Téma: Energetika
-
Masivní útok dronů na Moskvu a Moskevskou oblast: zasažena rafinérie v Kapotně, požár skladů v Sofjinu
V noci na 20. září 2026 provedly ukrajinské síly rozsáhlý útok dronů a raket na Moskvu a Moskevskou oblast. Generální štáb Ukrajiny potvrdil zásah moskevské ropné rafinérie Gazpromneft-MNPZ v Kapotně, kde vznikl rozsáhlý požár; ukrajinská firma Fire Point se přihlásila k úderu dronů FP-1 na skladový komplex v obci Sofjino v moskevském regionu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin hovořil o „bezprecedentním" útoku, gubernátor Vorobjov ohlásil dvě mrtvé a šest zraněných v Moskevské oblasti. Kvůli útoku bylo zrušeno či zpožděno přes 400 letů na moskevských letištích. Akce se uskutečnila v poslední den třídenního hlasování ruských státních dumových voleb.
-
Masivní dronový útok Ruska na Konotop poškodil školy, nemocnice i infrastrukturu
V noci na 18. září zasáhly ruské síly město Konotop v Sumské oblasti masivním útokem dronů. Byly poškozeny škola, mateřská škola, zdravotnická zařízení, železnice, obytné domy, obchody, plynová rozvodná síť a elektrické vedení. Dvě ženy utrpěly zranění.
-
Úder ukrajinských dronů zastavil rafinerii YANOS u Moskvy, poškozen klíčový blok
Ukrajinský úder drony zasáhl ruskou rafinerii Slavněfť-Jaroslavněfťorgsiněz (YANOS) asi 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Poškodil blok primárního zpracování ropy AVT-3 s kapacitou přibližně 40 procent celkové kapacity závodu a rafinerie musela ve čtvrtek 17. září zastavit zpracování ropy. Palivo z Jaroslavle se tentýž den přestalo objevovat na ruské komoditní burze.
-
Trump podepsal zákon Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září 2026 podepsal zákon o sankcích proti Rusku a Íránu, pojmenovaný po zesnulém republikánském senátorovi Lindseym Grahamovi. Dokument umožňuje zavést až 100% cla na zboží ze zemí, které patří mezi pět největších kupců ruské ropy a plynu, a rozšiřuje omezení vůči ruskému vojenskému vedení, finančnímu a energetickému sektoru i takzvané stínové flotile.
-
Norsko dá Ukrajině 1 miliardu korun přes mechanismus EU, jako první nečlenská země
Norsko oznámilo, že přes mechanismus EU Ukraine Facility vyčlení 1 miliardu norských korun (asi 90–92 milionů eur) na podporu provozu ukrajinského státu a reformy v oblasti protikorupční politiky a energetiky. Stává se tak první nečlenskou zemí EU, která do tohoto mechanismu přispěje. Rozhodnutí bylo oznámeno při návštěvě Norska evropskou komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.
-
DFC schválila úvěr 85 milionů eur pro DTEK na rozšíření bateriových úložišť energie
Americká rozvojová finanční korporace DFC schválila úvěr 85 milionů eur (přibližně 97,5 milionu dolarů) pro ukrajinskou energetickou společnost DTEK na rozšíření systémů bateriového ukládání energie. Jde o jednu z největších dluhových transakcí DFC pro Ukrajinu a největší v ukrajinském energetickém sektoru od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Úvěr je součástí širšího investičního balíčku DFC přesahujícího 8 miliard dolarů.
-
Americká DFC poskytne úvěr Vodafonu Ukrajina, součástí je i půjčka DTEK na baterie
Americká Agentura pro mezinárodní rozvojovou finanční korporaci (DFC) schválila financování pro «Vodafone Україна» na posílení a modernizaci telekomunikační infrastruktury za války, včetně přístupu k 5G postavenému na takzvaných „důvěryhodných technologiích". Součástí stejného balíčku je i DFC půjčka pro DTEK na výstavbu bateriových úložišť o kapacitě 200 MW / 400 MWh.
