NATO
-
Dánská rozvědka: Rusko zahájilo sabotáže proti dánským firmám, které dodávají zboží na Ukrajinu
7. října analytička dánské Bezpečnostní a zpravodajské služby (PET) Josephine Christensenová na konferenci o vnitřní bezpečnosti v Kodani prohlásila, že Rusko zahájilo sabotážní operace proti dánským společnostem, jež dodávají zboží na Ukrajinu. Podle PET Moskva usoudila, že předchozí rozsáhlé útoky Západ a NATO neodradily od podpory Ukrajiny, a přešla od plánování ke skutečným akcím, přičemž nově cílí na výrobu zbraní s přímým dopadem na frontu. K náboru podle PET stále častěji využívá nepřipravené jednotlivce včetně bezdomovců a drogově závislých přes Telegram a sociální sítě. Ruské velvyslanectví v Kodani obvinění odmítlo jako nepodložená.
-
Polsko kvůli ruskému útoku na Ukrajinu přivedlo armádu k bojové pohotovosti
Polské ozbrojené síly ráno 7. října přivedly letectvo, pozemní protivzdušnou obranu a radiolokační průzkum do stavu pohotovosti v reakci na masivní ruský útok na Ukrajinu. Letecký poplach v Kyjevě a většině ukrajinských oblastí byl vyhlášen ve 3:09 kvůli hrozbě balistických úderů, po kterých následovaly výbuchy v hlavním městě a ráno i odpálení křižujících raket.
-
Z Jižní Koreje odešlo do Ruska přes 176 tisíc tun paliva, zjistil Guardian. Soul to popírá
Investigace listu The Guardian na základě přístavních záznamů a sledování plavidel zjistila, že v červenci a srpnu bylo v jihokorejských přístavech naloženo přes 176 tisíc tun paliva (převážně nafty) na sedm tankerů, které uskutečnily 14 plaveb do ruského Dálného východu. Tři ze sedmi tankerů jsou pod sankcemi Británie a EU. Ukrajina zjištění potvrdila, jihokorejská prezidentská kancelář je 7. října označila za neopodstatněná.
-
Švédsko vyšle systém Patriot do Polska na ochranu logistického uzlu pro pomoc Ukrajině
Švédsko rozmístí systém protivzdušné obrany Patriot v jiholešce Rzeszówě na jihovýchodě Polska, aby chránilo logistický uzel NATO využívaný k dodávkám vojenské a civilní pomoci Ukrajině. Přibližně 100 příslušníků švédského protiletadlového pluku bude od začátku prosince do konce roku 2026 působit pod velením NATO, s plánem pokračování v první polovině roku 2027. Švédští vojáci nahradí současnou nizozemskou rotaci Patriotu v Polsku.
-
Drony u pobřeží Bulharska zasáhly dvě obchodní lodě, jedna se potopila
6. října zaútočily drony na dvě nákladní lodě ve výlučné ekonomické zóně Bulharska v Černém moři. Baltský nosič ALFA WATAN pod vlajkou Toga utrpěl zásadní poškození trupu a potopil se na východ od bulharského pobřeží; jeho posádka byla původně vedena jako nezvěstná. Loď ABLE pod vlajkou Palau po útoku vzplála a všech 18 členů její posádky bylo evakuováno na bulharský trajekt DIOSCURIA. Bulharský premiér Rumen Radev svolal mimořádné jednání se zástupci ministerstev a bezpečnostních složek; k události se vyjádřili také prezident Volodymyr Zelenskyj, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a další.
-
Šéf německé rozvědky BND varoval, že Německo riskuje ozbrojený konflikt s Ruskem
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger při slyšení v Bundestagu prohlásil, že konfrontace s Ruskem získala „nový, nebezpečnější charakter“ a že Německo riskuje, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem. Jäger popsal ruské působení jako „stínovou válku“ a uvedl, že BND v současnosti nevidí známky přípravy rozsáhlého ruského útoku na území NATO, ale připouští možnost omezených ruských vojenských akcí včetně pobaltských zemí. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že se Německo připravuje na rozsáhlé hybridní útoky a odpoví „rychle a velmi jasně“.
