Evropská pravda
Yevropeiska Pravda (Evropská pravda) je ukrajinský online zpravodajský portál zaměřený na evropskou integraci a euroatlantické záležitosti. Byl založen v roce 2009 jako specializovaný projekt Ukrajinské pravdy a zabývá se politikou EU, vztahy Ukrajiny s evropskými institucemi a mezinárodní diplomacií. Redakce publikuje zprávy, analytické texty a rozhovory s ukrajinskými i zahraničními politiky, diplomaty a odborníky.
-
Trump tvrdí, že omezení rychlosti Starlink bylo zrušeno, Ukrajina stále hlásí výpadky
Donald Trump oznámil 22. října, že Elon Musk zrušil rychlostní omezení Starlinku pro ukrajinské vojáky, ale odmítl potvrdit, zda s Muskem osobně telefonoval. Někteří ukrajinské jednotky hlásily vyšší rychlosti nebo stabilnější spojení, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho poradci a vojenské zdroje uvedli, že omezení nebylo plně zrušeno a spojení se stále ztrácelo přibližně při 160–161 km/h. Původ omezení zůstává sporný.
-
Rubio: Ukrajina by bez americké pomoci neexistovala; Zelenskyj telefonát označil za pozitivní
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Ukrajina by bez americké pomoci v řádu miliard dolarů dnes neexistovala jako suverénní stát, a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Zmínil, že žádná jiná země neposkytla Ukrajině tolik jako USA. Zároveň reagoval na zprávu WSJ o údajném omezení služby Starlink pro Ukrajinu a odmítl tvrzení ukrajinských představitelů, že Bílý dům omezil pomoc Kyjevu. Prezident Zelenskyj popsal svůj 20. říjnový telefonát s Rubiem jako pozitivní a uvedl, že projednali bezpečnostní záruky, zpravodajskou spolupráci, přístup ke Starlinku a zpoždění v dodávkách Patriotů.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Zelenskyj a Rubio jednali o raketových zachycovačích, varováních před údery a Starlinku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a americký ministr zahraničí Marco Rubio vedli 20. října telefonický rozhovor, ve kterém se zabývali dodávkami zachycovačů balistických raket, včasným varováním před ruskými údery a obnovením služeb Starlink a Starshield. Zelenskyj rozhovor popsal jako věcný a konstruktivní, obě strany se dohodly na brzkém dalším kontaktu. Rubio při své návštěvě Indie popřel, že by USA záměrně omezovaly zpravodajské sdílení či dodávky zbraní na Ukrajinu.
-
Čentcov odmítl konkurz na generálního prokurátora: prý to nevyžaduje ani EU, ani evropská praxe
Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Vsevolod Čentsov v rozhovoru pro Jevropeiska Pravda uvedl, že nevidí ani nutnost, ani možnost konání konkurzu na post generálního prokurátora. Podle něj to nepožadují předpisy EU a taková evropská praxe neexistuje. Jeho postoj je v rozporu s červnovým návrhem zákona předsedkyně protikorupčního výboru Anastasie Radinové i s průzkumem, podle kterého 69 % Ukrajinců podporuje nezávislý konkurz za účasti zahraničních expertů.
-
Zelenskyj mluvil s vyslanci Trumpa Witkoffem a Kushnerem o Floridě, PPO a dalších krocích diplomacie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli 18. října telefonický rozhovor se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. O hovoru informoval prostřednictvím sociálních sítí. Tématy byly výsledky nedávného setkání ukrajinského a amerického týmu na Floridě, otázka protivzdušné obrany, pokračující ruské ostřelování a příprava dalších kroků v diplomacii.
-
Británie urychlí dodávky raket LMM na Ukrajinu, Zelenskyj jednal v Londýně
Během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Londýně 14. října britská vláda oznámila urychlení dodávek lehkých víceúčelových raket LMM určených k likvidaci reaktivních dronů. Součástí balíčku je nový protiletadlový balíček v hodnotě 45 milionů liber, z něhož se urychlí dodávky za 10 milionů liber ještě před zimou. Británie rovněž plně zavádí zákaz námořních služeb pro export ruského zkapalněného zemního plynu.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.