-
Ukrajina podala přihlášku do jaderné agentury OECD
Ukrajina se uchází o členství v Agentuře pro jadernou energii (NEA) při OECD. Přihlášku oznámil první místopředseda vlády a ministr energetiky Denys Šmyhal na ministerské konferenci „Roadmaps to New Nuclear 2026" v Paříži. Vstup do NEA Ukrajina prezentuje jako krok na cestě k plnému členství v OECD. Ministr zároveň oznámil cíle v oblasti domácí výroby paliva a rozšíření přeshraniční elektrické kapacity do Evropy.
-
Ukrajinské údery na ruský letiště v Rostově a rafinerii Slavneft-JANOS v Jaroslavli
Ukrajinské síly v noci na 17. září zasáhly vojenské letiště v Rostově na Donu a ropnou rafinerii Slavneft-JANOS v Jaroslavli. Podle prezidenta Zelenského byla při úderu na letišti zničena či poškozena letadla An-12, dvě An-26 a tři vrtulníky; operaci na rafinerii provedly společně SBU, Síly bezpilotních systémů, HUR a SZR. Útok potvrdili i oba ruští oblastní guvernéři, kteří hlásili požáry a výpadky elektřiny, ale odmítli zranění či oběti.
-
Sněmovna USA schválila sankční balík proti Rusku a Íránu, čeká se na podpis Trumpa
Americká Sněmovna reprezentantů schválila 16. září (v noci na 17. září středoevropského času) zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který zavádí rozsáhlé sankce vůči ruskému vedení, oligarchům, bankám, energetickým společnostem a stínové flotní tahole a rozšiřuje sankce proti Íránu. Zákon dává prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc uvalit cla až 100 % na zboží ze států, které patří mezi pět největších odběratelů ruské ropy či plynu a tyto nákupy nezastaví. Bílý dům potvrdil, že Trump zákon v nejbližších dnech podepíše. Na schválení zareagovaly Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Německo a Maďarsko.
-
Krymský (sic) partizánský hnutí Ateš hlásí sabotáž na elektrické rozvodně u závodu VZPP-Sborka ve Voroněži
Partizánské hnutí Ateš oznámilo sabotáž na elektrické rozvodně v blízkosti závodu VZPP-Sborka v ruském Voroněži, který vyrábí součástky pro rakety Ch-101, komplexy Iskander-K a protiletadlové komplexy Pancíř-S1. Agent podle hnutí pronikl na rozvodnu mimo strážní službu, zničil hlavní rozvodnou skříň a poté bezpečně opustil město. Kvůli výpadku elektriny se narušily termíny dodávek klíčových komponentů a obnova plného napájení závodu trvala týdny.
-
Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení zákon o přestavbě energetického regulátora
Nejvyšší rada Ukrajiny schválila 16. září v prvním čtení návrh zákona č. 14282, jehož cílem je posílit nezávislost Národní komise pro státní regulaci energetiky a komunálních služeb (NKREKP). Pro hlasovalo 249 poslanců. Po úplném přijetí má komise projít "přestavbou" ("перезавантаження"); nový zákon má rovněž zakotvit její nezávislost na prezidentovi, vládě a dalších státních orgánech.
-
Syzraňská a Saratovská rafinerie zastavily zpracování ropy po úderech ukrajinských bezpilotních letounů
Dvě ruské rafinerie — Syzraň a Saratov — přerušily zpracování ropy po útocích ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters, která se odvolává na tři zdroje z oboru, Syzraňská rafinerie zastavila provoz v úterý 15. září a Saratovská rafinerie 11. září. Úder na Syzraň poškodil hlavní destilační jednotku CDU-6, která tvoří přibližně 71 % kapacity závodu; oprava může trvat nejméně měsíc.
-
Ukrajina chystá dynamické ceny elektřiny, OSN zvažuje přesun humanitárních zásob do podzemních bunkrů
Ukrajina připravuje zavedení dynamických cen elektřiny, které se budou měnit podle tržních cen a budou dobrovolně dostupné domácnostem s chytrými elektroměry. Zároveň OSN po úderech na svých deseti skladech v Ukrajině od začátku roku zvažuje přesun humanitárních zásob do podzemních bunkrů a odkládá nákupy pomoci kvůli riziku úderů.
