Evropská pravda
Yevropeiska Pravda (Evropská pravda) je ukrajinský online zpravodajský portál zaměřený na evropskou integraci a euroatlantické záležitosti. Byl založen v roce 2009 jako specializovaný projekt Ukrajinské pravdy a zabývá se politikou EU, vztahy Ukrajiny s evropskými institucemi a mezinárodní diplomacií. Redakce publikuje zprávy, analytické texty a rozhovory s ukrajinskými i zahraničními politiky, diplomaty a odborníky.
-
Maďarsko považuje vstup Ukrajiny do EU do roku 2030 za nerealistický, Litva za teoreticky možný
Maďarská ministryně zahraničních věcí Anița Orbánová označila vstup Ukrajiny do EU do roku 2030 za nerealistický a vyzvala k dodržení stejné procedury, jakou prošla Maďarsko. Litevský ministr zahraničních věcí Kęstutis Budrys naopak uvedl, že dokončení procesu je teoreticky možné, pokud Ukrajina rychle provede reformy a EU včas dokončí své kroky. Evropská komise podmínila dokončení jednání do konce roku 2028 zrychlením reforem.
-
Ruské letecké údery v Komyšuvaze zasáhly školu s humanitární pomocí, zahynuli nejméně lidé
Ruské letecké údery na podzemní školu a přilehlé útočiště v Komyšuvaze v Zaporožské oblasti zasáhly během distribuce humanitární pomoci. Podle regionálních úřadů zahynulo 31 lidí, později prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl 33 obětí; počet osob pohřešovaných se zvýšil ze 48 na 58. Počas dvou dnou pokračovaly záchranné a vyhledávací práce.
-
Jednání Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí: USA zprostředkují talks 10.–11. listopadu
Jednání na pracovní úrovni mezi Ukrajinou a Ruskem za amerického zprostředkování se uskuteční 10.–11. listopadu v Abú Zabí. Program má zahrnovat bezpečnost po skončení války, deeskalaci, humanitární opatření a další kroky k míru. Američtí vyjednavač současně míří do Bruselu, kde chtějí jednat s evropskými partnery a NATO o zárukách bezpečnosti pro Ukrajinu.
-
V Bruselu se 4.–5. listopadu uskuteční jednání o bezpečnosti a obnově Ukrajiny
Evropská komise bude v Bruselu přijímat jednání zástupců Ukrajiny, USA, Francie, Německa, Spojeného království, NATO a Světové banky o bezpečnostních zárukách, poválečné obnově a hospodářském rozvoji Ukrajiny. Samostatný program 5. listopadu se věnuje bezpečnostním zárukám. Jednání navazuje na schůzky v Miami a Oslu a připravляет původně zamýšlené rozhovory USA, Ukrajiny a Rusie v Abú Zabí.
-
USA navrhují obnovit dodávky ruského plynu přes Ukrajinu, Kreml je ale odmítá
Američtí zmocněci Jared Kushner a Steve Witkoff navrhli rychlé obnovení dodávek ruského plynu do Evropy přes ukrajinské plynovody jako součást jednání o energetickém příměří. Plán počítá s americkým zprostředkovatelem, eskrovními účty v třetí jurisdikci a dohody o investicích do Nord Stream. Kreml 2. listopadu uvedl, že obnovení je nyní nemožné, evropské instituce a představitelé přitom odmítají návrat ruského plynu na evropský trh.
-
Ukrajina obnoví údery na ruské rafinérie, pokud Moskva neodstaví útoky na energetiku
Ukrajina obnovila údery na ruské naftové rafinérie poté, co Rusko pokračovalo v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl dvě podmínky omezení úderů: Rusko musí přestat útočit na ukrajinský energetický systém, nebo USA poskytnou Ukrajině střel Patriot alespoň na jeden měsíc.
-
Zelenskyj a Erdoğan jednali v Istanbulu o válce, Černém moři a míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj absolvoval 31. října 2026 pracovní návštěvu Turecka na pozvání prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. V Istanbulu обговорили розвиток двосторонньої співпраці, війну в Україні, безпеку судноплавства в Чорному морі та можливість турецької участі в переговорах.
-
USA schválily možný prodej 500 střel PAC-3 MSE Ukrajině za 2,1 miliardy dolarů
Americký státní úřad schválil možný prodej Ukrajině 500 protiraket PAC-3 MSE pro systémy Patriot a souvisejícího vybavení za odhadovaných 2,1 miliardy dolarů. Nákup zaplatí Kanada, Německo a Norsko prostřednictvím programu JUMPSTART a ukrajinské národní prostředky financované půjčkou EU, bez zapojení peněz USA. Zpomalení dodávek však zůstává problémem, protože nové rakety mohou dorazit až za několik let.
-
Polsko předá Ukrajině dva stíhače MiG-29 v balíčku pomoci za 50 milionů eur
Polsko rozhodlo předat Ukrajině dva sovětské stíhače MiG-29, které se stanou součástí nového balíčku vojenské pomoci v hodnotě přibližně 50 milionů eur. Předání má proběhnout v nejbližší době. Jeden z letounů již vyčerpal životnost a může posloužit jako zdroj náhradních dílů, druhý zůstává schopný letu.
