Evropští lídři varují před ruskými údery na země NATO; spojenci formální změnu hodnocení hrozby nepřijali
Polský premiér Donald Tusk varoval, že Moskva může v nejbližší době zaútočit drony nebo raketami na země NATO podporující Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron jeho varování označil za „opodstatněná a dobře podložená fakty“ a svolal na 18. září mimořádné setkání lídrů stran a kandidátů na prezidenta 2027. Finský prezident Alexander Stubb vyzval 17. září občany, aby se „morálně připravili“ na incidenty včetně sabotáží a ruských dronů. Přesto podle dvou diplomatů NATO spojenci oficiálně nové zpravodajské informace v rámci Aliance neobdrželi a své hodnocení hrozby nezměnili.
Hlavní body
- Polský premiér Donald Tusk varoval, že Moskva může v nejbližší době zaútočit drony nebo raketami na země NATO podporující Ukrajinu.
- 18. září svolal Emmanuel Macron mimořádnou schůzku lídrů francouzských stran a kandidátů na prezidenta 2027 k situaci kolem Ukrajiny, Íránu a energetické krize; Macron Tuskovo varování označil za „opodstatněné a dobře podložené fakty“.
- 17. září vyzval finský prezident Alexander Stubb občany, aby se „morálně připravili“ na incidenty včetně sabotáží a ruských dronů.
- Nizozemský premiér Rob Jetten uvedl, že Tuskovo varování je třeba brát velmi vážně.
- V Baltském regionu probíhají cvičení vojsk NATO; v pátek provedly Německo a Švédsko společné cvičení u švédského ostrova Gotland.
- Letadla NATO sestřelila ruský bezpilotní letoun nad Litvou; ruská loď vypálila signální rakety směrem k dánskému vojenskému vrtulníku.
- Německo obvinilo podezřelého ruského špiona z pokusu o útok dronem na letiště v Lipsku a připravuje nemocnice; Litva aktualizovala evakuační plány.
- Podle dvou diplomatů NATO spojenci oficiálně neobdrželi žádné nové zpravodajské informace v rámci Aliance a své hodnocení hrozby nezměnili.
Proč je to důležité
Několik evropských hlav států a vlád otevřeně prohlašuje, že ruský vojenský úder nebo hybridní operace proti území NATO je reálně možná. Tato slova doprovázejí konkrétní přípravná opatření – připravenost nemocnic, aktualizace evakuačních plánů, plány na ochranu infrastruktury i společná vojenská cvičení. Varování přicházejí na pozadí nedávných amerických zpravodajských hodnocení o možném omezeném ruském útoku na zemi NATO, ale podle dvou diplomatů NATO spojenci formálně své hodnocení hrozby nezměnili.
Co se stalo
Polský premiér Donald Tusk varoval, že Moskva může v nejbližší době zaútočit drony nebo raketami na země NATO podporující Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron 18. září svolal mimořádnou schůzku lídrů francouzských stran a kandidátů na prezidentský úřad pro rok 2027 k situaci kolem Ukrajiny, Íránu a energetické krize a Tuskovo varování označil za „opodstatněná a dobře podložená fakty“. Finský prezident Alexander Stubb 17. září vyzval občany, aby se „morálně připravili na to, že se něco může stát“, včetně sabotáží a ruských dronů. Nizozemský premiér Rob Jetten uvedl, že Tuskovo varování je třeba brát velmi vážně. V Baltském regionu probíhají cvičení vojsk NATO a Německo se Švédskem provedla společné cvičení u švédského ostrova Gotland. Letadla NATO sestřelila ruský bezpilotní letoun nad Litvou, ruská loď vypálila signální rakety směrem k dánskému vojenskému vrtulníku. Německo obvinilo podezřelého ruského špiona z pokusu o útok dronem na letiště v Lipsku. Macron oznámil nový plán na ochranu kritické infrastruktury, Německo připravuje nemocnice a Litva aktualizovala evakuační plány. Ministr zahraničních věcí Litvy Kęstutis Budrys uvedl, že Vilnius disponuje zpravodajskými informacemi z července o „možné operaci pod cizí vlajkou“. Podle dvou diplomatů NATO však spojenci oficiálně žádné nové zpravodajské informace v rámci Aliance neobdrželi, své hodnocení hrozby nezměnili a nepřijali další mnohostranná opatření. Pozadí zahrnuje i srpnovou návštěvu ředitele CIA Johna Ratcliffea v Moskvě, kde varoval ruské představitele před eskalací, a posílení bojovné rétoriky Moskvy před ruskými parlamentními volbami.
Jak to popisují zahraniční zdroje
V materiálech dodaných ukrajinskými médii není samostatná mezinárodní perspektiva explicitně formulována. Uvedeny jsou pouze reakce jednotlivých evropských lídrů a nejmenovaných diplomatů NATO.
V čem se zpravodajství liší
Tusk varoval, že Moskva může brzy zaútočit drony nebo raketami na země NATO podporující Ukrajinu, a litevský ministr zahraničních věcí Kęstutis Budrys hovořil o zpravodajských informacích z července o „možné operaci pod cizí vlajkou“. Naproti tomu dva diplomaté NATO uvedli, že spojenci v rámci Aliance oficiálně žádné nové zpravodajské informace neobdrželi, své hodnocení hrozky nezměnili a nepřijali žádná další mnohostranná opatření.
Souvislosti
Běloruské ozbrojené síly provedly rozsáhlá cvičení u litevských hranic. CIA podle dostupných informací v srpnu varovala, že Moskva plánuje omezený útok na zemi NATO v nejbližších letech. Ředitel CIA John Ratcliffe při své moskevské návštěvě na konci srpna varoval ruské představitele před eskalací. Moskva zároveň posílila bojovnou rétoriku před ruskými parlamentními volbami, v nichž se očekává vítězství strany Vladimira Putina.