Téma: Rozpočet a daně
-
Zelenskyj jednal v Norsku s parlamentními stranami o obraně Ukrajiny a návratu deportovaných dětí
Během návštěvy Norska se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s předsedou Stortingu Masudem Gharakhanim a lídry všech norských politických stran. Tématem byla finanční pomoc, krytí schodku obranného rozpočtu Ukrajiny a návrat dětí deportovaných Ruskem. Zelenskyj označil Norsko za jednoho z největších bilaterálních dárců pomoci Ukrajině.
-
Sondergipfel des Europäischen Rates am 26.–27. November zu EU-Haushalt und Ukraine-Finanzierung
Die Staats- und Regierungschefs der EU kommen am 26.–27. November zu einem Sondergipfel zusammen, auf dem der mehrjährige Finanzrahmen 2028–2034 und die Ukraine-Finanzierung für 2027 im Mittelpunkt stehen. Zuvor werden Konsultationen mit allen 27 Mitgliedstaaten geführt, um ein aktualisiertes Verhandlungsdokument zu erarbeiten.
-
Ukrajina se stala druhým největším dlužníkem MMF na světě, dluží asi 14,5 miliardy dolarů
Podle údajů ke konci září 2026 se Ukrajina svým dluhem 10,69 miliardy SDR (14,5 miliardy USD) vůči Mezinárodnímu měnovému fondu zařadila na druhé místo mezi největšími dlužníky fondu za Argentinou. Ukrajinský ekonom zdůrazňuje, že podpora MMF je jednak nejlevnějším úvěrem, jednak signálem pro další mezinárodní věřitele, že Ukrajina zůstává součástí systému mezinárodní finanční podpory.
-
Na Dnipropetrovsku odhalena skupina kradla plyn ze státní soustavy
Ukrajinské orgány odhalily organizovanou skupinu, která v letech 2025–2026 odváděla zemský plyn ze státní plynárenské soustavy v Dnipropetrovské oblasti. Skupina podle vyšetřovatelů získala přes 3,4 milionu metrů krychlových plynu v hodnotě přes 65 milionů hryvní. Podezřelí byli zatčeni a čelí až 12 letům odnětí svobody a konfiskaci majetku.
-
Česká koalice chce přibližně polovinu snížit výplaty ukrajinským uprchlíkům
Česká vládní koalice se dohodla na kompromisu k novele Lex Ukrajina. Výplaty pro ukrajinskі osoby s dočasnou ochranou mají být alespoň polovicně sníženy, nikoli úplně zrušeny. Součástí návrhu jsou také přísnější podmínky pobytu, kontroly a opatření týkající se vozidel s ukrajinskou registrací.
-
Ve Lvově odcházejí popeláři kvůli nevyplácení mezd – peníze blokuje státní pokladna
Popeláři v ukrajinském Lvově začali odcházet ze zaměstnání, protože jim město nemůže vyplatit mzdy. Starosta Andrij Sadovyj oznámil, že platební transakce blokuje Státní pokladniční služba, přestože má město prostředky na účtech. Celkem je zablokováno přes 1,86 miliardy hryvnů. Sadovyj situaci řešil s premiérem Serhijem Koreckým, který blokádu označil za vynucené opatření. Do večera 19. října pokladna začala uvolňovat platby podané do 21. září – zpracována byla zhruba pětina kritických žádostí.
-
EU může do konce roku 2026 poskytnout Ukrajině asi 30 miliard eur, deficit pro rok 2027 činí 70 miliard
Evropská komise uvedla, že Ukrajina může do konce roku 2026 obdržet přibližně 30 miliard eur, pokud bude pokračovat v potřebných reformách. Zároveň komise potvrdila, що бюджет України в 2027 році матиме дефіцит приблизно 70 млрд євро. Європейська рада доручила Єврокомісії підготувати пропозиції щодо його покриття.
-
Korěckij: ruské údery způsobily ukrajinskému byznysu 7,7 miliardy dolarů škod
Ukrajinský premiér Serhij Korěckij v rozhovoru pro BBC Ukrajina uvedl, že ruské údery letos způsobily ukrajinským podnikům 7,7 miliardy dolarů přímých škod a zničily či poškodily přes milion čtverečních metrů skladů, výrobních a logistických prostor. Popsal vládní opatření na podporu firem včetně převodu státních prostorů, úpravy programu „Dostupné úvěry 5-7-9 %“ a státních záruk pro civilní plavidla.
