NATO
-
Trump pozastavil sankce vůči Rusku podle Grahamova zákona a vyostřil spor se Zelenským
Prezident USA Donald Trump podepsal 16. října 2026 výkonný nařízení, jež pozastavuje uplatňování sankcí a cel podle takzvaného Grahamova zákona vůči Rusku jen několik dní před nabytím jejich účinnosti. Současně se spor mezi Trumpem a prezidentem Volodymyrem Zelenským dále vyostřil kvůli dohodě o dodávkách ruské nafty, omezení satelitní služby Starshield a výhrůžkám omezení zpravodajského sdílení a dodávek zbraní Ukrajině. Zelensky varoval, že pokud se USA postaví na stranu Moskvy, Ukrajina válku nepřežije.
-
Ukrajinský ministr zahraničí potvrdil nové balíčky pomoci od nejméně pěti zemí
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v rozhovoru pro Ukrinform oznámil, že Ukrajina má potvrzení nových balíčků pomoci od nejméně pěti zemí. Balíčky mají zahrnovat energetickou, humanitární a obrannou pomoc, jejich objemy se ještě upřesňují. Británie oznámila 17 milionů liber na opravy krytu v Černobylu, ukrajinský premiér jednal s německým kancléřem a prezident Zelenskyj zahájil návštěvu Bruselu.
-
Evropští lídři se obávají, že Trump fakticky přejde na stranu Moskvy
Na summitu EU v Bruselu vyjádřili evropští lídři znepokojení nad tím, že americký prezident Donald Trump během jednoho týdne zvrátil roky energetických sankcí vůči Rusku, tlačil na Kyjev, aby zastavil údery na ruské rafinerie, a zpochybnil legitimitivní mandát ukátského prezidenta Volodymyra. Premiérka Dánska Mette Frederiksenová prohlásila, že západní aliance je nyní ve slabší pozici než před několika dny. Navzdory tomu USA nadále prodávají Ukrajině zbraně a poskytují zpravodajské informace.
-
Trump v rozhovoru pro Newsmax ostře kritizoval Zelenského a vyzval k volbám na Ukrajině
V rozhovoru s Newsmaxem, zveřejněném 15. října, americký prezident Donald Trump prohlásil, že není „velkým fanouškem“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, označil ho za „ne tu osobu, se kterou bychom měli jednat“, a uvedl, že se s ním jedná hůře než s Vladimirem Putinem. Trump rovněž nazval údery Ukrajiny na ruské rafinerie „ostudou“ a znovu vyzval ke konání voleb na Ukrajině. Zelenskyj v Bruselu 16. října odpověděl, že s Trumpem se mu jedná snadněji než s Putinem, a uvedl, že Ukrajina je připravena uspořádat volby, pokud Rusko přijme 60denní plné příměří.
-
SpaceX omezil rychlost Starshieldu pro Ukrajinu; zdroj nařízení je sporný
V noci na 14. října společnost SpaceX jednostranně omezila rychlost satelitních terminálů Starshield používaných ukrajinskými ozbrojenými silami. Podle agentury Reuters nařídila omezení Bílá komora, list The Telegraph píše, že návrh podal Elon Musk a Trump souhlasil, zatímco Trump osobní odpovědnost popírá. Ukrajinské ministerstvo obrany 15. října oznámilo částečné obnovení provozu do rychlosti 160 km/h, Zelenskyj ale 16. října v Bruselu uvedl, že původní rychlost navrácena nebyla. Ministr zahraničí Německa Wadephul omezení kritizoval a vyzval k jeho zrušení.
-
Zelenskyj na summitu EU v Bruselu čelí kritice Babiše a tlaku Trumpa kvůli dohodě o ruské naftě
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dorazil 16. října 2026 na summit lídrů Evropské unie v Bruselu, kde český premiér Andrej Babiš ostře kritizoval dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského paliva jako „facku Evropě“. Zelenskyj varoval, že po dohodě o naftě mohou přijít ústupky v oblasti plynu, bankovnictví a sankcí, a zdůraznil, že Kyjev o krocích Washingtonu vůči Moskvě nebyl předem informován. Summit se odehrává na pozadí zpráv o tom, že Trump přešel z role zprostředkovatele k roli účastníka jednání s Ruskem, a zvyšujícího se amerického tlaku na Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinérie.
