Téma: Volby
-
Kellogg vyzval k právu Ukrajiny útočit na cíle v Rusku, čímž se postavil proti Trumpovi
Bývalý zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg na bezpečnostním fóru ve Varšavě prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost svobodně zasahovat cíle na území Ruska. Postavil se tak proti výzvám prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev přestal útočit na ruské rafinerie.
-
Kreml podpořil Trumpovu výzvu k výměně Zelenského, Evropa se postavila za Kyjev
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podpořil Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, který by dokázal ukončit válku. Prezident Volodymyr Zelensky naopak nabídl konání voleb výměnou za 60denní příměří. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby za války nejsou možné, a vyzvala k tlaku na Rusko. Evropští a britští představitelé vyjádřili Zelenskému solidaritu.
-
МАGA-narativ obviňuje Zelenského z útoků na ruské rafinerie a pomoci Demokratům před volbami v USA
Američtí konzervativci napojení na hnutí MAGA šíří tezi, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj záměrně pokračuje v úderech na ruské ropné rafinerie, aby poškodil Donalda Trumpa před listopadovými kongresovými volbami a pomohl Demokratům. Narativ prosazují bloggeři, televizní moderátoři i někteří senátoři, zatímco část washingtonského establishmentu – včetně republikánského kongresmana – připravuje bipartisanský návrh zákona proti zrušení sankcí na ruskou ropu.
-
Trump vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta; Zelenskyj to odmítl
Americký prezident Donald Trump 10. října prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta schopného uzavřít dohodu o ukončení války s Ruskem, a obvinil Volodymyra Zelenského, že válku mohl „mnohokrát“ ukončit, ale neudělal to. Prohlášení přišlo den poté, co Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Zelenskyj dohodu označil za „dar Putinovi k narozeninám“ a za slabost; ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zdůraznil, že o vedení země rozhoduje ukrajinský lid.
-
Merkz obvinil Rusko z podpory AfD a z pokusů oslabit podporu Ukrajiny
Německý kancléř Friedrich Merz při projevu na slavnosti Westfálské mírové ceny v Münsteru obvinil Rusko, že podporuje krajně pravicovou stranu AfD a snaží se rozdělit německou společnost, oslabit pomoc Ukrajině a zastavit investice do obrany. AfD podle svých deklarovaných postojů usiluje o ukončení německé vojenské pomoci Ukrajině a obnovení dovozu ruského plynu.
-
Švýcaři budou 27. září hlasovat o zpřísnění neutrality – sankce vůči Rusku by znemožnil
Švýcarští voliči rozhodnou v neděli 27. září v referendu o tom, zda ústavně zakotvit přísnější definici neutrality. Hlas „ano" by fakticky znemožnil Švýcarsku uvalovat sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a vyloučil by vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO. Průzkumy ukazují, že iniciativu odmítá asi dvě třetiny voličů.
-
Španělský tisk píše o varování CIA před ruskými dronovými útoky na Evropu; Macron a Crosetto to popřeli
Španělský deník El Mundo informoval, že CIA varovala několik evropských vlád před údajnou ruskou operací s drony namířenou proti Španělsku, Francii či Itálii, přičemž drony měly být vypouštěny z kontejnerů na civilních lodích v mezinárodních vodách. Francouzský prezident Emmanuel Macron i italský ministr obrany Guido Crosetto tuto zprávu veřejně odmítli jako nepodloženou. Zpráva vycházela ze zdroje blízkého litevskému ministerstvu obrany a je spojována s nedávnou cestou ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy 25. srpna.
-
Ukrajinské síly zasáhly moskevskou rafinerii Gazpromneft; podle Kyjeva je mimo provoz přes 45 % ruských kapacit
V noci na 20. září provedly ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok bezpilotními letouny a raketami na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhly rafinerii Gazpromneft-Moskva v moskevské čtvrti Kapotňa, kde vzplály obě hlavní destilační jednotky a závod následně zcela zastavil zpracování ropy. Podle Generálního štábu Ukrajiny se kumulativními údery na ruské rafinerie vyřadilo z provozu přes 45 % projektovaných rafinerských kapacit Ruska. Útok se časově shodoval s volbami do Státní dumy; analytici ISW usouditili, že ruské úřady upřednostnily vysokou účast voličů před bezpečností obyvatel.
