Německý ministr zahraničí vyzval ukrajinské muže v Německu k návratu a většímu nákupu německých zbraní
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru pro Bild prohlásil, že Ukrajina by měla více nakupovat zbraně od německých výrobců a že ukrajinští muži vojenského věku pobývající v Německu by se měli vrátit domů. Berlín je podle něj připraven pomoci Kyjevu tyto muže identifikovat na základě registračních údajů, příspěvků a povolení k pobytu, avšak „bez nátlaku“. Jeho slova zazněla krátce poté, co Německo obvinilo Rusko z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle a nařídilo uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního centra v Berlíně.
Hlavní body
- Johann Wadephul v rozhovoru pro Bild (8. září 2026) prohlásil, že Ukrajina by měla více nakupovat zbraně od německých výrobců; Německo údajně není plně spokojeno s objemem zakázek.
- Wadephul uvedl, že ukrajinští muži vojenského věku pobývající v Německu by se měli vrátit na Ukrajinu, a to „bez nátlaku“.
- Berlín je podle Wadephula připraven pomoci Ukrajině tyto muže identifikovat – disponuje údaji o sociálních dávkách, registraci a povoleních k pobytu – a na jejich základě by je Ukrajina mohla obeslat s výzvou k návratu.
- Wadephul se shodl s výzvou předsedy CSU Markuse Södra, aby se ukrajinští muži v Německu vrátili domů.
- V červenci prodloužila Rada EU dočasnou ochranu pro Ukrajince do 4. března 2028 a zároveň ji omezila pro občany branného věku, kteří si neplní vojenské povinnosti; od 5. srpna 2026 platí nová pravidla pro muže ve věku 23–60 let.
- Proti omezení dočasné ochrany hlasovalo Maďarsko; premiér Péter Magyar uvedl, že si Budapešť ponechá právo udělovat ochranu mužům odcházejícím z Ukrajiny kvůli válce.
- Německo v srpnu obvinilo Rusko z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, který podle německých úřadů jen těsně odvrátil rozsáhlou katastrofu; Rusko obvinění odmítlo.
- V reakci na incident Německo nařídilo uzavření ruského konzulátu v Bonnu a ruského kulturního centra v Berlíně; ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že německá obvinění znamenají „v podstatě začátek skutečné války“.
- Německo oznámilo urychlený přesun dalších protiraketových střel Patriot na Ukrajinu před očekávanými ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu v zimě.
- Ukrajina připravuje novou rozsáhlou dohodu s Německem v oblasti obranného průmyslu – společný vývoj a výrobu dronů, raket a příslušného softwaru.
Proč je to důležité
Wadephulovo prohlášení spojuje pokračující německou vojenskou podporu Ukrajině s očekáváním zakázek pro německý obranný průmysl, což signalizuje transakčnější přístup k pomoci. Nabídka Berlína sdílet údaje o ukrajinských mužích branného věku vyvolává otázky ochrany osobních údajů, diplomatické koordinace a tlaku na ukrajinské uprchlíky v zahraničí. Zároveň zapadá do širšího evropského posunu – červencové rozhodnutí Rady EU prodloužilo dočasnou ochranu do 4. března 2028, ale zpřísnilo podmínky pro muže, kteří si neplní vojenské povinnosti – a následuje po německém obvinění Ruska z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, které eskalovalo bilaterální napětí s Moskvou.
Co se stalo
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru s Bildem z 8. září 2026 uvedl, že Ukrajina by měla více nakupovat zbraně od německých výrobců, protože Německo jakožto jeden z největších dárců Kyjeva má právo očekávat zakázky pro svůj obranný průmysl; současný objem objednávek ho podle jeho slov plně neuspokojuje. Zároveň prohlásil, že ukrajinští muži branného věku pobývající v Německu by se měli vrátit na Ukrajinu, a to „bez nátlaku“. Berlín je podle něj připraven pomoci Ukrajině tyto muže identifikovat – disponuje údaji o sociálních dávkách, registraci a povoleních k pobytu – na jejichž základě by je ukrajinská vláda mohla obeslat s výzvou k návratu nebo k nástupu vojenské služby. Wadephul rovněž potvrdil, že při své srpnové návštěvě Kyjeva o těchto otázkách jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a ujistil ho o pokračující německé podpoře. Shodl se rovněž s výzvou předsedy CSU Markuse Södra, aby se ukrajinští muži v Německu vrátili domů.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se různí v datu rozhodnutí EU o prodloužení dočasné ochrany do 4. března 2028: podle některých se členské státy dohodly 15. července a Rada EU formálně schválila prodloužení písemným postupem 30. července, zatímco jeden zdroj uvádí rozhodnutí ze 4. srpna 2026. Další rozpor panuje v tom, zda omezení dočasné ochrany pro občany branného věku dopadá jen na nové žadatele, nebo i na ty, kteří již status v EU mají.
Souvislosti
V červenci Rada EU prodloužila dočasnou ochranu pro Ukrajince do 4. března 2028 a zároveň ji omezila pro občany branného věku, kteří si neplní vojenské povinnosti; od 5. srpna 2026 platí nová vstupní pravidla pro ukrajinské muže ve věku 23–60 let. Proti omezení hlasovalo Maďarsko – premiér Péter Magyar uvedl, že si Budapešť ponechá právo udělovat ochranu mužům odcházejícím z Ukrajiny kvůli válce. Eurokomisař Magnus Brunner uvedl, že žádost o vyloučení ukrajinských mužů branného věku z dočasné ochrany přišla přímo z Ukrajiny. Německo v srpnu obvinilo Rusko z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, který podle německých úřadů jen těsně odvrátil velkou katastrofu; Rusko obvinění odmítlo a Lavrov je v rozhovoru pro TASS označil za „v podstatě začátek skutečné války“. V reakci Německo nařídilo uzavření ruského konzulátu v Bonnu a ruského kulturního centra v Berlíně. Ukrajina zároveň připravuje novou rozsáhlou dohodu s Německem v obranném průmyslu – společný vývoj a výrobu dronů, raket a příslušného softwaru. Wadephul svá prohlášení pronesl v rozhovoru s Bildem.