Evropský parlament vyzval k urychlení podpory ukrajinských ofenzivních kybernetických kapacit
Evropský parlament ve zprávě ze zasedání 15. září doporučil urychlit podporu Ukrajiny při budování jejích ofenzivních kybernetických kapacit a vyzval EU k přechodu z obranného přístupu k aktivnímu odstrašování vůči ruským hybridním hrozbám. Poslanci rovněž podpořili rozšíření rozpočtu a mandátu Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a znovu potvrdili, že Rusko považují za hlavní vnější hrozbu Evropě a za státního sponzora terorismu.
Hlavní body
- Evropský parlament ve zprávě ze zasedání 15. září doporučil urychlit poskytování podpory Ukrajině k posílení jejích ofenzivních kybernetických schopností.
- Poslanci vyzvali EU k přechodu z „obranného režimu" k aktivnímu odstrašování, a to včetně posouzení právních a operativních mechanismů pro útočné akce proti logistické a digitální infrastruktuře Moskvy.
- Parlament označil Rusko za hlavní vnější hrozbu pro bezpečnost a demokratickou integritu Evropy a potvrdil, že Rusko je státním sponzorem terorismu.
- MEP požadovali vypracování strategií k prevenci fyzického i kybernetického sabotáže kritických systémů, jako jsou energetika a komunikace.
- Parlament podpořil zvýšení rozpočtu a rozšíření operativního mandátu Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), včetně koordinace incidentů v reálném čase a systémů včasného varování.
- Mezi hlavní cíle ruských a čínských informačních operací mířících proti EU byly označeny Ukrajina, Moldavsko, Arménie, Gruzie a západní Balkán.
- NATO dříve uvedlo, že počet ruských hybridních útoků na členské země výrazně vzrostl; loni bylo zaznamenáno přes 200 takových incidentů.
- 11. září francouzská obec v Burgundsku oznámila, že za jediný týden čelila statisícům kybernetických útoků, přičemž útočníci ve většině případů odesílali požadavky z Ruska.
Proč je to důležité
Zpráva naznačuje možný posun politiky EU směrem k aktivní podpoře ofenzivních kybernetických operací, nikoli pouze obranných opatření, a rozšiřuje rámec pomoci Ukrajině za hranice konvenční vojenské podpory. Zároveň posiluje charakteristiku Ruska jako hlavní vnější hrozby a navrhuje konkrétní institucionální změny včetně rozšíření rozpočtu a mandátu agentury ENISA.
Co se stalo
Evropský parlament zveřejnil zprávu ze zasedání konaného 15. září, ve které doporučil urychlit poskytování podpory Ukrajině za účelem posílení jejích ofenzivních kybernetických schopností. Poslanci vyzvali EU k přechodu z „obranného režimu" k aktivnímu odstrašování, včetně posouzení právních a operativních mechanismů pro útočné akce proti logistické a digitální infrastruktuře, která stojí za destabilizačními aktivitami Moskvy. Parlament rovněž vyzval k vypracování strategií k prevenci fyzického i kybernetického sabotáže kritických systémů, jako jsou energetika a komunikace, a podpořil zvýšení rozpočtu a rozšíření operativního mandátu Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Další financování agentury by podle poslanců mělo umožnit koordinaci incidentů v reálném čase, systémy včasného varování a výměnu informací o hrozbách. Mezi hlavní cíle ruských a čínských informačních operací namířených proti EU byly označeny Ukrajina, Moldavsko, Arménie, Gruzie a země západního Balkánu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují zprávu Evropského parlamentu primárně jako přímou podporu Ukrajině, která je v textu uváděna jako jmenovaný příjemce urychlené pomoci při budování ofenzivních kybernetických kapacit. Ruské hybridní hrozby slouží jako pozadí, které tento krok odůvodňuje, přičemž hlavním úhlem pohledu je posílení schopností Kyjeva.
Souvislosti
NATO dříve uvedlo, že počet ruských hybridních útoků na členské země výrazně vzrostl; v uplynulém roce bylo zaznamenáno přes 200 takových incidentů. 11. září francouzská obec v Burgundsku oznámila, že za jediný týden čelila statisícům kybernetických útoků, přičemž útočníci ve většině případů odesílali požadavky z Ruska. Evropský parlament označil za hlavní cíle ruských a čínských informačních operací mířících proti EU Ukrajinu, Moldavsko, Arménii, Gruzii a země západního Balkánu.