Budanov pro NYT: léta jsem tajně jednal s šéfem ruské GRU i s Prigožinem
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov v rozhovoru pro The New York Times z 4. září 2026 popsal, že udržoval dlouholetý tajný kontakt s šéfem ruské vojenské rozvědky GRU admirálem Igorem Kostjukovem a s někdejším zakladatelem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Budanov, který vede ukrajinskou delegaci na jednáních s Ruskem, současně poradil prezidentovi Volodymyru Zelenskému nepřistupovat na kompromisy o Donbasu, které by Rusku přinesly formální kontrolu nad územím, jež jeho armáda nedokázala dobýt. Podle Budanova podmínky pro příměří pravděpodobně nenastanou dříve než na jaře 2027.
Hlavní body
- Kyrylo Budanov vede ukrajinskou delegaci na jednáních s Ruskem a od ledna 2026 stojí v čele kanceláře prezidenta Ukrajiny.
- V rozhovoru pro The New York Times publikovaném 4. září 2026 Budanov uvedl, že léta udržoval kontakt s šéfem GRU admirálem Igorem Kostjukovem.
- První jednání s Kostjukovem se uskutečnila v roce 2022 za zprostředkování Turecka a týkala se otevření černomořských koridorů pro vývoz obilí.
- Budanov pravidelně komunikoval i se zakladatelem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem; kontakt trval do Prigožinova buntu proti Kremlu v roce 2023 a jeho smrti při výbuchu letadla.
- Dialog s Kostjukovem pokračoval i poté, co ukrajinská rozvědka v roce 2024 způsobila ztráty silám GRU při útoku na opěrný bod v cementárně ve Vovčansku.
- Budanov Zelenskému poradil nepřistoupit na kompromisy o Donbasu, které by Moskvě přinesly kontrolu nad územím, jež ruská armáda nedobyla; podle Budanova podmínky pro příměří zřejmě nenastanou dříve než na jaře 2027.
- Dvoukolá jednání v Abú Zabí se konala 23.–24. ledna a 4.–5. února 2026; do té doby se dvacetibodový mírový návrh zúžil na otázky správy Záporožské jaderné elektrárny a kontroly nad částí Donbasu.
- 28. srpna 2026 Budanov v rozhovoru s Natalií Mosejčukovou uvedl, že Rusko v současnosti nechce válku zastavit a její konec nelze čekat v nadcházející zimě.
Proč je to důležité
Budanov stojí v čele ukrajinské delegace na jednáních s Ruskem, takže jeho slova přímo popisují podobu a limity probíhajícího mírového procesu. Jeho přiznání k dlouholetým tajným kontaktům s šéfem ruské vojenské rozvědky a s Prigožinem ukazuje, že paralelní zadní kanál fungoval i během aktivních bojů – včetně období po těžkých ztrátách, které ukrajinská strana GRU způsobila ve Vovčansku v roce 2024. Jeho doporučení Zelenskému ohledně Donbasu zároveň vytyčuje politický strop případné dohody kolem dvou klíčových sporných bodů – Záporožské jaderné elektrárny a dosud ukrajinské části Donbasu.
Co se stalo
V rozhovoru pro The New York Times publikovaném 4. září 2026 šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov – zároveň hlava ukrajinské delegace na jednáních s Ruskem – popsal, že po léta udržoval tajný kontakt s šéfem ruské vojenské rozvědky GRU admirálem Igorem Kostjukovem. První schůzka se konala v roce 2022 za zprostředkování Turecka a týkala se otevření černomořských koridorů pro vývoz obilí; později podle Budanova přinesla konkrétní výsledky mimo jiné v otázkách zajatců. Dialog pokračoval i poté, co ukrajinská rozvědka v roce 2024 způsobila vážné ztráty jednotkám GRU při útoku na opěrný bod v cementárně ve Vovčansku. Budanov rovněž uvedl, že pravidelně komunikoval se zakladatelem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem až do buntu Wagneru proti Kremlu v roce 2023 a Prigožinovy smrti při výbuchu letadla. Budanov Zelenskému poradil nepřistupovat na kompromisy o Donbasu, které by Rusku přinesly formální kontrolu nad územím, jež jeho armáda nedokázala dobýt, a dodal, že podmínky pro příměří podle něj pravděpodobně nenastanou dříve než na jaře 2027. Jako motivaci pro přijetí funkce šéfa kanceláře prezidenta v lednu 2026 uvedl právě možnost osobně vést jednání s Ruskem.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zprostředkování celého příběhu v dodaných zdrojích pochází prakticky výhradně z rozhovoru pro The New York Times publikovaného 4. září 2026, který ukrajinská média přebírají. Samostatné mezinárodní zpravodajství, s nímž by bylo možné rámcování srovnat, nebylo v dodaných podkladech zastoupeno.
Souvislosti
Dvoukolá jednání v Abú Zabí se konala 23.–24. ledna a 4.–5. února 2026; tehdy ukrajinskou delegaci vedl tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. Do té doby se dvacetibodový mírový návrh zúžil na dvě klíčové nedořešené otázky: správu Rusy obsazené Záporožské jaderné elektrárny a kontrolu nad částí Donbasu, kterou Ukrajina stále drží. Budanov nastoupil do čela kanceláře prezidenta na začátku ledna 2026 a uvedl, že jedním z hlavních důvodů přijetí funkce byla právě možnost osobně vést jednání s Ruskem. 28. srpna 2026 Budanov v rozhovoru s Natalií Mosejčukovou řekl, že Rusko v současnosti válku zastavit nechce a její konec nelze v nadcházející zimě čekat, zároveň ale oznámil, že jednání brzy pokračují.