Evropská pravda
Yevropeiska Pravda (Evropská pravda) je ukrajinský online zpravodajský portál zaměřený na evropskou integraci a euroatlantické záležitosti. Byl založen v roce 2009 jako specializovaný projekt Ukrajinské pravdy a zabývá se politikou EU, vztahy Ukrajiny s evropskými institucemi a mezinárodní diplomacií. Redakce publikuje zprávy, analytické texty a rozhovory s ukrajinskými i zahraničními politiky, diplomaty a odborníky.
-
Německý politik vyzýval k návratu až 2,6 milionu uprchlíků do zemí původu
Tino Chrupalla navrhl repatriaci až 2,6 milionu syrských, afghánských a ukrajinských obyvatel z Německa, jakmile zanikne důvod k jejich ochraně. Odborníci Maximilian Krah a Daniel Tim však varovali, že taková masová a rychlá deportace by byla prakticky nerealistická a právně nemožná.
-
Téměř polovina Němců chce omezit nebo ukončit pomoc Ukrajině
Podle průzkumu YouGov pro Die Welt podporuje 49 % dotázaných Němců omezení nebo ukončení pomoci Ukrajině. Pokračování podpory si přeje 39 % respondentů. Průzkum zahrnoval 2 329 německých občanů starších 18 let.
-
Dva ruské rakety a dron narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu
Během rozsáhlého ruského raketového a bezpilotního útoku na Ukrajinu vstoupily do polského vzdušného prostoru dvě rakety a jeden reaktivní dron, které následně dopadly v Polsku. Nikdo nezranil a nebylo hlášeno poškození kritické infrastruktury. Polský premiér Donald Tusk zasedl na mimořádné setkání, vojáci zkoumali možná narušení vzdušného prostoru, аеропорт в Жешуві тимчасово призупинив польоти через дії військової авіації.
-
Rusko odmítá „kvaziclenství“ Ukrajiny v NATO, Washington mluví o zárukách podle článku 5
Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov odmítl jakoukoli podobu „kvaziclenství“ Ukrajiny v NATO v rámci bezpečnostních záruk. Zároveň uvedl, že Moskva může jednat o zárukách až po uznání, že Ukrajina do NATO nevstoupí. Tvrzení Jareda Kushnera, že se podařilo přesvědčit Rusko ke zvážení záruk podobných článku 5 NATO, však ruská strana nepotvrdila.
-
Evropská komise vyplatila Ukrajině 7,9 miliardy eur, největší jednorázovou platbu v rámci Ukraine Facility
Evropská komise dne 20. listopadu 2026 přidělila Ukrajině 7,9 miliardy eur v rámci programu Ukraine Facility. Jde o devátý trans a největší jednorázovou platbu za existence programu; peníze již přibyly do ukrajinského státního rozpočtu.
-
Trump zpochopnil další vojenskou podporu Ukrajině, evropští lídři ji ale hájili
Donald Trump po telefonátu s evropskými lídři zpochopnil další výdaje na vojenskou podporu Ukrajině a tvrdil, že Spojené státy nejsou válkou ovlivněny. Zároveň uvedl, že americký vývoz zbraní evropským partnerům přináší zisk, přestože většina nakoupeného vybavení podle něj směřuje na Ukrajinu. Evropští lídři pokračování podpory obhajovali s аргументом, що вона umožňuje jedнати з позиції сили.
-
Berlínská summit Koalice ochotných: Evropa se zapojí do jednání s Ruskem a podpoří Ukrajinu
Summit Koalice ochotných v Berlíně 19. listopadu 2026 ukončil dohodou o účasti Evropy v budoucích jednáních s Ruskem ve čtyřstranném formátu Ukrajina–Evropa–USA–Rusko. Účastníci vyzvali Moskvu k zimnímu energetickému příměří a k deeskalaci v Černém moři, přislíbili další leteckou obranu, financování a zabezpečení Ukrajiny. Místo ani přesný termín čtyřstranné schůzky však nebyl určen.
-
Trump, Si a Putin se poprvé setkali ve třístranném formátu. Pojednání o Ukrajině neobsahovalo
Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin se 19. listopadu v Šen-čenu setkali na okraji 33. summitu APEC. Uvedli, že jednali o omezení jaderných zbraní, neposkytli však podrobnosti o rozsahu jednání o válce Ruska proti Ukrajině. Společná třístranná deklarace nevypomíná ruskou invazi do Ukrajiny. Trump přitom prohl, že USA neuzavřou dohody týkající se Ukrajiny bez Kyjeva.
-
Kanada oznámila novou vojenskou pomoc Ukrajině: munice, protivlakové senzory a vybavení
Kanada oznámila 18. listopadu 2026 nový balík vojenské pomoci Ukrajině. Zahrnuje munici, vybavení a senzory pro protivlakovou obranu, zimní výstroj a přibližně 250 tisíc individuálních potravinových souprav. Minister obrany David McGinty zdůraznil potřebu koordinace podpory mezi spojenci.
-
Koalice ochotných se v Berlíně dohodla na podpoře Ukrajiny a bezpečnostních zárukách
Lídři Koalice ochotných se 19. listopadu sešli v Berlíně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkými zástupci Jaredem Kushnerem a Steveem Witkoffem. Klíчovými tématy byly další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, návrh záruk bezpečnosti po skončení války a příprava dalšího mnohostranného jednání o míru.
