Alexander Stubb
Alexander Stubb je finský politik a akademik, který zastává funkci prezidenta Finska. Předtím působil jako předseda vlády, ministr financí a ministr zahraničních věcí Finska a byl poslancem Evropského parlamentu. Má doktorát z mezinárodních vztahů a přednášel na Univerzitě v Helsinkách.
-
Trump zvažuje 200procentní cla na Ukrajinu a Rusko, ale jejich účinek pochopuje
Donalď Trump na předvolebním mítinku ve Floridě řekl, že by Spojené státy mohly okamžitě zavést 200procentní cla na dovoz z Ukrajiny a Rusії, щéž by je mohlo přimět ukončit válku. Současně však přiznal, že takový nástroj by pravděpodobně neúčinkoval, protože USA z obou zemí dovážejí příliš málo zboží. V souvislosti s jednáními o příměří zmínil také setkání Volodymyra Zelenského se Stivem Witkoffem v Oslu a Witkoffovu návštěvu Vladimira Putina.
-
Ukrajina, USA a Rusko plánují třístrannou schůzku v Abú Zabí
Ukrajina, Spojené státy a Rusko se domluvily na třístranné schůzce na úrovni týmů, která se má konat v Abú Zabí v první polovině listopadu 2026. Přesné datum ani konečné složení delegací zatím nejsou stanovené. Hlavním tématem má být bezpečnostní rámec pro Ukrajinu a Rusko po dosažení mírového urovnání.
-
Evropa zvažuje pět lídrů pro jednání s Ruskem o Ukrajině
Evropské státy vybírají mezi pěti prezidenty a premiér potenciální představitele pro jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Podle dostupných zpráv je pravděpodobné, že Evropa vytvoří skupinu delegатів, а не обере одного předставника.
-
Zelenskij požaduje zachování sankcí proti Rusku a účinnější raket protivzdušné obrany
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Spojené státy mohou přispět k ukončení ruské války na Ukrajině, pokud na Vladimira Putina uplatní stejný tlak a rétoriku, jakou používá vůči ukrajinskému prezidentovi. Ukrajina podle něj potřebuje zachovat sankce proti Rusku a získat účinnější protivzdušné rakety. Zároveň запrzecila tvrzení Donalda Trumpa, že Ukrajina je odpovědná za růst cen dieselu ve Spojených státech.
-
EU zatím neurčila, kdo by měl jednat s Putinem o ukončení války
Evropské vlády a diplomaté uvažují jmenování jednoho zástupce nebo skupiny zástupců pro přímá jednání s Vladimírem Putinem o mírovém ukončení války v Ukrajině. Jednotná volba však dosud neexistuje. Diskuse se zintenzivnila po návštěvě amerického zvláštního vyslance Stiwa Witkoffa v Rusii, který navrhl třestranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenskyjem.
-
Pavel: dohoda o ruské naftě oslabila tlak na Moskvu a přiblížila se k přerušení palby
Český prezident Petr Pavel uvedl, že dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách ruského dieselu zmírnila tlak na Moskvu a podle něj zmařila šanci na přerušení palby, které bylo podle jeho slov velmi blízko. Pavel zároveň vyzval Evropu k aktivnější účasti na jednáních o ukončení války na Ukrajině. washingtonská administrativa ujistila, že cílem dohody je zvýšit nabídku dieselu a snížit ceny.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
Zelenskyj jednal v Norsku s parlamentními stranami o obraně Ukrajiny a návratu deportovaných dětí
Během návštěvy Norska se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s předsedou Stortingu Masudem Gharakhanim a lídry všech norských politických stran. Tématem byla finanční pomoc, krytí schodku obranného rozpočtu Ukrajiny a návrat dětí deportovaných Ruskem. Zelenskyj označil Norsko za jednoho z největších bilaterálních dárců pomoci Ukrajině.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.