-
Evropská komise hodnotí reformy Ukrajiny pro další tranši 3,8 miliardy eur
Evropská komise analyzuje zákony přijaté Nejvyšší radou minulý týden, aby rozhodla, zda Ukrajina splnila podmínky pro další tranši makrofinanční pomoci EU ve výši 3,7 miliardy eur. Mluvčí komise Balazs Ujvari uvedl, že hodnocení bude formulováno po analýze těchto zákonů.
-
Polsko dalo na Starlink pro Ukrajinu přes 480 milionů zlotých, smlouva platí do konce roku 2026
Polsko od roku 2022 financuje Starlink terminály a předplatné pro Ukrajinu. Podle ministerstva digitalizace již utratilo přes 480 milionů zlotých a současná smlouva za 143,3 milionu zlotých běží do konce prosince 2026. Žádné další kontrakty po roce 2026 zatím podepsány nebyly. Polsko rovněž vyšetřuje záříjový žhářský útok na pozemní stanici Starlinku v Mazovsku, který polský ministr pro koordinaci zpravodajských služeb připsal ruským službám.
-
Rakouský kancléř Stocker žádá transparentní vysvětlení ukrajinského rozpočtového schodku
Rakouský kancléř Christian Stocker vyjádřil překvapení nad rozporuplnými čísly o financování Ukrajiny a vyzval k transparentnímu vysvětlení příčin jejího rozpočtového schodku. Zároveň připustil, že dosud přislíbená půjčka 90 miliard eur nemusí stačit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při projevu na zasedání Evropské rady uvedl, že válka bude příští rok stát 155 miliard eur a že Kyjev bude potřebovat nejméně dalších 70 miliard eur unijní obranné pomoci. Evropská komise naopak po jednání s ukrajinskými diplomaty prohlásila, že Ukrajina pro rok 2026 nemá žádný rozpočtový schodek.
-
EU hledá na zasedáních IMF a G7 další finance pro Ukrajinu, aby pokryla rozpočtový schodek roku 2027
Na zasedáních IMF a G7 v Bangkoku se EU snaží získat další finanční prostředky pro Ukrajinu od nečlenských zemí, protože její dosavadní příslib 45 miliard eur na rok 2027 nepokryje odhadované potřeby. Komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis uvedl, že Brusel chce pokrýt zhruba dvě třetiny ukrajinských potřeb a zbytek očekává od partnerů jako Norsko, Švýcarsko, Kanada, Japonsko a Británie. Ukrajinský premiér Serhij Koretskyj 14. října oznámil, že pro rozpočtové financování roku 2027 je třeba získat více než 32,6 miliardy dolarů.
-
Zelenskyj odpověděl Le Penové: spolupráce s Ukrajinou je pro Francii výhodná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Financial Times reagoval na vyjádření kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, která uvedla, že by v případě vítězství zastavila francouzské financování Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že technologické a bojové zkušenosti ukrajinské armády jsou důležité pro partnery včetně Francie a že francouzský průmysl může těžit ze spolupráce a společné výroby. Pokud by byla Le Penová zvolena, bude podle něj třeba zajistit, aby „měla nejvýkonnější fungující evropský systém".
-
Klíčko vystoupil v Radě: Kyjiv je na zimu připraven, kritizoval ale ‚neustálé facky‘ od ústřední moci
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko 14. října 2026 vystoupil ve Verchovní Radě poté, co jej poslanci 13. října předvolali, aby podal zprávu o přípravě hlavního města na zimu. Kritiku nedostatečné připravenosti odmítl a naopak obvinil ústřední moc z blokování financí a z ‚neustálých facek‘ Kyjevu. Podle svých slov připravilo město téměř 700 generátorů, 70 mobilních kotelen a tři dieselové elektrárny. Prezident Zelenskyj 9. a 13. října mezitím kritizoval kyjevskou radnici za téměř úplné nesplnění termínů Plánu odolnosti.
