Rusko pohrozilo zesílením úderů, Zelenskyj slíbil odvetu a odmítl výzvy k jednání

Proč je to důležité

Výměna vyhrožování z 4. října posouvá válku do nové fáze vzájemných úderů na infrastrukturu a vojensko-průmyslové objekty na obou stranách. Ruské připsání odpovědnosti přímo Zelenskému signalizuje další stupňování útoků na ukrajinská města. Zároveň Zelenskyjovo odmítnutí výzev části poslanců k jednání ukazuje, že uvnitř Nejvyšší rady existuje politický tlak na jiný kurz konfliktu. Společné vystoupení s kancléřem Merzem a oznámení německého balíku přes 1,3 miliardy eur naopak potvrzují pokračující západní podporu uprostřed eskalace a Sybihova výzva k posílení protivzdušné obrany a sankcí zdůrazňuje snahu Ukrajiny o tvrdší mezinárodní reakci.

Co se stalo

Ruské ministerstvo obrany 4. října prohlásilo, že bude pouze zesilovat údery na Ukrajinu, a prohlásilo, že jeho údery na civilní infrastrukturu jsou již „odpovědí na jednání vůdce kyjevského režimu“. Ministerstvo zároveň uvedlo, že po Zelenského vyjádření budou údery ruských ozbrojených sil na vojenskou, vojensko-průmyslovou a související infrastrukturu v Kyjevě a dalších ukrajinských oblastech zesíleny, a vyzvalo ukrajinské obyvatelstvo, aby za důsledky vinit pouze prezidenta Zelenského, který podle Moskvy nese plnou osobní i politickou odpovědnost.

Zelenskyj téhož dne při společném briefingu s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Kyjevě prohlásil, že Ukrajina poměrně odpověděla a bude i nadále poměrně odpovídat na ruský teror, včetně úderů na mosty. Připomněl, že Rusko jako první udeřilo na civilní objekty – sklady Nové pošty a Ukrpošty – a že Ukrajina podle něj dala „důstojnou odpověď“ úderem na Wildberries. Zelenskyj rovněž uvedl, že Putin počítá s neustálou eskalací a úmyslně vyhrocuje situaci, aby vyprovokoval ukrajinskou odpovědu a zvýšil sázky před případnými rozhovory s Američany. Zdůraznil, že Ukrajina musí posilovat obranu, sestřelovat ruské cíle a současně pokračovat v diplomatické trati, a že je připravena účastnit se rozhovorů na technické úrovni ve Spojených arabských emirátech nebo jiné zemi navržené USA.

Na výzvy některých poslanců Nejvyšší rady k zastavení bojů a jednání s Ruskem Zelenskyj odpověděl, že Ukrajina se nemůže „ohnout“ pod Putina či Rusko, protože by se zlomila. Zároveň varoval, že šíření paniky a vytváření chaosu ve společnosti je nepřijatelné, a vyzval k jednotě, aby Putin nezískal dojem, že v Ukrajině existuje rozkol.

Ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X napsal, že tento týden znamenal novou etapu ruské nepřetržité teroristické kampaně vůči ukrajinským civilistům, kdy se Rusko po úderech na sklady potravin, maloobchodní řetězce, lékárenské sklady a důležité databáze přeorientovalo na údery na mosty – klíčové dopravní tepny. Podle něj Rusko za poslední dny šestkrát udeřilo na dva kyjevské mosty v době, kdy po nich projížděla civilní doprava a soupravy metra; při zásahu severního mostu byli zraněni dva lidé. Sybiha vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany, účinným sankcím proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu a sankcionování osob a organizací, které režim umožňují, a poděkoval zemím, jejichž diplomatické mise zůstávají v Kyjevě navzdory výhrůžkám ruské diplomacie.

Při Merzově návštěvě Zelenskyj rovněž oznámil, že Německo uvolnilo nový souhrnný balík podpory pro Ukrajinu v hodnotě přes 1,3 miliardy eur. V pozadí stojí 2. říjen, kdy poslanec Oleksij Hončarenko ze strany Evropská solidarita na Telegramu vyzval k jednání s Ruskem „o všem na světě“, protože Ukrajina údajně „válku prohrává“; strana následně na Facebooku uvedla, že mír musí válku zastavit, ale nesmí znamenat kapitulaci ukrajinské státnosti a identity.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média zdůrazňují, že eskalaci iniciovalo Rusko, které jako první udeřilo na civilní infrastrukturu – sklady Nové pošty a Ukrpošty, datacentra, mobilní sítě a posléze kyjevské mosty. Těžištěm je Zelenského varování, že Putin záměrně eskaluje, aby vyprovokoval ukrajinskou odpovědi a zvýšil sázky před možnými rozhovory s USA, a jeho důraz na jednotu společnosti a odpovědnost za veřejná vystoupení. Výrazný prostor dostává jeho odmítnutí výzev poslanců k jednání, které ukrajinská média prezentují jako obranu státních zájmů. Sybihovo vyjádření o „nové kapitole“ ruského teroru a jeho výzvy k posílení protivzdušné obrany, sankcím a diplomatické podpoře rezonují napříč ukrajinskými zdroji, stejně jako oznámení německého balíku přes 1,3 miliardy eur při Merzově návštěvě jako důkaz pokračující západní podpory.

V čem se zpravodajství liší

Ruské ministerstvo obrany rámovalo zesílení úderů i útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu jako „odpověď“ na Zelenského prohlášení a odpovědnost za následky připsalo jemu osobně. Zelenskyj i ministr Sybiha naopak charakterizovali Rusko jako toho, kdo eskalaci zahájil – od úderů na sklady Nové pošty a Ukrpošty, přes datacentra a mobilní sítě až po kyjevské mosty – a Zelenského slova o úderech na ruské rafinerie a vojensko-průmyslové objekty popsali jako poměrnou reakci na ruský teror.

Souvislosti

Výměna z 4. října navazuje na 2. říjen, kdy poslanec Oleksij Hončarenko z Evropské solidarity veřejně vyzval k jednání s Ruskem, a na 3. říjen, kdy Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters oznámil, že Ukrajina zesílí údery na ruské rafinerie v reakci na ruskou vzdušnou kampaň namířenou proti civilistům v Kyjevě a dalších městech. Ministr zahraničí Sybiha označil uplynulý týden za novou kapitolu ruského nepřetržitého teroru a upozornil na taktický posun – Rusko se po úderech na sklady, maloobchodní řetězce a lékárenské objekty přeorientovalo na údery na mosty jako klíčové dopravní tepny.