-
EU hledá na zasedáních IMF a G7 další finance pro Ukrajinu, aby pokryla rozpočtový schodek roku 2027
Na zasedáních IMF a G7 v Bangkoku se EU snaží získat další finanční prostředky pro Ukrajinu od nečlenských zemí, protože její dosavadní příslib 45 miliard eur na rok 2027 nepokryje odhadované potřeby. Komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis uvedl, že Brusel chce pokrýt zhruba dvě třetiny ukrajinských potřeb a zbytek očekává od partnerů jako Norsko, Švýcarsko, Kanada, Japonsko a Británie. Ukrajinský premiér Serhij Koretskyj 14. října oznámil, že pro rozpočtové financování roku 2027 je třeba získat více než 32,6 miliardy dolarů.
-
1695. den války: 260 bojových střetů, nejtěžší boje u Pokrovsku
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny oznámil 260 bojových střetů na frontě za uplynulý den. Nejvíce bojů – 35 – se odehrálo na pokrovském směru. Rusko provedlo jeden raketový útok, 85 leteckých úderů se 278 naváděnými pumami, použilo 8 224 kamikadze dronů a provedlo 2 625 ostřelování. Ukrajinské síly zasáhly oblast soustředění živé síly nepřítele a odpalovací místo bezpilotních letounů.
-
USA navrhly převod zmrazených ruských aktiv pod svou kontrolu, Evropa to odmítla
Spojené státy navrhly evropským spojencům částečně rozmrazit ruská státní aktiva a převést je do finanční struktury pod kontrolou Washingtonu s cílem oživit mírová jednání. Návrh, který na setkání v Miami prezentovali vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, evropští vyjednavači odmítli. Německý kancléř Friedrich Merz před summitem Evropské rady v Bruselu prohlásil, že zmrazená aktiva musí zůstat zmrazena v Evropě a že o jejich osudu rozhodnou Evropané.
-
Zelensky oznámil obnovení úderů na ruské rafinerie; USA hrozily zastavením sdílení zpravodajských informací a omezily Starshield
Prezident Zelensky v rozhovoru pro Financial Times oznámil, že Ukrajina po třídenní pauze, o kterou požádaly USA, obnoví údery na ruské rafinerie. Podle něj Rusko během přestávky pokračovalo v útocích na ukrajinskou energetiku, USA Ukrajinu včas nevarovaly před ruskými balistickými údery na Kyjev a přišla omezení satelitního spojení Starshield. Washington podle The Washington Post varoval ukrajinskou ambasádu, že další údery zastaví sdílení zpravodajských dat. Rozhovor vyšel 15. října 2026.
-
Bělorusové v exilu tvrdí, že Rusko buduje v Bělorusku vojenskou komunikační síť k hranicím NATO
Běloruské sdružení BELPOL a Podvratná společnost běloruských železničářů představily na bezpečnostním fóru ve Varšavě analytickou zprávu „Militarizace Běloruska“. Podle ní Rusko buduje na území Běloruska chráněnou vojenskou komunikační síť pro ministerstvo obrany, která má zajistit přesun a velení vojskům směrem k hranicím NATO. Hlavní linky vedou v souvislých trasách od rusko-běloruské hranice na západ k hranicím Polska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční útok: dvě rakety Kh-59 a 580 dronů, ukrajinská obrana sestřelila 536
V noci na 15. října (od 18:00 14. října) Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými leteckými raketami Kh-59 vypa 160;lenými z Černého moře a 580 útočnými drony typu Shahed, Gerbera a imitátory. Ukrajinská protivzdušná obrana do 08:00 neutralizovala 536 dronů, zásahy byly zaznamenány na 31 místech, trosky sestřelených cílů pak na dalších 11 místech. Útok zasáhl nejméně 15 oblastí včetně Kyjeva a způsobil civilní ztráty v Kirovohradské a Dnipropetrovské oblasti.
