NATO
-
Zelenskij požaduje zachování sankcí proti Rusku a účinnější raket protivzdušné obrany
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Spojené státy mohou přispět k ukončení ruské války na Ukrajině, pokud na Vladimira Putina uplatní stejný tlak a rétoriku, jakou používá vůči ukrajinskému prezidentovi. Ukrajina podle něj potřebuje zachovat sankce proti Rusku a získat účinnější protivzdušné rakety. Zároveň запrzecila tvrzení Donalda Trumpa, že Ukrajina je odpovědná za růst cen dieselu ve Spojených státech.
-
EU zatím neurčila, kdo by měl jednat s Putinem o ukončení války
Evropské vlády a diplomaté uvažují jmenování jednoho zástupce nebo skupiny zástupců pro přímá jednání s Vladimírem Putinem o mírovém ukončení války v Ukrajině. Jednotná volba však dosud neexistuje. Diskuse se zintenzivnila po návštěvě amerického zvláštního vyslance Stiwa Witkoffa v Rusii, který navrhl třestranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenskyjem.
-
Lockheed Martin zvažuje speciální verzi F-16 pro Ukrajinu
Lockheed Martin zkoumá možnost vytvoření ukrajinské varianty bojového letounu F-16 s větším doletem, radarem AESA a lepší integrací evropských zbraní. Jednání o vývoji zatím nezačala a firma neprozradila náklady, počet letounů ani termíny. Jakákoli samostatná modifikace by vyžadovala schválení USA.
-
Pentagon tvrdí, že USA nenařídily omezení Starshieldu pro Ukrajinu; odpovědnost popírá i Musk, Trump i Hegseth
O omezení rychlosti ukrajinského Starshieldu se přou vláda USA, SpaceX i Elon Musk. Ministr obrany Pete Hegseth 20. října prohlásil, že Washington žádné omezení služby nenařídil. WSJ a Reuters mezitím přinesly zprávy, podle nichž omezení nařídil buď přímo Musk, nebo Bílý dům. Ukrajinské zdroje uvádějí, že omezení narušilo vojenské mise a že se nyní vyjednává o obnovení plného provozu.
-
Na frontě se za poslední den odehrálo 269 bojových střetů, tvrdí ukrajinský generální štáb
Ukrajinský generální štáb uvedl, že za 20. října došlo na frontě k 269 bojovým střetům. Největší boje probíhaly v oblasti Kostiantynivky, Pokrovska a Huliaipola. Ruské síly podle štábu ztratily za den přibližně 1 820 vojáků, zatímco celkové personální ztráty od začátku plnohospodnotné inváze dosáhly asi 1 570 540 lidí.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
Zelenskyj jednal v Norsku s parlamentními stranami o obraně Ukrajiny a návratu deportovaných dětí
Během návštěvy Norska se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s předsedou Stortingu Masudem Gharakhanim a lídry všech norských politických stran. Tématem byla finanční pomoc, krytí schodku obranného rozpočtu Ukrajiny a návrat dětí deportovaných Ruskem. Zelenskyj označil Norsko za jednoho z největších bilaterálních dárců pomoci Ukrajině.
-
Slovensko a Rusko se 26. října poprvé od roku 2022 sejdou v Moskvě
Slovensko-ruská mezivládní komise pro hospodářskou, vědeckou a technickou spolupráci se má 26. října sejit v Moskvě. Hlavním tématem budou dodávky strategických zdrojů, zejména ruského plynu a ropa. Jde o první setkání komise od začátku ruské plnohmotné invaze na Ukrajinu.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Vance: Ukrajina by neměla vstoupit do NATO a má přestat útočit na ruské rafinerie
Viceprezident USA J.D. Vance v rozhovoru pro 2WAY TONIGHT prohlásil, že Ukrajina je partnerem Spojených států "v jistém smyslu", formální spojenecká dohoda mezi oběma zeměmi neexistuje a Ukrajina by podle něj neměla vstoupit do NATO. Zároveň vyzval Kyjev, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu a závody na výrobu nafty, které podle něj zdražují energii Američanům. Vanceho slova zazněla na pozadí vyhrocující se přestřelky mezi Bílým domem a Kyjevem ohledně útoků na ruské rafinerie, výměny sankcí a údajných hrozeb USA omezit sdílení zpravodajských informací.
-
Generální štáb Ukrajiny hlásí za 19. října 1560 zlikvidovaných ruských vojáků a rekordní ztráty dronů
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil 20. října 2026 ranní souhrn ruských ztrát za předchozí den. Za 19. října hlásí 1560 zlikvidovaných ruských vojáků a vysoké denní ztráty techniky, včetně 1578 bezpilotních letounů. Celkové kumulované ztráty ruské armády od začátku plnohodnotné invaze odhaduje na přibližně 1 568 720 osob. Na frontě za poslední den proběhlo 206 bojových střetů, nejvíce na pokrovském a jihoslobožanském směru.