-
NATO připravuje „Theory of Victory": strategii pro případ ruského útoku na východní křídlo
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Alexus Grinkevich připravuje strategický dokument nazvaný „Theory of Victory“ (Teorie vítězství), který má objasnit, jak by Aliance reagovala na případnou ruskou invazi na území NATO. Dokument, jehož neutajovanou verzi získala agentura Bloomberg, bude představen 12. října v Polsku a klade důraz na integraci dronů, minimálně obsazených systémů a umělé inteligence do odstrašování a obrany východního křídla.
-
Zelensky a Macron hovořili o výcviku na Rafalech i novém obranném balíčku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky a francouzský prezident Emmanuel Macron si 5. října telefonovali. Zelensky oznámil, že ukrajinští piloti brzy zahájí výcvik na francouzských stíhačkách Rafale, a krátce předtím Německo ohlásilo pro Ukrajinu balíček podpory přes 1,3 miliardy eur. Macron odsoudil ruské údery na infrastrukturu a civilní cíle.
-
Generální štáb hlásí za uplynulý den 194 střetů a ztráty 1 560 ruských vojáků
Podle ranního souhrnu Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny k 3. říjnu 2026, 1683. dne plnohodnotné ruské agrese, se za uplynulý den uskutečnilo 194 bojových střetů. Nejtěžší boje probíhaly na kostiantynivském a pokrovském směru. Ukrajinské síly podle hlášení zlikvidovaly 1 560 ruských vojáků a v noci na 3. října zasáhly místo skladování a odpalování úderných dronů u Doněcku a velitelské stanoviště v Nové Tavolžance v Belgorodské oblasti.
-
Merkz obvinil Rusko z podpory AfD a z pokusů oslabit podporu Ukrajiny
Německý kancléř Friedrich Merz při projevu na slavnosti Westfálské mírové ceny v Münsteru obvinil Rusko, že podporuje krajně pravicovou stranu AfD a snaží se rozdělit německou společnost, oslabit pomoc Ukrajině a zastavit investice do obrany. AfD podle svých deklarovaných postojů usiluje o ukončení německé vojenské pomoci Ukrajině a obnovení dovozu ruského plynu.
-
Rusko plánuje na rok 2027 rekordní vojenské výdaje 17,1 bilionu rublů
Návrh ruského rozpočtu počítá s vojenskými výdaji 17,1 bilionu rublů (asi 205 miliard dolarů) pro rok 2027, což je o více než 40 % více než plán na rok 2026 a téměř 380 % více než před plnohodnotnou invazí. Moskva tím podle analytiků dává najevo, že se připravuje na válku proti Ukrajině trvající další roky, a vzdala se dřívějších plánů na zpomalení růstu výdajů na obranu. Rusko zároveň stupňuje jaderné hrozby a varuje evropské země, že jsou "přímo zapojeny" do konfliktu.
-
Putin na Valdajském fóru: Ukrajina musí zůstat neutrální, jaderné zbraně "musí vystřelit"
Vladimir Putin přednesl 1. října na plenárním zasedání 23. Valdajského diskusního klubu projev, ve kterém zopakoval tvrzení, že válku inicioval Západ, prohlásil, že Ukrajina musí zůstat neutrálním státem, a odmítl vzájemné zastavení úderů na lodě a rafinérie. Při úvahách o jaderných zbraních použil metaforu "pušky visící na stěně, která musí vystřelit" a prohlásil, že přímý útok na Rusko či Kaliningradskou oblast by nevyhnutelně vyvolal otázku použití všech dostupných zbraní. Zároveň připustil, že ukrajinské údery na ruské rafinérie způsobily Rusku ztráty přibližně 1 % HDP.
-
Lotyšský prezident: Lotyšsko je připraveno hostit jaderné zbraně, pokud se tak NATO rozhodne
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs prohlásil, že Lotyšsko je připraveno hostit na svém území jaderné zbraně, pokud by se k takovému kroku rozhodla Severoatlantická aliance kolektivně. Zároveň uvedl, že v současnosti neprobíhají žádné konkrétní rozhovory o rozmístění jaderných zbraní v Lotyšsku a že lotyšské právo takovému kroku nebrání. Vyjádření zaznělo na tiskové konferenci po setkání s premiérem Andrisem Kulbergsem v souvislosti s britskou nabídkou jaderné ochrany členským státům společné expediční síly JEF.
