Donald Trump
Donald Trump je americký politik a podnikatel, který byl 45. a 47. prezidentem Spojených států. Prezidentské volby v roce 2024 vyhrál a do Bílého domu se vrátil po prvním funkčním období v letech 2017 až 2021. Před vstupem do politiky se proslavil jako developer a zakladatel společnosti Trump Organization. Jeho druhé funkční období se vyznačuje výraznou změnou kurzu americké zahraniční politiky, včetně přístupu k válce na Ukrajině a k transatlantickým vztahům.
-
Po útoku bezpilotního vozidla ztratilo loď Khoryv v Černém moři posádku
Obchodní loď Khoryv se zásobovým praporem Komorských ostrovů ztratilo 23. října v Černém moři 13 námořníků přibližně 24 kilometrů od Constanty. Devět lidí zachránili, jeden námořník zemřel a tři zůstali nezvěstni. Příčinou byla podle rumunských úřadů a dalších zpráv útok bezpilotního vozidla, ale rumunské ministerstvo vnitra původně příčinu požáru nepotvrdilo.
-
Ukrajina, USA a Rusko plánují třístrannou schůzku v Abú Zabí
Ukrajina, Spojené státy a Rusko se domluvily na třístranné schůzce na úrovni týmů, která se má konat v Abú Zabí v první polovině listopadu 2026. Přesné datum ani konečné složení delegací zatím nejsou stanovené. Hlavním tématem má být bezpečnostní rámec pro Ukrajinu a Rusko po dosažení mírového urovnání.
-
Omezení Starlinku na Ukrajině vyvolalo spor o kontrolu nad satelitní technologií
Američtí senátoři varovali před závislostí USA na společnosti SpaceX a jejím zakladateli Elonu Muskovi poté, co omezení rychlosti Starlinku narušilo vojenské operace na Ukrajině. Senátor Richard Blumental розпочал vyšetřování, zatímco Kevin Cramer požaduje větší konkurenci a státní kontrolu nad těmito systémy.
-
Evropa zvažuje pět lídrů pro jednání s Ruskem o Ukrajině
Evropské státy vybírají mezi pěti prezidenty a premiér potenciální představitele pro jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Podle dostupných zpráv je pravděpodobné, že Evropa vytvoří skupinu delegатів, а не обере одного předставника.
-
Ukrajinské síly zasáhly ruské cíle na Doněcku, Krymu a Zaporoží, přestože hlásily výpadky Starlinku
Ukrajinské síly zasáhly 22. října a během noci na 23. října několik ruských objektů na okupovaném Doněcku, Krymu a v Zaporožské oblasti. Generální štáb zároveň informoval o případech ztráty konektivity systémů Starlink a StarShield při určitých rychlostech, přestože vojáci pokračovali v úderech.
-
Ukrajina a Rusko dosáhly dohody o místním příměří v Oleškách kvůli humanitární pomoci a evakuaci
Ukrajina a Rusko se podle Bílého domu domohly dočasného místního příměří v okupovaných Oleškách na Chersonsku. Má umožnit dopravu humanitární pomoci a přípravu evakuace civilistů přes bezpečný koridor. Jednání zprostředkovala první dáma USA Melania Trumpová, které для координации použila канал, созданный ранее во время возвращения 34 детей.
-
Třiadvacet členů Kongrese vyzvalo USA, aby povolily Ukrajině využívat Starlink k úderům na ruské nosiče
Dvaadvacet členů Poslanecké sněmovny USA vedených Joeem Wilsonem vyzvalo prezidenta Donalda Trumpa, aby požádal Elona Muska o udělení přístupu k systému Starlink pro vyhledávání a ničení ruských raketových komplexů. Žádost přichází po omezení rychlosti vojenského balíčku Starshield, které narušilo komunikaci a provoz ukrajinských bezpilotních zařízení. Odpovědnost za omezení zůstává sporná.
-
Ruský masivní úder na Ukrajinu zasáhl především Kyjev, kde zemřel jeden člověk
Rusko zahájilo masivní kombinovaný úder na Ukrajinu raketami a drony, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Město zasáhly tři vlny balistických raket; podle ukrajinských úřadů při nich zemřel jeden člověk a 22 lidí bylo zraněno, včetně čtyř dětí. Poškození se dotklo obytných budov, nemocnice, kláštera, nákupního centra a infrastruktury metra i mostu Pivdennyj.
-
EU zatím neurčila, kdo by měl jednat s Putinem o ukončení války
Evropské vlády a diplomaté uvažují jmenování jednoho zástupce nebo skupiny zástupců pro přímá jednání s Vladimírem Putinem o mírovém ukončení války v Ukrajině. Jednotná volba však dosud neexistuje. Diskuse se zintenzivnila po návštěvě amerického zvláštního vyslance Stiwa Witkoffa v Rusii, který navrhl třestranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenskyjem.
-
Pavel: dohoda o ruské naftě oslabila tlak na Moskvu a přiblížila se k přerušení palby
Český prezident Petr Pavel uvedl, že dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách ruského dieselu zmírnila tlak na Moskvu a podle něj zmařila šanci na přerušení palby, které bylo podle jeho slov velmi blízko. Pavel zároveň vyzval Evropu k aktivnější účasti na jednáních o ukončení války na Ukrajině. washingtonská administrativa ujistila, že cílem dohody je zvýšit nabídku dieselu a snížit ceny.