-
Ruský dronový útok na Kyjev 15. září: zasaženy čerpací stanice Ukrnafty, jeden mrtvý a 11 zraněných
V noci a během dne 15. září provedlo Rusko dronový útok na Kyjev. Zasaženy byly čerpací stanice Ukrnafty v obvodech Darnťkyj a Holosijivskij, skladové prostory v Oboloňském obvodu, garážový kooperativ v obvodu Solomʼjanskij a garáže s hořícími vozidly ve Svjatošynském obvodu. Podle primátora Vitalije Klička si útoky vyžádaly jednoho mrtvého a 11 zraněných. Úřady vyhlásily žlutý stupeň nebezpečí, nařídily pobyt v krytech a dočasně přerušily provoz příměstské železnice Kyiv City Express.
-
Zelenskyj svolal jednání Stavby: posílení REB, ochrana Ukrzaliznycie a logistika
Prezident Volodymyr Zelenskyj svolal jednání Štábu hlavního velitele (Ставка) zaměřené na ochranu kritické infrastruktury a logistiky. Rozhodnuto bylo o výrazném posílení schopností elektronického boje (РЕБ), restrukturalizaci mobilních palebných skupin a linií protivzdušné obrany podle schválených ruských plánů úderů. Ministerstvo financí bylo pověřeno zajištěním dalších zdrojů pro logistiku a vláda připravuje rozhodnutí o záložních logistických trasách v příměstských oblastech.
-
Polovina největších ruských rafinerií omezila nebo zastavila výrobu dieslu po úderech Ukrajiny
Tři z šesti největších ruských rafinerií produkujících naftu musely v září výrazně omezit nebo zcela zastavit výrobu kvůli poškození ukrajinskými drony. Kirishi (Kinef) zcela stojí, Volgograd a NORSI běží zhruba na čtvrtině normálu, Taneko byl zasažen 13. září. Prezident USA Donald Trump vyzval Volodymyra Zelenského, aby útoky na ruskou dieslovou infrastrukturu zastavil; Ukrajina odpověděla, že je připravena k příměří, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku. Průměrná cena dieslu v USA poprvé překročila 6 dolarů za galon 10. září.
-
Ruský dron udeřil na vlak u hranice s Polskem krátce po odjezdu diplomatického vlaku s bývalými evropskými premiéry
Ruský dron zasáhl lokomotivu osobního vlaku u přechodu Jahodyn na ukrajinsko-polské hranici. O několik minut dříve stejným místem projel diplomatický vlak s bývalými evropskými premiéry a bezpečnostními poradci. Nikdo nebyl zraněn. Útok vyvolal otázky o záměrnosti a eskalaci vůči členskému státu NATO a EU.
-
NABU a SAPO oznámily odhalení skupiny podezřelé ze zpronevěry 100 tisíc tun produktů Ukrnafty za 2,88 mld hrivny
Ukrajinské protikorupční úřady NABU a SAPO oznámily, že odhalily organizovanou skupinu podezřelou ze zpronevěry 100 tisíc tun ropných produktů společnosti Ukrnafta v hodnotě přes 2,88 miliardy hrivny. V prvním epizodě případu byly podezření oznámeny čtyřem osobám; vyšetřování pokračuje s operativní podporou SBU.
-
Zelensky: můžu se setkat s Trumpem v New Yorku 21.–23. září, cílem je příměří v energetice a na Černém moři
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro telethon Yedyni Novyny, který se vysílal 14. září, uvedl, že by se mohl setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v New Yorku během vysokého týdne Valného shromáždění OSN (UNGA 81) ve dnech 21.–23. září. Tématem jednání má být energetické příměří s Ruskem a zastavení vzájemných úderů v oblasti Černého moře a energetické infrastruktury před zimou. Zelenskyj řekl, že Ukrajina je otevřená kombinaci námořního a energetického příměří a že i kdyby Putin odmítl úplné ukončení války, je třeba alespoň příměří v oblasti obilí a energetiky.