Der Spiegel
Der Spiegel je týdeník zpravodajského charakteru vydávaný v Hamburku v Německu, založený v roce 1947. Patří k nejčtenějším a nejvlivnějším periodikům v zemi a je známý investigativní žurnalistikou v oblasti politiky, ekonomiky a společnosti. Časopis vydává nakladatelství Spiegel Verlag, které je součástí mediální skupiny Spiegel.
-
Zelenskyj: Krimský most po úderu Ukrajiny nezůstane stát
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina udeřila na Krimský most jako odpověď na opakované ruské útoky na ukrajinské mosty, železnice a další infrastrukturu. Podle prezidenta Rusko provedlo před zásahem 109 útoků na ukrajinské mosty. Zelenskyj zároveň varoval, že most nezůstane stát během války ani po jejím skončení.
-
Ukrajinské síly zničily část Krymského mostu, železniční provoz ale obnovili
Ukrajinské síly zaútočily na Krymský (Kerčský) most noci z 16. na 17. listopadu 2026 drony a raketami. Zničily jednu z ocelových oblouků a automobilový úsek pod ním, který se zřítil do vody, čímž přerušily silniční provoz a zablokovaly plavební kanál v Kerčském průlivu. Železniční část mostu зазнала poškození, ale požadování zůstalo částečně provozuschopné a vlakový provoz byl obnoven. Podle analytiků přinucí ruské síly více se spoléhat na pozemní trasy přes okupovanou Chersonskou oblast a koridor M-14.
-
Podpora Ukrajiny se v Německu stala nejpoliticky polarizovanějším tématem
Průzkum společnosti YouGov zjistil, že 53 % Němců podporuje pokračování německé допády Ukrajině do konce války, zatímco 45 % ji považuje za nesprávnou. Podpora se výrazně liší mezi západním a východním Německem i mezi volebními stranami. Podle studie MIDEM tak podpora Ukrajiny vytlačila imigraci z pozice nejemocionálněji polarizujícího tématu německé politiky.
-
Zelenskij a Klitčko se neshodují kvůli energetické krizi v Kyjevě
Prezident Volodymyr Zelenskyj blamed the prolonged electricity and water outages in Kyiv on failures in the city's preparations for winter. Mayor Vitali Klitschko rejected the criticism, pointing to intensified Russian attacks on Ukraine's energy infrastructure and saying the capital was prepared for different scenarios. The dispute escalated after Klitschko was summoned to parliament.
-
Ruské letecké údery v Komyšuvaze zasáhly školu s humanitární pomocí, zahynuli nejméně lidé
Ruské letecké údery na podzemní školu a přilehlé útočiště v Komyšuvaze v Zaporožské oblasti zasáhly během distribuce humanitární pomoci. Podle regionálních úřadů zahynulo 31 lidí, později prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl 33 obětí; počet osob pohřešovaných se zvýšil ze 48 na 58. Počas dvou dnou pokračovaly záchranné a vyhledávací práce.
-
Ukrajinské úřady obvinily bývalou mluvčí prezidenta Zelenského Julii Mendelovou z velezrady
Ukrajinská prokuratura a bezpečnostní služba oznámily 3. listopadu 2026 Julii Mendelovou z podezření ze státní velezrady a ospravedlňování ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Podezření se opírá o její veřejné výroky v zahraničních médiích a příspěvky na sociálních sítích, zatímco Mendelová pobývá mimo Ukrajinu a popírá spolupráci s Ruskem.
-
Kyberútoky na poplachové aplikace rozbily falešná varování v Ukrajině i Rusku
Kyberútoky narušily poplachové aplikace v Ukrajině a Rusku. Uživatelé dostali falešné výzvy týkající se jaderného, radiačního a chemického nebezpečí, bojů na ulicích či jaderného úderu. Základní systémy varování zůstaly funkční a ukrajinská aplikace byla přes noc postupně obnovena.
-
Ruské úderky v Komyšuvace zasáhly školu poskytující humanitární pomoc
Ruská armáda dne 2. listopadu zaútočila na školu a útočiště v Komyšuvace v Záporožské oblasti, kde se rozdávala humanitární pomoc. Повторný úder na útočiště zasáhl lidi, kteří se tam ukrývali. Podle pozdějšího oficiálního hlášení zemřelo 26 lidí a pět bylo zraněno, ale následné zprávy uváděly vyšší počty obětí i zmizelých.
-
USA schválily možný prodej 500 střel PAC-3 MSE Ukrajině za 2,1 miliardy dolarů
Americký státní úřad schválil možný prodej Ukrajině 500 protiraket PAC-3 MSE pro systémy Patriot a souvisejícího vybavení za odhadovaných 2,1 miliardy dolarů. Nákup zaplatí Kanada, Německo a Norsko prostřednictvím programu JUMPSTART a ukrajinské národní prostředky financované půjčkou EU, bez zapojení peněz USA. Zpomalení dodávek však zůstává problémem, protože nové rakety mohou dorazit až za několik let.