-
Zelenskij požaduje zachování sankcí proti Rusku a účinnější raket protivzdušné obrany
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Spojené státy mohou přispět k ukončení ruské války na Ukrajině, pokud na Vladimira Putina uplatní stejný tlak a rétoriku, jakou používá vůči ukrajinskému prezidentovi. Ukrajina podle něj potřebuje zachovat sankce proti Rusku a získat účinnější protivzdušné rakety. Zároveň запrzecila tvrzení Donalda Trumpa, že Ukrajina je odpovědná za růst cen dieselu ve Spojených státech.
-
Trump tvrdí, že omezení rychlosti Starlink bylo zrušeno, Ukrajina stále hlásí výpadky
Donald Trump oznámil 22. října, že Elon Musk zrušil rychlostní omezení Starlinku pro ukrajinské vojáky, ale odmítl potvrdit, zda s Muskem osobně telefonoval. Někteří ukrajinské jednotky hlásily vyšší rychlosti nebo stabilnější spojení, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho poradci a vojenské zdroje uvedli, že omezení nebylo plně zrušeno a spojení se stále ztrácelo přibližně při 160–161 km/h. Původ omezení zůstává sporný.
-
Pentagon tvrdí, že USA nenařídily omezení Starshieldu pro Ukrajinu; odpovědnost popírá i Musk, Trump i Hegseth
O omezení rychlosti ukrajinského Starshieldu se přou vláda USA, SpaceX i Elon Musk. Ministr obrany Pete Hegseth 20. října prohlásil, že Washington žádné omezení služby nenařídil. WSJ a Reuters mezitím přinesly zprávy, podle nichž omezení nařídil buď přímo Musk, nebo Bílý dům. Ukrajinské zdroje uvádějí, že omezení narušilo vojenské mise a že se nyní vyjednává o obnovení plného provozu.
-
Rubio: Ukrajina by bez americké pomoci neexistovala; Zelenskyj telefonát označil za pozitivní
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Ukrajina by bez americké pomoci v řádu miliard dolarů dnes neexistovala jako suverénní stát, a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Zmínil, že žádná jiná země neposkytla Ukrajině tolik jako USA. Zároveň reagoval na zprávu WSJ o údajném omezení služby Starlink pro Ukrajinu a odmítl tvrzení ukrajinských představitelů, že Bílý dům omezil pomoc Kyjevu. Prezident Zelenskyj popsal svůj 20. říjnový telefonát s Rubiem jako pozitivní a uvedl, že projednali bezpečnostní záruky, zpravodajskou spolupráci, přístup ke Starlinku a zpoždění v dodávkách Patriotů.
-
Zelenskyj jednal v Norsku s parlamentními stranami o obraně Ukrajiny a návratu deportovaných dětí
Během návštěvy Norska se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s předsedou Stortingu Masudem Gharakhanim a lídry všech norských politických stran. Tématem byla finanční pomoc, krytí schodku obranného rozpočtu Ukrajiny a návrat dětí deportovaných Ruskem. Zelenskyj označil Norsko za jednoho z největších bilaterálních dárců pomoci Ukrajině.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Vance: Ukrajina by neměla vstoupit do NATO a má přestat útočit na ruské rafinerie
Viceprezident USA J.D. Vance v rozhovoru pro 2WAY TONIGHT prohlásil, že Ukrajina je partnerem Spojených států "v jistém smyslu", formální spojenecká dohoda mezi oběma zeměmi neexistuje a Ukrajina by podle něj neměla vstoupit do NATO. Zároveň vyzval Kyjev, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu a závody na výrobu nafty, které podle něj zdražují energii Američanům. Vanceho slova zazněla na pozadí vyhrocující se přestřelky mezi Bílým domem a Kyjevem ohledně útoků na ruské rafinerie, výměny sankcí a údajných hrozeb USA omezit sdílení zpravodajských informací.
-
Zelenskyj a Rubio jednali o raketových zachycovačích, varováních před údery a Starlinku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a americký ministr zahraničí Marco Rubio vedli 20. října telefonický rozhovor, ve kterém se zabývali dodávkami zachycovačů balistických raket, včasným varováním před ruskými údery a obnovením služeb Starlink a Starshield. Zelenskyj rozhovor popsal jako věcný a konstruktivní, obě strany se dohodly na brzkém dalším kontaktu. Rubio při své návštěvě Indie popřel, že by USA záměrně omezovaly zpravodajské sdílení či dodávky zbraní na Ukrajinu.
-
Podle průzkumu KIIS důvěra v Zelenského během října prudce vzrostla, celkově zůstala na 54 %
Průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedený ve dnech 8.–16. října 2026 ukázal, že 54 % Ukrajinců důvěřuje prezidentu Volodymyru Zelenskému a 41 % nikoli. Během období průzkumu se důvěra výrazně zvýšila – ze 43 % u respondentů dotazovaných 8.–9. října na 57 % u těch dotazovaných 10.–16. října. Výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckij to připsal efektu "semknutí kolem vlajky" v reakci na tlak ze strany USA a upozornil, že bez oznámení "dieselové dohody" mezi USA a Ruskem by důvěra mohla poprvé klesnout pod 50 %.