-
Šéfka diplomacie EU Kallasová navrhne sankce za uspořádání ruských voleb na okupovaných územích Ukrajiny
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová oznámila, že navrhne sankce proti jednotlivcům, kteří umožnili konání ruských voleb do Státní dumy na okupovaných územích Ukrajiny. Hlasování, které se konalo od 18. do 20. září, označila za „simulaci demokracie" a další vážný úder ruské demokracii. Švýcarsko a Německo rovněž odsoudily hlasování na okupovaných ukrajinských územích.
-
Masivní útok dronů na Moskvu a Moskevskou oblast: zasažena rafinérie v Kapotně, požár skladů v Sofjinu
V noci na 20. září 2026 provedly ukrajinské síly rozsáhlý útok dronů a raket na Moskvu a Moskevskou oblast. Generální štáb Ukrajiny potvrdil zásah moskevské ropné rafinérie Gazpromneft-MNPZ v Kapotně, kde vznikl rozsáhlý požár; ukrajinská firma Fire Point se přihlásila k úderu dronů FP-1 na skladový komplex v obci Sofjino v moskevském regionu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin hovořil o „bezprecedentním" útoku, gubernátor Vorobjov ohlásil dvě mrtvé a šest zraněných v Moskevské oblasti. Kvůli útoku bylo zrušeno či zpožděno přes 400 letů na moskevských letištích. Akce se uskutečnila v poslední den třídenního hlasování ruských státních dumových voleb.
-
Estonská rozvědka: Rusko třetí týden po sobě ztrácí na Ukrajině přes 10 000 vojáků týdně
Šéf estonské vojenské rozvědky plukovník Ants Kiviselg na briefingu na ministerstvu obrany oznámil, že týdenní ztráty ruské armády na Ukrajině třetí týden za sebou přesahují 10 000 osob, tedy zhruba 1 600 denně, a že Rusko ztrácí více lidí, než stačí doplňovat. Zmínil rovněž pokračující ukrajinskou protiofenzivu v doněcké oblasti a řadu útoků ukrajinských sil na ruské ropné, chemické a vojenské objekty hluboko v Rusku.
-
Le Penová: Francie už nemůže poskytovat Ukrajině stejnou finanční pomoc jako dosud
Marine Le Penová, neformální lídryně francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení, uvedla, že Francie již nemůže poskytovat Ukrajině stejnou úroveň finanční pomoci jako dosud kvůli zhoršení své finanční situace. Zároveň zdůraznila, že její postoj „není aktem nepřátelství vůči Ukrajině“ a že Francie může i nadále cvičit ukrajinské vojáky a dodávat vybavení. Výrok zazněl v rozhovoru na televizi LCI a přinesl jej Le Figaro.
-
Podle průzkumu KIIS Zelenskému důvěřuje 54 % Ukrajinců navzdory korupčním skandálům
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), provedeného od 21. srpna do 10. září, důvěřuje Volodymyru Zelenskému 54 % dotázaných, zatímco 41 % mu nedůvěřuje. Ukazatel zůstává prakticky nezměněn oproti přelomu července a srpna (55 % důvěra, 40 % nedůvěra), přestože v posledních měsících propukly korupční skandály spojené s jeho kanceláří. Výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckýj uvedl, že Zelenskij si zachovává vysokou důvěru a legitimitu, ale varoval, že kumulativní negativní efekt protikorupčních vyšetřování se může stát nevratným.
-
Medveděv potvrdil kurz „Jednotného Ruska“ na protahovanou válku a dlouhodobou militarizaci
Předseda strany „Jednotné Rusko“ a místopředseda Rady bezpečnosti RF Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro list Vedomosti oficiálně potvrdil závazek strany pokračovat ve válce proti Ukrajině a prosazovat dlouhodobou militarizaci ruské společnosti. Zdůraznil, že Rusko musí zůstat v „trvalé bojové pohotovosti“ i po skončení bojů a že obranný průmysl se má přeorientovat na hromadění zbrojních zásob proti „hrozbě ze strany NATO“. Analytici ISW to čtou jako zakotvení proválečné, ultranacionalistické ideologie jako neformálního státního kurzu Ruska. Medveděv zároveň odmítl možnost mobilizace, ačkoli ukrajinské a ruské zdroje souběžně hlásí přípravy na rozsáhlou mobilizaci po zářijových volbách do Státní dumy.