Ukrajinští novináři z Ukrajinské pravdy byli zadrženi ve Vídni, podezření ze špionáže se nepotvrdilo
Vedoucí investigativního oddělení Ukrajinské pravdy Mychajlo Tkač a kameraman Jaroslav Bondarenko byli 8. října zadrženi ve Vídni během redakčního úkolu spojeného s hledáním bývalého generálního prokurátora Ukrajiny Ruslana Kravčenka. Rakouské úřady je podezřívaly ze špionáže, podezření se podle rakouského ministerstva vnitra nepotvrdilo a novináři byli 9. října propuštěni. Tkač tvrdí, že svědectví, která zadržení umožnila, mohla pocházet od lidí spojených s Kravčenkem.
Hlavní body
- Mychajlo Tkač a kameraman Jaroslav Bondarenko z Ukrajinské pravdy byli zadrženi 8. října ve Vídni při redakčním úkolu souvisejícím s hledáním bývalého ukrajinského generálního prokurátora Ruslana Kravčenka.
- Spolu s nimi byli zadrženi další dva ukrajinští občané; Tkač i Bondarenko byli propuštěni 9. října.
- Podle rakouského ministerstva vnitra bylo Tkačovo zadržení vedeno jako podezření ze špionáže, které se následně nepotvrdilo.
- Novinářům byly při výslechu kladeny za vinu tři skutky: špionáž ve prospěch ukrajinské vojenské rozvědky, účast na zločinném spolčení a poškození Rakouska.
- Během zadržení utrpěl Bondarenko zranění – úlomky skla mu pořezaly ruku a uvízly pod okem; do nemocnice se dostal až ze záchytného zařízení a při operaci mu údajně nesundali pouta.
- 12. října vídeňská prokuratura uvedla, že podkladem pro zadržení byla svědectví očitých svědků, kteří údajně viděli tři muže při sledování určitého objektu.
- Tkač se domnívá, že svědectví mohla poskytnout lidé napojení na bývalého prokurátora Kravčenka, a nevylučuje vliv rakouských i ukrajinských úřadů.
- Ukrajinský konzul požádal o přístup k Tkačovi a o vysvětlení okolností zadržení; Ukrajinská pravda společně s právníky hodlá usilovat o prověření případu a odškodnění.
Proč je to důležité
Případ se dotýká několika citlivých témat: svobody tisku, chování zahraničních bezpečnostních složek vůči ukrajinským novinářům a případného přeshraničního vlivu spojeného s hledaným bývalým vysokým ukrajinským činitelem. Tvrzení, že podezření ze špionáže se nepotvrdilo, stojí v přímém rozporu s tím, že novinářům byly kladeny za vinu tři závažné skutky, a zranění kameramana, včetně údajné přítomnosti pout během operace, vyvolává otázky o přiměřenosti zásahu. Zároveň jde o první případ, kdy investigativní tým Ukrajinské pravdy veřejně zmiňuje možnou spoluúčast ukrajinských struktur na zadržení svých novinářů v zahraničí.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média, v čele s Ukrajinskou pravdou, prezentují případ především jako otázku porušení novinářských práv a nepřiměřeného zásahu. Tkačovo obvinění, že svědectví mohla poskytnout lidé napojení na Kravčenka, a jeho naznačení možného vlivu jak rakouských, tak ukrajinských struktur, staví příběh do roviny možného zneužití justiční spolupráce proti novinářům. Důraz na zranění kameramana a na to, že pouta mu nebyla sundána ani při operaci, má posílit argumentaci o nepřiměřenosti postupu rakouských bezpečnostních složek. Aktivní zapojení ukrajinského ministerstva zahraničních věcí, konzula i samotné hlavní redaktorky Sevhil Musajevové ukotvuje příběh v kontextu státní ochrany ukrajinských občanů v zahraničí.
V čem se zpravodajství liší
Rakouské úřady a rakouský tisk (včetně listu Der Standard, který s odkazem na zdroje uvedl, že zadržení mohou být příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky) charakterizují případ jako možnou zpravodajskou operaci. Naproti tomu Ukrajinská pravda, sám Tkač a další ukrajinská média trvají na tom, že šlo o redakční úkol, že vyšetřovatelé o jejich novinářské identitě věděli již při výslechu, a že svědectví použitá jako podklad pro zadržení mohla pocházet od lidí spojených s bývalým generálním prokurátorem Kravčenkem. Rozdíl se tak týká samotné povahy události – zpravodajská kauza versus zásah proti novinářům na redakčním úkolu.
Souvislosti
Ruslan Kravčenko je v dostupných faktech popisován jako bývalý generální prokurátor Ukrajiny a jako uprchlík, jehož pobyt se novináři snažili zjistit. K zadržení došlo ve Vídni a novináři byli propuštěni 9. října; ve stejné kauze byli zadrženi další dva ukrajinští občané. Na případu se oficiálně angažovalo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí, ukrajinský konzul v Rakousku i hlavní redaktorka Ukrajinské pravdy.