-
Ruský dron zasáhl nádraží v Dněpru, zahynulo 14 lidí
Při ruském útoku reaktivním dronem na nádraží v Dněpru zahynulo podle nejnovějších zpráv 14 lidí a 14 dalších bylo zraněno. Tři ze čtyř dronів, спрямовних на Дніпропетровську область, знищили українські ППО, а четвертий влучив у перон, де стояв електропоїзд № 866 «Дніпро — Запоріжжя».
-
Finsko a norské vůdci telefonovali Putinovi a žádali o deeskalaci a obnovení jednání
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uspořádali 27. října koordinovaný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Před rozhovorem konzultovali s Ukrajinou a podle Volodymyra Zelenského na Poutinovi jasně požadovali skutečné kroky k ochraně ukrajinské energetiky a infrastruktury. Po rozhovoru informovali Ukrajinu a sjednotili svůj postup s jejím na přípravu trojstranného jednání v Abú Zabí.
-
V Oleškách začalo omezené příměří pro humanitární operaci
Ukrajina a Rusko zahájily omezené příměří v okupovaných Oleškách a na přilehlých územích, aby mohla být doručena pomoc a připravena bezpečná cesta k evakuaci obyvatel. Příměří začalo 27. října v 03:00 kyjevského času a mělo trvat do 22:59 1. listopadu. Misi koordinuje ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinets s ruskou komisářkou pro lidská práva Janou Lantratovou za zprostředkování první dámy USA Melanie Trumpové.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
Zelenskyj a Rubio jednali o raketových zachycovačích, varováních před údery a Starlinku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a americký ministr zahraničí Marco Rubio vedli 20. října telefonický rozhovor, ve kterém se zabývali dodávkami zachycovačů balistických raket, včasným varováním před ruskými údery a obnovením služeb Starlink a Starshield. Zelenskyj rozhovor popsal jako věcný a konstruktivní, obě strany se dohodly na brzkém dalším kontaktu. Rubio při své návštěvě Indie popřel, že by USA záměrně omezovaly zpravodajské sdílení či dodávky zbraní na Ukrajinu.
-
Trump v rozhovoru pro Newsmax ostře kritizoval Zelenského a vyzval k volbám na Ukrajině
V rozhovoru s Newsmaxem, zveřejněném 15. října, americký prezident Donald Trump prohlásil, že není „velkým fanouškem“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, označil ho za „ne tu osobu, se kterou bychom měli jednat“, a uvedl, že se s ním jedná hůře než s Vladimirem Putinem. Trump rovněž nazval údery Ukrajiny na ruské rafinerie „ostudou“ a znovu vyzval ke konání voleb na Ukrajině. Zelenskyj v Bruselu 16. října odpověděl, že s Trumpem se mu jedná snadněji než s Putinem, a uvedl, že Ukrajina je připravena uspořádat volby, pokud Rusko přijme 60denní plné příměří.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
Ruský úder dronem zasáhl příměstský vlak v Charkovské oblasti, jeden mrtvý
Ruské síly 18. září 2026 zasáhly příměstskou elektrickou jednotku v Novovodolazké hromadě v Charkovské oblasti bezpilotním letounem Geran-4. Podle hlavy Charkovské oblasti Oleha Syniehubova přišel o život čtyřicetiletý muž a dalších sedm lidí bylo zraněno; Státní záchranná služba později uvedla osm zraněných. Ukrzaliznytsia uvedla, že ohrožení zachytila její monitorovací skupina a nařídila evakuaci cestujících ještě před zásahem.
-
Ruský útok na osobní vlak Kyjev–Mykolajiv: žádné oběti, cestující evakuováni
Ruské síly zasáhly 16. září ráno osobní vlak č. 122 na trase Kyjev–Mykolajiv. Podle Ukrzaliznytsi byli všichni cestující a posádky evakuováni před úderem díky včasnému varování monitorovacího týmu; nikdo nebyl zraněn.
-
Německo prověřuje připravenost nemocnic na možný vojenský konflikt s Ruskem
Německo spustilo rozsáhlou revizi svého nemocničního systému, která má ověřit připravenost zdravotnictví na případný velký vojenský konflikt. Bundeswehr zvažuje znovuotevření podzemního nemocničního bunkru v Ulmu ze sedmdesátých let a připravuje scénáře masivního přílivu raněných z případné rusko-národní války.
-
Ruský dron zasáhl lokomotivu osobního vlaku u hranice s Polskem; stanici krátce před útokem opustil diplomatický vlak s evropskými představiteli
13. září 2026 zasáhl ruský dron lokomotivu osobního vlaku jedoucího z Kyjeva do Varšavy na stanici Jahodyn u ukrajinsko-polského přechodu, asi dva kilometry od polské hranice ve Volyňské oblasti. Bezprostředně před útokem byl ve stanici diplomatický vlak s bývalými evropskými činiteli, který kvůli hrozbě ruských úderů odjel dříve. Útok si nevyžádal žádné oběti; oheň zachvátil i blízkou čerpací stanici. Ukrzaliznycja ani ISW nevylučují, že cílem dronu byl právě diplomatický vlak.