-
Evropská komise navrhla nový nástroj podpory Ukrajiny do 45 miliard euro na rok 2027
Evropská komise schválila 18. listopadu balíček legislativních návrhů, který by poskytl Ukrajině až 45 miliard euro dodatečné finanční pomoci v roce 2027. Z toho by 25 miliard euro směřovalo na obranné potřeby a 20 miliard na rozpočtovou podporu. Návrh musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU. Hlavní část půjčky by byla splatelná až poté, co Rusko zaplatí reparace za způsobené škody.
-
Ukrajinské síly znovu zasáhly Krymský most, jedna z jeho oblouků se zřítila do moře
Ukrajinské síly zaútočily na Krymský (Kerčský) most v noci na 17. listopadu 2026, podruhé během 24 hodin. Při útoku se zřítila jedna z kovových oblouků a s ní i automobilový úsek, který skončil ve vodě; poškození utrpěla také železniční část. Automobilová i železniční doprava byly zastaveny. Útok byl podle ukrajinských údajů závěrečným, sedmým etapem operace trvající několik týdnů.
-
Colby kritizoval ukrajinské údery do ruské infrastruktury, evropští ministři ho odmítají
Zastupce amerického ministra obrany Elbridge Colby na 37. zasedání Kontaktní skupiny ve formátu „Rammstein“ ocenil postup Ukrajiny na bojišti, ale kritizoval její dlouhodobé údery do ruské civilní infrastruktury jako neúčinné. Zároveň vyzval k podpoře udržení fronty, rozvoji evropské obranné průmyslové kapacity a pokračování financování mechanismu PURL. Německýministr obrany Boris Pistorius a britskýministr obrany Wes Streeting jeho kritiku odmítli a požadovali pokračování úderů na strategické a vojenské cíle.
-
Trump tvrdí, že nevěděl o omezeních Starlinku či Starshieldu na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump 16. listopadu uvedl, že nevěděl o údajných omezeních rychlosti Starshieldu na Ukrajině ani neví, zda jsou pravdivé. Ukrajinské úřady přitom potvrzovaly, že omezení na okupovaných územích trval již sedmý den a omezovala rychlost potřebnou k zachycení ruských bezpilotních hoblíků Šahed. Pentagon i SpaceX vysvětlení neposkytly.
-
Francie potvrdila přítomnost svých vojáků na Ukrajině: mise Volia má školit ukrajinské jednotky a spravovat francouzskou techniku
Francouzská armáda potvrdila, že její vojáci několik měsíců působí na Ukrajině v rámci mise Volia. Oficiálně jde o necombatové školení ukrajinských vojáků a údržbu francouzské techniky, včetně haubic Caesar, stíhaček Mirage 2000 a přesně naváděných střel. Paříž přitom podle dostupných zpráv neinformoval francouzský parlament, což vyvolalo ústavní a politické otázky.
-
NATO ocenilo ukrajinské údery na ruské rafinérie a podpořilo suverenitu Ukrajiny
Zástupce nejvyššího velitele spojených sil NATO John Stringer ocenil účinnost ukrajinských úderů na ruské rafinérie a jejich strategický význam. Vyjádřil také, že priority NATO tvoří cíle Ukrajiny v oblasti příměří a že budoucnost její suverenního území musí určit sama Ukrajina. Zároveň pokračuje americký tlak na ukončení úderů, který stojí v rozporu s podporou Ukrajiny ze strany NATO.
-
Ruská FSB zatkla dva Poláky v Kaliningradské oblasti, Varšava tvrzení odmítá
Ruská FSB zatkla v Kaliningradské oblasti dva polské občany a obvinila je ze špionáže. Polské úřady obvinění označily za provokaci a dezinformační, uvedly, že informace ověřují, a požádaly Moskvu o oficiální oznámení zatýkání podle dvoustranné dohody.
-
Podpora Ukrajiny se v Německu stala nejpoliticky polarizovanějším tématem
Průzkum společnosti YouGov zjistil, že 53 % Němců podporuje pokračování německé допády Ukrajině do konce války, zatímco 45 % ji považuje za nesprávnou. Podpora se výrazně liší mezi západním a východním Německem i mezi volebními stranami. Podle studie MIDEM tak podpora Ukrajiny vytlačila imigraci z pozice nejemocionálněji polarizujícího tématu německé politiky.
-
Finský prezident a norský premiér telefonovali Putinovi o míru v Ukrajině
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili 27. října přibližně 90minutový telefonát s Vladimirem Putinem. Po konzultaci s Volodymyrem Zelenským sjednotili tematiku rozhovoru a podle svých sdělení předali Putinovi ukrajinský postoj k budoucím jednáním. Støre přesto uvedl, že hovor nepřesvědčil ho o Putinově připravenosti uzavřít mírovou dohodu.
-
EU poskytl Ukrajině 4,36 miliardy eur, z toho 658 milionů na obranu
Evropská unie 5. listopadu poskytla Ukrajině balíček ve výši 4,36 miliardy eur v rámci programu Ukraine Support Loan. Výplatu tvoří 3,7 miliardy eur makrofinanční pomoci pro státní rozpočet na rok 2026 a 658 milionů eur na obranu. Obranná část má pokrýt nákup bezpilotních letounů, raket, radarových systémů, prostředků elektronického boje a protivzdušné munice.