-
Ukrajinský parlament přijal nový zákon o oceňování majetku, otevírá cestu k tranši EU za 4,2 miliardy dolarů
Nejvyšší rada Ukrajiny přijala zákon, který plně nahrazuje zákon o oceňování majetku z roku 2001 a sbližuje ukrajinská pravidla s evropskými (EVS) a mezinárodními (IVS) standardy. Zákon ruší oddělené expertní peněžní oceňování pozemků, zavádí jednotný přístup k oceňování nemovitostí spolu s pozemky a stanovuje pravidla pro oceňování škod způsobených válkou. Přijetí dokumentu je jedním ze čtyř rozhodnutí potřebných k odblokování makrofinanční pomoci EU v rámci Ukraine Support Loan programu a otevírá cestu k druhé tranši ve výši 4,2 miliardy dolarů.
-
Le Penová: Snížím rozpočet EU a zastavím unijní financování Ukrajiny
Marine Le Penová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že pokud se stane prezidentkou, výrazně omezí rozpočet EU a pravomoci Bruselu. Paříž by podle ní již nepodpořila unijní financování Ukrajiny a bilaterální francouzská pomoc Kyjevu by skončila s výjimkou omezené operační podpory a výcviku. Le Penová rovněž potvrdila svůj odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU a vyzvala ke svolání „velké mírové konference“.
-
Ukrajinský parlament si předvolal kyjevského starostu Kličko kvůli přípravě na zimu
Nejvyšší rada 13. října hlasy 151 poslanců schválila výzvu kyjevskému starostovi Vitaliji Kličkovi, aby přišel do parlamentu podat zprávu o přípravě hlavního města na topnou sezonu a zimu. Návrh podala poslankyně frakce Sluha národa Marjana Bezuhla. Kličko obvinění ze sabotování příprav na zimu odmítl jako nepodložená a prohlásil, že jde o pokus ho odstranit z funkce a rozložit místní samosprávu. Vystoupení v parlamentu 14. října trvalo jen pět minut a poslanci mu neumožnili ani odpovídat na dotazy.
-
NATO odhaduje ruské ztráty v září na přes 50 000 vojáků, asi desetkrát více než ukrajinské
Podle anonymního vysoce postaveného vojenského představitele NATO, jehož slova přinesl Bloomberg, přesáhly ruské personální ztráty na Ukrajině v září 50 000, z toho až 28 000 padlých. Ukrajinské ztráty za stejné období odhadl tentýž zdroj na zhruba 5 000, tedy přibližně desetkrát méně. NATO vysvětlilo vysoké ruské ztráty snahou o ofenzívu, při které jsou vojáci vysíláni do „zón smrti" s hustým pokrytím drony, minami a dělostřelectvem. Bloomberg uvedl, že čísla nemohl nezávisle ověřit.
-
Ukrajinský ministr financí oznámil v parlamentu krizi likvidity a výpadek 29,5 miliardy dolarů ze slibované podpory
Ukrajinský ministr financů Serhij Marčenko při hodině otázek vládě v Nejvyšší radě 12. října oznámil, že rozpočet se za devět měsíců roku 2026 propadl o téměř 50 miliard hřiven oproti plánovaným příjmům a že kvůli nesplněným mezinárodním závazkům země dosud neobdržela 29,5 miliardy dolarů ze slibované partnerské podpory. Vláda odložila na konec roku platby za asi 39 miliard hřiven, zmrazila kapitálové výdaje včetně silnic a pozastavila vratky DPH ve výši 18 miliard hřiven; na jednotném účtu státní pokladny leží 46 miliard hřiven neprovedených plateb. Marčenko ujistil, že platy vojáků a sociální programy jsou hrazeny včas a v plné výši, a že Ukrajina prakticky splnila roční plán domácích výpůjček.
-
Premiér Korěckyj jednal se šéfem evropského oddělení MMF o rozpočtu a financování Ukrajiny
Ukrajinský premiér Serhij Korěckyj se setkal s ředitelem evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu Mateuszem Szčurkem. Jednali o plnění státního rozpočtu za rok 2026, finančních potřebách Ukrajiny na rok 2027 a dopadu ruských útoků na podniky na daňové příjmy. Schůzka se uskutečnila na začátku týdne výročních zasedání MMF a Světové banky a Ukrajina v listopadu očekává misi MMF.