-
Norský premiér popírl Financial Times: Putin během hovoru nepřevládal
Norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb telefonovali s Vladimirem Putinem 27. října. Støre odmítl zprávu Financial Times, podle níž Putin většinu hovoru věnoval výkladu středověké slovanské historie, a žádal o opravu publikace. Význačné části rozhovoru se podle Støreho věnovaly deeskalaci, bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, útokům na ukrajinskou infrastrukturu a výměně zajatců.
-
USA zadržují dodávky raket PAC-3 do Ukrajiny, pokračují dodávky PAC-2
USA podle dostupných zpráv zadržují dodávky raket PAC-3 pro systémy Patriot, které slouží zejména k zachycování balistických cílů. Starší přep interceptoru PAC-2 se přesto dál dodávají v rámci mechanismu PURL. Vývoj hodnotí výbor NATO, který zároveň vyzývá spojence k předání vlastních zásob Patriot Ukrajině, zatímco Ukrajina hlásí výrazný nedostatek interceptoru.
-
Trump oznámil blízkou schůzku Zelenského a Putina, příprava jednání v Abú Zabí pokračuje
Donald Trump oznámil, že schůzka Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina se má uskutečnit „velmi brzy“ a očekává při ní významný posun. Ukrajina připravuje technická jednání Ukrajiny, USA a Rusie v Abú Zabí, zatím však bez potvrzeného data. Příprava zahrnuje zejména deeskalaci v energetice a námořním sektoru, výměnu zajatců, propuštění civilistů a návrat ukrajinských dětí.
-
Nizozemsko poskytne Ukrajině 1,2 miliardy eur nevojenské pomoci
Nizozemská vláda oznámila tříletý balíček nevojenské pomoci Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur na roky 2027–2029. Zaměří se na obnovu, energetiku, vodárenství, podporu podnikání a účast nizozemských firem na ukrajinském trhu.
-
Tři mořské drony útokem potopily kontejnerovou loď CONTSHIP JET v Bulharsku
Tři mořské drony zaútočily 28. října 2026 na kontejнеровоз CONTSHIP JET у výlučné ekonomické zóně Bulharska v Černém moři. Loď plula pod libérijským praporem a plavila se z Haify do Constanty. Všech 18 členů posádky, mezi nimi čtyři Ukrajinci, bylo zachráněno bez zranění; plovoucí se lodí poté v noci na 29. října potopila.
-
Ukrajina žádá víc Patriotů: USA dodávají 12 raket měsíčně, potřeba je asi 150
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že USA dodávají Ukrajině v roce 2026 v průměru 12 přeletových raket pro systémy Patriot měsíčně, zatímco potřeba se odhaduje na přibližně 150. Požádal prezidenta Donalda Trumpa o urychlené schválení „zimního balíku“ raket a ministra obrany USA Pita Hegseta o dokončení smluv týkajících se 23 dalších raket nalezených v jiných zemích. Trump podle Зеленського mluvil o omezených zásobách USA, které musí zajišťovat také pro vlastní vojenské potřeby.
-
Finsko a norské vůdci telefonovali Putinovi a žádali o deeskalaci a obnovení jednání
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uspořádali 27. října koordinovaný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Před rozhovorem konzultovali s Ukrajinou a podle Volodymyra Zelenského na Poutinovi jasně požadovali skutečné kroky k ochraně ukrajinské energetiky a infrastruktury. Po rozhovoru informovali Ukrajinu a sjednotili svůj postup s jejím na přípravu trojstranného jednání v Abú Zabí.
-
Polská města a regiony pozastavily spolupráci s Lvovem kvůli oslavě UPA
Rada Lvovské oblasti 20. října vyhlásila rok 2027 jako rok Ukrajinské povstecké armády, Romana Šuchevyče a Olega Oľžiče. Následujícího dne městská rada polského Přemyslu pozastavila partnerskou spolupráci s Lvovem, zatímco.regionální sněm Lublinského vojvodství ukončil smlouvu s Lvovskou oblastí.
-
Ruská nocální úder: na Ukrajinu mířilo 176 bezpilotních družic, zasáhla elektrárna DTEK
Ruské síly provedly v noci na 23. října rozsáhlý útok bezpilotními družicemi na Ukrajinu. Z 176 запущенých strojů ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila nebo potlačila 140, přičemž zásahy zasáhly civilní, železniční a energetickou infrastrukturu. Po úderech zůstalo bez elektřiny přes 500 tisíc lidí a útok přesáhl hranice do polských bezpečnostních opatření.
-
Po útoku bezpilotního vozidla ztratilo loď Khoryv v Černém moři posádku
Obchodní loď Khoryv se zásobovým praporem Komorských ostrovů ztratilo 23. října v Černém moři 13 námořníků přibližně 24 kilometrů od Constanty. Devět lidí zachránili, jeden námořník zemřel a tři zůstali nezvěstni. Příčinou byla podle rumunských úřadů a dalších zpráv útok bezpilotního vozidla, ale rumunské ministerstvo vnitra původně příčinu požáru nepotvrdilo.
-
Zelenskij požaduje zachování sankcí proti Rusku a účinnější raket protivzdušné obrany
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Spojené státy mohou přispět k ukončení ruské války na Ukrajině, pokud na Vladimira Putina uplatní stejný tlak a rétoriku, jakou používá vůči ukrajinskému prezidentovi. Ukrajina podle něj potřebuje zachovat sankce proti Rusku a získat účinnější protivzdušné rakety. Zároveň запrzecila tvrzení Donalda Trumpa, že Ukrajina je odpovědná za růst cen dieselu ve Spojených státech.