-
Kyrylo Budanov: Ukrajina již v boji používá novou technologii k sestřelování ruských reaktivních dronů
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov v rozhovoru pro Euronews uvedl, že Ukrajina již v bojových podmínkách experimentálně nasazuje novou technologii pro zachycování ruských reaktivních dronů, která ve většině případů funguje. Hlavním úkolem je podle něj zvýšit výrobu těchto prostředků ještě před nejtěžší částí nadcházející zimy. Země, které s Ukrajinou uzavřely dohody Drone Deal o spolupráci v oblasti dronů, budou moci vyjednat přístup k těmto technologiím.
-
Moldavsko hlásí pád dronu u vesnice Hyrbovăť, Kišiněv předvolal ruského velvyslance
Ráno 30. září vstoupil dron do moldavského vzdušného prostoru a kolem 05:43 spadl a vybuchl u vesnice Hyrbovăť v okrese Anenii Noi. Podle předběžných údajů si incident nevyžádal žádné oběti ani zraněné. Později dopoledne byl zaznamenán druhý dron a Moldavsko uzavřelo vzdušný prostor v severní a střední části země. Ministr zahraničí Mihai Popșoi incident odsoudil a 1. října moldavské MZV předvolalo ruského velvyslance.
-
Ukrajinský generální štáb: ruské ztráty za den vzrostly o 1440, celkem asi 1 532 500
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny oznámil ráno 29. září, že Rusko za poslední den ztratilo přibližně 1440 vojáků. Celkové ruské ztráty od začátku plnohodnotné invaze tak podle něj činí zhruba 1 532 500 osob. Zpráva rovněž zahrnuje denní i kumulativní ztráty techniky. Ruská strana své ztráty oficiálně nezveřejňuje; nezávislá šetření a odhady NATO uvádějí podstatně nižší čísla.
-
Estonsko označilo podpálení budovy Milrem Robotics v Tallinnu za sabotáž objednanou Ruskem
Estonská Bezpečnostní policie (Kapo) dospěla k závěru, že požár budovy obranné společnosti Milrem Robotics v tallinnské čtvrti Lasnamäe v noci z 14. na 15. srpna 2025 byl cílenou sabotáží objednanou ruskými speciálními službami. Estonsko 29. září předvolalo ruského chargé d'affaires. Tři podezřelí, občané Lotyšska, byli zadrženi v Lotyšsku a předáni Estonsku. Společnost Milrem Robotics dodává Ukrajině bezpilotní pozemní vozidla THeMIS.
-
Ruský dron udeřil u hraničního přechodu Jahodyn, Polsko vzlétlo stíhačky a uzavřelo letiště
28. září udeřil ruský reaktivní dron poblíž mezinárodního hraničního přechodu Jahodyn–Dorohusk ve Volyňské oblasti, několik stovek metrů až asi 2 km od polské hranice. Polsko kvůli tomu vzlétlo vojenské letectvo, uvedlo pozemní protivzdušnou obranu do zvýšené pohotovosti a pozastavilo provoz na letištích v Řešově a Lublinu. Podle oblastní správy Volyně poškodila tlaková vlna budovu terminálu přechodu, zranění ani úmrtí hlášena nejsou. Zda byl samotný přechod zasažen, zůstává rozporuplné.
-
Polsko nabídlo, že na svém území vyrobí rakety Patriot pro Ukrajinu, pokud USA udělí licenci
Polská náměstkyně ministra národní obrany Magdalena Sobków-Czarnieckaová (Sobków-Czarniecka) v rozhovoru pro TVN24 oznámila, že Polsko nabídlo Spojeným státům, že na svém území postaví závod na výrobu raket k systémům Patriot, pokud Washington udělí příslušnou licenci Ukrajině. Jako důvod uvedla bezpečnost polského území. Nabídka přichází po Zelenského tvrzení z 25. září, že Trump učinil „konečné rozhodnutí“ licenci Ukrajině poskytnout; Trump o den později odmítl odpovědět, zda výrobu povolil. Polsko současně vyjednává s USA o stálé americké vojenské základně.
-
Zátah u americké základny Fairford v Británii: několik lidí zatčeno pro podezření z přípravy teroristického útoku
Několik mužů bylo 27. září zatčeno v britském hrabství Gloucestershire poblíž americké letecké základny Fairford kvůli podezření z trestných činů podle zákona o výbušninách. Vesnice Welford byla evakuována, na místě zasahuje vojenská pyrotechnická jednotka a protiteroristická policie. Americký prezident Donald Trump zatčení označil za "fantastické" a uvedl, že podezřelí byli dlouhodobě sledováni.