Rusko podle americké rozvědky stojí za sérií sabotáží v zemích NATO, útok v Lipsku měl osobně schválit Putin
Podle amerických zpravodajských služeb osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin rozšířenou kampaň sabotáží proti zemím NATO. Prvním známým případem byl neúspěšný pokus o útok dronů na ukrajinský nákladní letoun An-124 na letišti Lipsko-Halle v Německu v noci na 5. srpna 2025. Německá vláda 1. září připsala odpovědnost za lipskou operaci Rusku, které to popírá.
Hlavní body
- V noci na 5. srpna 2025 byl u ukrajinského nákladního letounu An-124 na letišti Lipsko-Halle nalezen dron s výbušninou.
- Podle americké rozvědky kampaň sabotáží proti zemím NATO osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin.
- 1. září německá vláda prohlásila, že za pokus o útok v Lipsku nese odpovědnost Rusko.
- Kampaň koordinuje jednotka ruské vojenské rozvědky GRU známá jako Služba pro speciální úkoly (SSD), založená v roce 2023.
- Západní rozvědka vysledovala lipskou operaci k plukovníkovi Denisovi Smoljaninovi, který je na sankčních seznamech EU a Británie.
- Kampaň zasáhla nejméně šest zemí: Německo, Estonsko, Polsko, Slovensko, Litvu a Bulharsko; v Černém moři byly napadeny i komerční lodě.
Proč je to důležité
Lipská operace je považována za první epizodu rozšířené kampaně sabotáží proti zemím NATO, kterou podle americké rozvědky osobně schválil ruský prezident. Cílem byl ukrajinský nákladní letoun na území spojence NATO. Německá vláda za incident připsala odpovědnost Rusku, což v kombinaci s diverzními útoky v Estonsku, Polsku, Slovensku, Litvě a Bulharsku ukazuje nebývalý rozsah ruských tajných operací v Evropě. Pomocníci kancléře Friedricha Merze připouštěli, že by při velkém počtu obětí mohla být aktivována věta 5 Severoatlantické smlouvy.
Co se stalo
V noci na 5. srpna 2025 byl na letišti Lipsko-Halle v Něměcku objeven u ukrajinského nákladního letounu An-124 dron s výbušninou. Němečtí vyšetřovatelé zjistili, že šlo o součást operace zahrnující nejméně tři drony naplněné vojenskou trhavinou Semtex, které byly umístěny v křoví a pod stromy mimo perimetr letiště. Drony byly vybaveny německými 5G SIM kartami umožňujícími vzdálené řízení přes internet; německá kyberrozvědka vystopovala spojení na servery dříve využívané GRU. Podle západních zpravodajských služeb drony řídili agenti ruské vojenské rozvědky a celou operaci koordinoval plukovník Denis Smoljaninov z jednotky SSD. Dne 1. září německá vláda oficiálně připsala odpovědnost za pokus o útok Rusku. USA po cestě ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy varovaly evropské spojence, že Moskva stupňuje diverzní operace, a na začátku listopadu 2025 tajemník zahraničí Marco Rubio varoval, že eskalace by mohla zasáhnout další země NATO.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zveřejnivší tyto informace zdůrazňují ohrožení ukrajinského letounu An-124 jako bezprostřední cíl útoku a vyzdvihují, že operace byla namířena proti objektům spojeným s Ukrajinou. Tato vyprávění rovněž kladou důraz na západní zpravodajské zdroje – WSJ, CIA a úřad kancléře Merze – jako potvrzení ruské odpovědnosti, čímž využívají západní instituce k legitimizaci obvinění Moskvy.
V čem se zpravodajství liší
Rusko popírá svou účast na diverzních operacích v Evropě a požaduje důkazy; Vladimir Putin na obvinění Berlína reagoval otázkou „Kde jsou důkazy?“. Naproti tomu německá vláda, americká rozvědka i západní tajné služby přímo ukazují na odpovědnost Ruska a konkrétních důstojníků GRU.
Souvislosti
Tajné operace proti Evropě koordinuje jednotka ruské vojenské rozvědky (GRU) známá jako Služba pro speciální úkoly (SSD), založená v roce 2023 sloučením několika ruských tajných jednotek; velí jí generálporučík Andrej Averjanov. Západní rozvědky v minulosti identifikovaly Smoljaninova jako jednoho z velitelů odpovědných za plán na propašování zápalných zařízení do přepravní sítě DHL s cílem sestřelovat civilní lety do Británie a Severní Ameriky. Reakcí na obvinění Berlína byla Putinova otázka „Kde jsou důkazy?“ a obecný ruský postoj popírající jakoukoli účast. Na konci srpna 2025 ředitel CIA John Ratcliffe navštívil Moskvu s cílem obnovit dialog a varovat před eskalací; poté varoval evropské kolegy z rozvědek. V létě 2025 v Moskvě podle zpravodajských informací vzrostla frustrace, že ani boje na frontě, ani jednání s Washingtonem nedonutily Ukrajinu přistoupit na ruské požadavky.