-
Kallasová představila v Evropském parlamentu tři směry reakce EU na ruské útoky v Černém moři
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová vystoupila 20. října na plenární rozpravě v Evropském parlamentu ve Štrasburku a nastínila tři směry reakce EU na ruskou eskalaci v Černém moři: podporu ukrajinského agrárního exportu, posílení námořní bezpečnosti a zvýšení mezinárodního diplomatického tlaku na Rusko. Uvedla, že Ukrajina od poloviny července ztrácí kvůli ruským útokům na exportní trasy přibližně 60 milionů eur příjmů z vývozu denně.
-
Kaja Kallas: Evropa musí při jednáních stavět své požadavky
Kaja Kallas v Evropském parlamentu označila podporu Ukrajiny za důležitou součást evropské odpovědi na ruské požadavky. Zároveň prohlásila, že pokud Rusko předkládá maximální požadavky, měla by Evropa předložit vlastní požadavky a jasně dbát na to, aby nebyly poskytnuty bezplatně.
-
Zelenskyj a Rubio jednali o raketových zachycovačích, varováních před údery a Starlinku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a americký ministr zahraničí Marco Rubio vedli 20. října telefonický rozhovor, ve kterém se zabývali dodávkami zachycovačů balistických raket, včasným varováním před ruskými údery a obnovením služeb Starlink a Starshield. Zelenskyj rozhovor popsal jako věcný a konstruktivní, obě strany se dohodly na brzkém dalším kontaktu. Rubio při své návštěvě Indie popřel, že by USA záměrně omezovaly zpravodajské sdílení či dodávky zbraní na Ukrajinu.
-
USA neodsouhlasily převod významné dávky raket Patriot na Ukrajinu
Americký ministr obrany Pete Hegseth dosud nepodepsal smlouvy o předání významné dávky raket protivzdušných systémů Patriot, které již podle ukrajinských úřadů zaplatily Ukrajině spojenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij označil zpoždění za záměrné politické zdržení životně důležitých dodávek, zatímco americký představitel tato tvrzení popřel.
-
Výpadek Starshieldu zasáhl ukrajinské drony: Zelenskyj mluví o "plánované speciální operaci"
Dne 14. října zaznamenaly ukrajinské ozbrojené síly ztrátu konektivity u dronů vybavených terminály Starlink, což trvalo přibližně jeden den. Událost se odehrála v kontextu výhrůžek amerického prezidenta Trumpa k zastavení sdílení zpravodajských informací. Zelenskyj 17. října v Bruselu prohlásil, že konektivita nebyla plně obnovena, a charakterizoval incident jako "plánovanou speciální operaci". Trump i Musk popřeli jakékoli zapojení do omezování rychlosti.
-
Generální štáb Ukrajiny hlásí denní ruské ztráty 2 090 lidí; námořní síly zasáhly šest bombardérů Su-34M na letišti Borisoglebsk
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že ruská armáda za předchozí den přišla o 2 090 vojáků. Od začátku plnohodnotné invaze se tak kumulativní ruské ztráty na personálu podle ranního hlášení k 18. říjnu vyšplhaly přibližně na 1 565 060. Námořní síly Ukrajiny současně uvedly, že pobřežním raketovým komplexem Neptune zasáhly šest bombardérů Su-34M na vojenském letišti Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti Ruska.
-
Polsko hlásí možný narušení vzdušného prostoru neidentifikovaným objektem u Lublinu
Polské operační velitelství oznámilo, že v noci na neděli 18. října mohl neidentifikovaný objekt narušit polský vzdušný prostor. Jižně od Lublinu probíhá pátrací operace za účasti pozemní záchranné skupiny territoriálních sil, policie a vojenské žandamerie. Porušení vzdušného prostoru zatím nebylo potvrzeno.
-
Koalice ochotných uspořádá v listopadu v Polsku vojenské cvičení, scénář počítá s nasazením vojáků na Ukrajině po příměří
V listopadu se v Polsku uskuteční vojenské cvičení "Koalice ochotných" (Coalition of the Willing), která budou simulovat rozmístění evropských vojsk na Ukrajině v případě příměří nebo mírové dohody s Ruskem. Cvičení ohlásil britský ministr obrany Wes Streeting po setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem v Pentagonu. Podle The Times se jich zúčastní nejméně 1 500 britských, francouzských a německých vojáků, do cvičení se zapojí také polské ozbrojené síly.
-
SpaceX jednostranně omezila rychlost Starshieldu v Ukrajině; Kyjev a Washington se přou, kdo za to může
Během noci z 13. na 14. října společnost SpaceX jednostranně omezila rychlost vojenských terminálů Starshield využívaných Ukrajinou. Ukrajinský prezident Zelenskyj 17. října oznámil, že test ve státech EU prokázal, že omezení platí pouze na ukrajinském území, a označil ho za "plánovanou operaci". Omezení znemožňuje provoz dronů-zachycovačů proti ruským reaktivním dronům Shahed. Zatímco Elon Musk a administrativa Donalda Trumpa odmítají odpovědnost, podle zdrojů Reuters nařízení přišlo z Bílého domu.