Šéf české BIS Koudelka varoval před ruskými operacemi proti státům NATO podporujícím Ukrajinu
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na parlamentní bezpečnostní konferenci varoval, že Rusko může v příštích měsících přistoupit k nebezpečnějším operacím proti státům NATO, které podporují Ukrajinu. Jako možné cíle uvedl objekty pomoci Kyjevu a sklady zbraní, v krajním případě i omezenou vojenskou operaci proti jednomu ze sousedních členů Aliance. Zároveň zdůraznil, že BIS nemá konkrétní informace o bezprostřední hrozbě pro Česko. Vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grinkevich představil třísložkovou odpověď na případný ruský útok a vysoký představitel NATO odhadl zářijové ruské ztráty na více než 50 tisíc padlých a zraněných.
Hlavní body
- Ředitel BIS Michal Koudelka varoval na parlamentní bezpečnostní konferenci, že Rusko může v příštích měsící přikročit k riskantnějším operacím proti státům NATO podporujícím Ukrajinu.
- Mezi možné scénáře Koudelka zařadil sabotáže objektů spojených s pomocí Kyjevu, údery dronů či raket na sklady zbraní a v krajním případě omezenou vojenskou operaci proti jednomu sousednímu členu Aliance.
- Koudelka uvedl, že Rusko se podle něj uchyluje k taktice „eskalace za účelem deeskalace“ a že cílem hybridní činnosti je oslabit jednotu NATO.
- BIS nemá konkrétní informace o bezprostřední hrozbě pro Českou republiku; Rusko podle Koudelky v současnosti soustředí své síly na Ukrajině.
- Vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grinkevich představil třísložkovou odpověď na případný útok: zastavení postupu, oslabení nepřátelských sil a zničení jejich schopnosti pokračovat v boji.
- Vysoký představitel NATO odhadl ruské ztráty na Ukrajině za září na více než 50 tisíc padlých a zraněných, z toho asi 28 tisíc mrtvých.
Proč je to důležité
Varování šéfa zpravodajské služby členského státu NATO posouvá debatu o ruské hrozbě za hranici dosavadních hybridních akcí. Koudelka poprvé otevřeně pojmenoval i možnost omezené vojenské operace proti jednomu ze sousedních členů Aliance, byť ji současně označil za krajní variantu. Ve stejném období vrchní velitel NATO v Evropě nastínil, jak by Aliance na případný útok reagovala, včetně zásahů hluboko za frontou, a vysoký činitel NATO zveřejnil odhad zářijových ruských ztrát, který ukazuje míru opotřebování ruské armády na Ukrajině.
Co se stalo
Ředitel BIS Michal Koudelka na parlamentní bezpečnostní konferenci 12. října varoval, že Rusko může v příštích měsících přistoupit k nebezpečnějším operacím proti státům NATO, které podporují Ukrajinu. Jako možné scénáře uvedl sabotáže objektů spojených s pomocí Kyjevu, údery dronů či raket na sklady zbraní určené pro Ukrajinu a v krajním případě omezenou vojenskou operaci proti jednomu ze sousedních členů Aliance. Zdůraznil přitom, že tuto možnost nepovažuje za bezprostřední hrozbu a že jeho služba nemá konkrétní informace o přímém ohrožení České republiky; Rusko podle něj v současnosti soustředí své síly na Ukrajině. Koudelka rovněž uvedl, že Moskva zřejmě volí taktiku „eskalace za účelem deeskalace“ a že cílem ruské hybridní činnosti je oslabit jednotu NATO, a vyzval k připravenosti na případné provokace bez šíření paniky. Na Koudelkovo vystoupení reagoval premiér Andrej Babiš doporučením, aby si šéf kontrarozvědky přečetl motto BIS Audi, vide, tace; bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský s jeho hodnocením nesouhlasil. Samostatně vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grinkevich představil třísložkovou odpověď na případný ruský útok – zastavení postupu, oslabení nepřátelských sil a zničení jejich schopnosti pokračovat v boji – a vysoký představitel NATO odhadl ruské ztráty na Ukrajině za září na více než 50 tisíc padlých a zraněných, z toho přibližně 28 tisíc mrtvých.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Vystoupení šéfa BIS zapadá do širšího mezinárodního kontextu zvyšujícího se tlaku na státy podporující Ukrajinu. V říjnu Vladimir Putin na zasedání Valdajského diskusního klubu hrozil použitím jaderných zbraní v případě vojenského konfliktu s NATO a Spojené státy oznámily vyslání přibližně 40 mariňáků do oblasti Baltského moře v rámci mise NATO Baltic Sentry. Agentura Bloomberg informovala, že vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě představí ve Varšavě strategii nazvanou „Victory Theory“, která počítá s rychlým odražením případného ruského útoku na východním křídle s využitím nových technologií. Moskva přitom jakýkoliv záměr napadnout evropské země opakovaně popírá.
V čem se zpravodajství liší
Koudelka hovořil o přípravě rizikovějších ruských operací proti státům NATO, zatímco Moskva – jak je citována v dostupných zdrojích – veřejně tvrdí, že neplánuje útok na žádnou evropskou zemi a opakovaně popírá svou účast na sabotážích a hybridních operacích. Zároveň Koudelka případnou omezenou vojenskou operaci proti sousednímu členu NATO výslovně nepředstavil jako bezprostřední hrozbu a uvedl, že BIS nemá konkrétní informace o přímém ohrožení Česka; jinde ve svém vystoupení přitom hovořil o širším riziku eskalace.