-
Barro: dvě třetiny zpravodajských informací pro Ukrajinu nyní pocházejí z Evropy
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Inter, že dvě třetiny zpravodajských informací, které Ukrajina v současnosti dostává, pocházejí z evropských zemí, včetně Francie. Zdůraznil dlouhodobou evropskou podporu Kyjeva a varoval před ruskou dezinformační kampaní. Ministr se zároveň vyjádřil v období, kdy se množí otázky ohledně možného omezení výměny zpravodajských informací se Spojenými státy.
-
Rusko téměř dokončilo novou základnu pro odpalování tryskových dronů u hranic s Ukrajinou
Rusko za zhruba šest týdnů postavilo v Rostovské oblasti velkou základnu pro odpalování reaktivních útočných dronů nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle analýzy satelitních snímků a zjištění agentury Reuters má komplex rozlohu přibližně 0,9 km² a podle odhadů analytiků může být určen pro starty nových modelů „Geran-4“ a „Geran-5“.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
NATO a Ukrajina představily v Vilniusu dvě AI pro předpovídání dronů a plánování dělostřeleckých operací,
Společné centrum NATO a Ukrajiny pro analýzu, výcvik a vzdělávání (JATEC) představilo na třídenním semináři v liteňském Vilniusu dva nástroje založené na umělé inteligenci. „Model č. 13“ slouží k předpovídání nasazení nepřátelských dronů v blízkosti linie kontaktu, „Model č. 32“ testuje možnost automatizovaného plánování dělostřeleckých operací. Oba nástroje vyvinulo společně Velitelství spojenecké transformace (ACT) a Ozbrojené síly Ukrajiny za účasti JATEC.
-
SpaceX v noci na 14. října bez varování omezil rychlost vojenských terminálů Starlink v Ukrajině
Společnost SpaceX v noci na 14. října jednostranně zavedla omezení rychlosti pro terminály Starshield (vojenský balíček Starlink) používané ukrajinskými ozbrojenými silami během pohybu, a to bez předchozího upozornění. Omezení vedlo ke zrušení několika vojenských misí, včetně operací dronů na guljajpolském směru. Prezident Zelenskyj označil rozhodnutí za „velkou chybu“ a vyzval Muska k obnovení plného provozu. Polský ministr zahraničí Sikorski Muska obvinil ze zpolitizování jeho produktů.
-
Turecko jedná s Ukrajinou a Ruskem o dočasném příměří v Černém moři kvůli civilním lodím
Turecký stálý představitel při NATO Basat Öztürk na summitu Turecko–EU v Bruselu uvedl, že Ankara pracuje s Ukrajinou i Ruskem na dočasném částečném příměří v Černém moři, jehož cílem je ochránit civilní nákladní lodě. Öztürk varoval, že údery na plavidla mohou vyvolat krize v dodávkách energií, potravin a hnojiv, a odkázal na dříve turecky zprostředkovanou Černomořskou obilnou dohodu jako vzor úspěšného ujednání.
-
Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
-
Drony zasáhly dvě obchodní lodě u bulharského pobřeží, jedna se potopila
V noci na 13. října 2026 zasáhly bezpilotní letouny dvě obchodní lodě v Černém moři u pobřeží Bulharska. Maltézský nákladní člun CHELSEA 3 s ukrajinským vlastníkem byl zasažen třemi bezpilotními letouny asi 18 námořních mil východně od města Bjala; všech 15 členů posádky bylo evakuováno do přístavu Varna. Druhá loď se potopila asi 17 námořních mil východně od mysu Krapec; jeden člen posádky byl zachráněn, 11 osob je nadále pohřešováno. Bulharský premiér Rumen Radev svolal zasedání bezpečnostní rady, oznámil předvolání ruské velvyslankyně a požádal o pomoc EU a NATO. Ukrajinský prezident Zelenskyj a ministryně zahraničních věcí Sybiha z útoku obvinili Rusko.