heorhiije Tychyje s tezí, že „diplomacie potřebuje prostor“ a že realita na bojišti se od diskuse o 28-bodovém americkém plánu změnila. Ukrajinská média opakovaně zdůrazňují, že Ukrajina již učinila mnoho ústupků a že je kategoricky proti územním koncesím či stažení vojsk, a zároveň prezentují preferenci setkání na úrovni lídrů jako nejúčinnější formát. RBC-Ukraine navíc citovala zdroj o možném „energetickém příměří“ na zimu a o tom, že američtí vyslanci údajně Putinovi sdělili, že se Ukrajina pod tlakem zimních útoků nezlomila.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezinárodní zpravodajství se soustředí na roli USA jako zprostředkovatele — na cesty Witkoffa a Kushnera a na vyjádření Rubia — spíše než na ukrajinskou domácí politickou komunikaci. Azerbájdžánská agentura APA připomíná ochotu Švýcarska hostit nové kolo rozhovorů a ruské vyjádření naděje na obnovení trojstranného formátu, čímž rámcuje příběh jako multilaterální diplomatický proces. Citován je také zdroj z administrativy francouzského prezidenta Macrona, podle kterého by Moskva mohla po volbách do ruské Státní dumy projevit „novou ochotu“ k jednání. Objevuje se i analytický hlas bývalého amerického velvyslance Johna Herbsta, který tvrdí, že „Putin bude mít v zimě politický problém“ — tedy rámec politického tlaku, který v ukrajinském zpravodajství chybí. Mezinárodní média zároveň zdůrazňují, že předchozí kola uvízla na územní otázce Donbasu, a představují ji jako ústřední nepřekonanou překážku.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se neshodují v tom, zda návštěvy vyslanců přinesly skutečný pokrok: Witkoff hovořil o „významném pokroku“ včetně dohody o termínech dalších rozhovorů, Kreml setkání označil za „mimořádně důležité“ a „užitečné“, ale bez konkrétního průlomu, a Rubio jednání popsal jako „věcná“ s určitou otevřeností k návrhům, avšak s výslovným varováním, že zásadní pokrok v ochotě ke kompromisu na obou stranách zatím nevidí. Rozpory se týkají i možného „energetického příměří“ na zimu: zdroj RBC-Ukraine jej označil za reálnou možnost, zatímco Rubio celkový pokrok zpochybnil. Liší se také rámcování ruské pozice — Zelenskyj uvedl, že mu bylo sděleno, že „Rusové jsou připraveni k jednání“, jiné zdroje mluví jen o ruské „naději“ na obnovení rozhovorů bez potvrzení ochoty ke konkrétním podmínkám.
Souvislosti
Trojstranné rozhovory mezi Ukrajinou, USA a Ruskem byly přerušeny po zahájení americko-izraelské operace proti Íránu v únoru. Rusko požaduje stažení ukrajinských vojsk z celého Donbasu, Kyjev je kategoricky proti jakýmkoli územním ústupkům či stažení armády. USA navrhly vytvoření bezcelní ekonomické zóny v Donbasu, jejíž správa a bezpečnostní záruky zůstávají nejasné. Trump si po nástupu do úřadu v lednu 2025 stanovil ukončení rusko-ukrajinské války za prioritu, k dohodě ale dosud nedošlo. Ruské volby do Státní dumy jsou naplánovány na 18.–20. září, což zdroje spojují s možnou změnou vyjednávací pozice Moskvy.