Summit Karpatské osmičky v Bukoveli: Ukrajina spustila nový formát regionální spolupráce, Maďarsko odmítlo vstoupit
Ukrajina na summitu v Bukoveli 18.–19. září zahájila nový formát regionální spolupráce „Karpatská osmička" (C8), který kromě Ukrajiny zahrnuje Rumunsko, Srbsko, Polsko, Slovensko, Česko, Rakousko, Maďarsko a EU. Maďarský premiér Péter Magyar 21. září prohlásil, že Maďarsko pozvání odmítlo a není členem formátu. Summit přinesl konkrétní výstupy včetně dohody o vytvoření Železniční koalice na podporu Ukrzaliznyci, 100 milionů dolarů od Světové banky na nákup lokomotiv a 130 milionů eur od EBRD na energetickou odolnost železnice.
Hlavní body
- Summit Karpatské osmičky (C8) se konal 18.–19. září v Bukoveli v Ivanofrankivské oblasti; některé zdroje uvádějí termín 18.–20. září
- Formát C8 sdružuje Ukrajinu, Rumunsko, Srbsko, Polsko, Slovensko, Česko, Rakousko, Maďarsko a EU; závěrečnou deklaraci podepsalo šest zemí bez Maďarska
- Maďarský premiér Péter Magyar 21. září v parlamentu prohlásil, že Maďarsko není členem C8 a pozvání odmítlo
- Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil Magyarova vyjádření za „bezdůvodně konfrontační" a přirovnal je k politice Viktora Orbána
- Na summitu byla dohodnuta Železniční koalice na podporu Ukrzaliznyci, doplněná ke Koalici ochotných a Koalici schopností
- Světová banka schválila 100 milionů dolarů grantu v rámci projektu RELINC na nákup použitých lokomotiv; EBRD poskytne 130 milionů eur v rámci UZ Energy na energetickou odolnost dráhy
- 20. září oznámil Naftohaz memorandum s maďarskou MOL o výstavbě skladů pohonných hmot na maďarském území; Magyar uvedl, že MOL jednala bez souhlasu vlády
Co se stalo
Na summitu v Bukoveli 18.–19. září Ukrajina zahájila nový regionální formát „Karpatská osmička" (C8), který vedle Ukrajiny zahrnuje Rumunsko, Srbsko, Polsko, Slovensko, Česko, Rakousko, Maďarsko a EU. Cílem formátu je podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře propojit země karpatského regionu v oblasti bezpečnosti, energetiky, logistiky, přeshraniční hospodářské spolupráce a podpory komunit, včetně spolupráce na regionální úrovni. Summit přinesl konkrétní výstupy: účastníci se dohodli na vytvoření Železniční koalice na podporu Ukrzaliznyci (Ukrajinských drah) vedle stávajících Koalice ochotných a Koalice schopností, Světová banka schválila 100 milionů dolarů grantu v rámci projektu RELINC na nákup použitých lokomotiv a EBRD přislíbila 130 milionů eur v rámci UZ Energy na energetickou odolnost železnice. Summit představil společný investiční portfolió přibližně 95 projektů v hodnotě kolem 40 miliard eur, z nichž 50 dohod v hodnotě přes 1 miliardu eur bylo připraveno k podpisu. Maďarsko se summitu zúčastnilo pouze na úrovni zástupce velvyslanectví, závěrečnou deklaraci podepsalo šest zemí bez Maďarska. Maďarský premiér Péter Magyar 21. září v parlamentu prohlásil, že Maďarsko není členem C8 a pozvání odmítl, aniž by specifikoval důvody. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha tuto reakci označil za „bezdůvodně konfrontační" a přirovnal ji k politice Viktora Orbána. 20. září oznámil Naftohaz memorandum s maďarskou MOL o výstavbě skladů pohonných hmot na maďarském území; Magyar následně uvedl, že MOL jednala bez souhlasu vlády.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují C8 jako vlastní iniciaativu Kyjeva, která má Ukrajinu etablovat jako lídra, nikoli příjemce evropské regionální spolupráce. Důraz kladou na hmatatelné výstupy summitu: Železniční koalici, financování od Světové banky a EBRD pro Ukrzaliznyciu a investiční portfolió v hodnotě kolem 40 miliard eur s miliardou eur dohod připravených k podpisu. Maďarské odmítnutí je v ukrajinském pojetí rámováno jako pokračování orbánovské politiky blokování a izolacionismu; ministr Sybiha hovořil o překvapení nad „bezdůvodně konfrontačními" výroky a přímo je přirovnal k politice „Orbánismu".
V čem se zpravodajství liší
Termín konání summitu se v ukrajinských zdrojích liší: většina uvádí 18.–19. září, část zdrojů (Forbes Ukrajina, ZN.UA, Jevropejska pravda, Ukrajinska pravda) píše o 18.–20. září a o konání v obcích Huta a Bukovel. Magyarovo slovní vyjádření důvodů odmítnutí se mezi zdroji různí: LIGA.net uvádí „dobré důvody" (v originále «хороші причини»), HVG a další „slušné důvody" (v originále «поважні причини»). V prvních zprávách Zelensky 18. září uváděl Maďarsko mezi členy C8, ale Maďarsko své odmítnutí následně potvrdilo a závěrečnou deklaraci nepodepsalo.
Souvislosti
Formát C8 navazuje na Ukrajinou iniciovanou regionální spolupráci v karpatském prostoru a doplňuje ji o novou, železničně specifickou strukturu – Železniční koalici – ke stávajícím Koalici ochotných a Koalici schopností. Infrastrukturní potřeba je dána rozsahem poškození: od začátku plnohodnotné invaze bylo podle ministra infrastruktury Mykoly Kalašnyka poškozeno 533 lokomotiv Ukrzaliznyci a 75 lokomotiv soukromých průmyslových podniků. Změna maďarské vlády v květnu, kdy Péter Magyar nahradil Viktora Orbána, podle ukrajinských zdrojů nepřineslo zásadní obrat v klíčových otázkách: Maďarsko podle nich nadále nakupuje ruské energetické suroviny a v kontextu ukrajinské přístupové agendy zmiňuje otázku Maďarů v Zakarpatsku.